Usáma bin Ládin Zdroj: AP
Usáma bin Ládin Zdroj: AP
Německo nakonec zřejmě vyhostí bývalého osobního strážce teroristy Usámy bin Ládina. Tunisana Samiho A. zadržela v pondělí policie poté, co Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky zrušil zákaz jeho deportace. Očekává se, že německé úřady pošlou v dohledné době nebezpečného islamistu zpět do Tuniska.
Muže, identifikovaného jako Sami A., zatkli němečtí policisté v pondělí ve městě Bochum. Místní média s odkazem na policejní zdroje uvádějí, že by se mělo jednat o Tunisana, který je podezřelý z toho, že dělal osobního strážce kdysi nejhledanějšímu teroristovi světa Usámovi bin Ládinovi.
Vyhoštění muže dosud bránil zákaz Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF). Ten se opíral o rozhodnutí regionálního soudu v Münsteru z roku 2017, který konstatoval, že Sami A. nemůže být vyhoštěn, protože mu v jeho rodném Tunisku hrozí „mučení“ a „nelidské zacházení“. Zákaz teď ale úřad stáhl a policie začala okamžitě jednat.
„BAMF teď spustil deportační proces proti bývalému bodyguardovi Usámy bin Ládina. Já jsem BAMF řekl, že tento případ považuji za záležitost s vysokou prioritou,“ uvedl pro deník Bild německý ministr vnitra Horst Seehofer s tím, že situaci bude nadále pečlivě sledovat.
Kauza okolo Samiho A. rozvířila nálady veřejnosti před dvěma měsíci. Právě na konci dubna média poprvé na základě stížnosti, kterou bochumské regionální vládě adresovala strana Alternativa pro Německo, informovala o tom, že v Německu už od roku 1997 žije bývalý osobní strážce Usámy bin Ládina. Tunisan, který u našich západních sousedů žije i s manželkou a třemi dětmi, navíc od roku 2008 pobírá sociální dávky ve výši 1 168 eur měsíčně (přibližně 30 tisíc korun).
Později se také ukázalo, že německé bezpečnostní složky o minulosti Samiho A. dobře věděly. Už v roce 2005 během procesu s obviněnými z terorismu německý soudce uvěřil svědkovi, který Samiho A. označil za bodyguarda Usámy bin Ládina. Kdysi nejhledanějšímu teroristovi světa měl sloužit na přelomu tisíciletí. Od roku 2006 se musel Tunisan každý den hlásit na policejní stanici.
V roce 2015 ho pak podle stanice Deutsche Welle další soud uznal vinným z podpory teroristické organizace Al-Káida. Podle rozsudku měl Sami A. prodělat vojenský výcvik v Afghánistánu a pak sloužit jako osobní strážce Usámy bin Ládina. Týdeník Der Spiegel zase informoval, že ministerstvo vnitra zapsalo Tunisana na seznam nebezpečných lidí, kteří by mohli být schopní spáchat teroristický útok. Soud přesto jeho vyhoštění s ohledem na bezpečí potencionálního teroristy zamítl.
Pondělní rozhodnutí BAMF o zrušení zákazu deportace Samiho A. pramení zřejmě z usnesení Německého ústavního soudu. Ten podle deníku Berliner Morgenpost minulý měsíc rozhodl, že osoby cizí státní příslušnosti, které představují hrozbu pro veřejnou bezpečnost, mohou být deportovány do jiných zemí i přesto, že by tam mohli potencionálně čelit hrozbě trestu smrti.
Otázkou ale je, zda by Samimu A. v případě vyhoštění do Tuniska trest smrti hrozil. Naposledy tam byl totiž trest smrti praktikován v roce 1991. A to i přesto, že ho africká země v reakci na teroristické útoky v roce 2015 opět zavedla.
