Chcete se přidat k hromadné žalobě? Možná nedáte ani korunu
Středeční reportáž o hromadných žalobách, kterými by šlo efektivně řešit například spotřebitelské spory, vás, naše diváky, zaujala. Nejčastějšími jmenovatelem vašich dotazů bylo, kdo takové hromadné žaloby zaplatí. Dotazy tlumočila reportérka Karolína Hošek expertům, kteří se nad hromadnými žalobami sešli v Poslanecké sněmovně.
Hromadným žalobám dala ve středu zelenou vláda a zákon by mohl být hotový už na přelomu tohoto a příštího roku. O jeho přesném znění, teď politici debatují. Jasno mají například v tom, že hromadné žaloby bude podávat správce. A takový správce může být například fyzická nebo právnická osoba, nezisková organizace nebo spolek, kterému to posvětí ministerstvo spravedlnosti. „Zde bude správce skupiny, který bude nést veškeré náklady a který bude hradit jednak advokáta, jednak soudní poplatek, ale bude hradit také náklady sporu v případě, že prohraje. Pokud se týká těch jednotlivých spotřebitelů, na ty by neměly dopadnout žádné náklady,“ uvedl pro zpravodajství FTV Prima náměstek ministra spravedlnosti a poslanec Jeroným Tejc (ČSSD).
Podle některých politiků, ale není fér, aby všechno platil správce žaloby. A to i přesto že v případě výhry mu náleží 20% odměna. Svou troškou do mlýna by podle nich měl přispět každý účastník. „V případě úspěchu ve věci by se to rozpočetlo na ty spotřebitele, ale od toho by se odečetly ty náklady. V případě neúspěchu by se ty náklady, podle mého názoru, měly odečíst taktéž mezi ty spotřebitele, aby ti spotřebitelé nesli jak plusy, tak mínusy,“ upřesnil poslanec Patrik Nacher (nestr. za ANO).
Budou se muset lidé zapojit do hromadných žalob aktivně?
Další debata se vede o tom, jestli by se člověk do hromadné žaloby měl zapojovat aktivně, například přihlášením na webových stránkách, nebo by měl mít nárok na odškodné každý, kdo daný výrobek nebo službu zakoupil. Varianta plošného nároku má jak hlasité zastánce, tak i odpůrce. „To, čemu se strašně bráním, je, aby zastupoval i lidi, kteří o to nestojí. Generovalo to nějaké zisky, které se pak používají jenom na další činnost těchto organizací. Protože pak ty organizace už budou žít jenom samy pro sebe,“ namítl například poslanec Marek Benda (ODS). „Možnosti zneužití, takových, řekněme, hromadných žalob, tady jsou. Z hlediska zejména konkurence. V okamžiku, kdy někdo by chtěl, řekněme, pokazit dobré jméno nějaké společnosti, tak za tím účelem,“ doplnila děkanka právnické fakulty Masarykovy univerzity Markéta Selucká. Proto, když soud hromadnou žalobu obdrží, bude mít pravděpodobně lhůtu, ve které rozhodne, zda ji uvede do procesu, nebo nechá lidi záležitost řešit jednotlivě.
