PARTIE TEREZIE TOMÁNKOVÉ, Petr Fiala - 27.2. v 11:00
V souvislosti s válkou na Ukrajině se v Česku začaly objevovat útoky na některé ruské občany. Děje se tak třeba i mezi dětmi ve školách. Rusové žijící v Česku ale většinou s válkou nesouhlasí, sami ji odsuzují a Putina kritizují. Přesto se začínají bát a obracejí se na své přátele s prosbami o pomoc. Čeští politici se snaží situaci uklidňovat a na občany apelují, aby si svůj hněv na Rusech v Česku nevybíjeli.
Válka na Ukrajině
„Chodím si standardně pro kafe do kavárny, kterou mám u práce. Barman mě má v oblibě a sem tam mi dokonce dá nějaký ten koláček zdarma. Jednou ráno – během olympiády, kdy probíhala dopingová kauza s krasobruslařkou Kamilou Valijevovou – jsem tam šla a telefonovala babičce. Rusky. Nemyslím, že exhibuji, a v kavárně navíc nikdo nebyl. Když ale můj oblíbený barman slyšel, jakým jazykem mluvím, kysele se na mě podíval, podal mi kávu se slovy, že to nečekal, ať laskavě v této kavárně rusky nemluvím, otočil se zády a místnost opustil,“ popsala Marija L. původem z Jekatěrinburgu.
To bylo před válkou. Podobné příběhy nyní popisuje čím dál tím více Rusů. Zatím jde pouze o slovní útoky. Ty se často šíří i prostřednictvím sociálních sítí.
Neházejme všechny do jednoho pytle
Proti útokům na Rusy v Česku se veřejně postavil i premiér Petr Fiala (ODS). „Děti za nic nemohou. Nikdy. Jednou z charakteristik totalitních režimů je, že viní děti za postoje rodičů. Tohle se dít nesmí. Je tady mnoho Rusů, kteří nechtějí mít nic společného s putinovským režimem. Snad zůstalo jen u výjimečných excesů a nebude se to opakovat,“ řekl v nedělní Partii na CNN Prima NEWS.
Veřejně takové projevy odsoudila i šéfka Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.
„Vyzývala jsem české občany už v pátek, aby svůj hněv neobraceli proti běžným Rusům. Nelze paušalizovat. Mnozí u nás žijící Rusové s politikou Vladimíra Putina a jeho nohsledů nesouhlasí. Zejména útoky vůči dětem považuji za obzvlášť odsouzeníhodné a nechutné. Děti za nic nemohou. Opětovně tedy i vašim prostřednictvím apeluji na spoluobčany – neuplatňujte kolektivní vinu, neházejme všechny do jednoho pytle s Putinem,“ vzkazuje Čechům.
Právě pražský politik z její strany TOP 09 a zároveň učitel VŠE Martin Dlouhý ale minulý týden udělal pravý opak. Na sociální síti emotivně prohlásil, že nebude učit ruské studenty. Po kritice vedení strany své příspěvky smazal.
Proti útokům na Rusy se postavil i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Jde o válku Vladimira Putina, ne o válku Rusů. Chtěl bych také ocenit odvahu všech, kteří se v Rusku proti válce postavili,“ řekl ministr v neděli odpoledne po jednání krizového štábu resortu zahraničí.
Syn bránil ruskou spolužačku
Zkušenost s nenávistí kvůli válce přímo ze školních lavic popsal CNN Prima NEWS také tatínek Petr.
„Syn mi v týdnu říkal, že mají ve třídě spolužačku původem z Ruska a nějaký spolužák se do ní začal o přestávce navážet kvůli válce. Tak mu můj syn řekl, ať si to nechá a je zticha, nebo mu jednu vrazí. Kromě toho, že jsem na něj pyšný, jsem z toho smutný a bojím se, aby někteří Češi nezačali Rusy lynčovat,“ popsal tatínek situaci v šesté třídě základní školy.
Proti případné šikaně ve škole se snaží bojovat i resort školství. Ministr Petr Gazdík (STAN) podle svých slov školy hromadně varoval, aby na podobné situace dávaly pozor.
„Každá škola má velmi těžký úkol – vytvářet společenství zdravých vztahů, budovat atmosféru spolupráce a vzájemného respektu, a tím eliminovat nenávist a nepřátelství mezi příslušníky různých národů žijících na území naší republiky. Prosím, nenechme negativní důsledky aktuálních válečných událostí vstupovat do vzdělávacího systému. Mějme neustále na paměti, že děti za chování dospělých nemohou, a že důležitým úkolem škol je v těžkých historických obdobích posilovat zdravé vztahy. Do škol nepatří dělení na „my a oni“ ani válečné nepřátelství,“ apeluje ministr školství.
O schovívavost a klidný a pozorný přístup prosí ministr i vyučující. „Chtěl bych vás všechny tímto naléhavě požádat, abyste věnovali pozornost novým rizikům, která mohou následující dny přinést. Slovní či fyzické útoky, šikana, vzájemné napadání a obviňování, rozlišování národností na hodné a zlé, lynčování kohokoliv za příslušnost k národnosti a další jevy, které válečné konflikty provázejí i na územích, kde se neválčí,“ doplnil Gazdík.
