Poslanci jednají o zdražení místních poplatků

Rozpočtový výbor Sněmovny ve středu 6. 2. 2018 zahájil jednání o vládním návrhu novely zákona o místních poplatcích. Tento zákon dává obcím oprávnění vypisovat a vybírat místní poplatky, které jsou obdobou obecní daně, používané v jiných evropských zemích. Podle tohoto zákona obce mohou rozhodovat, zda a v jaké výši budou vybírat poplatky za psy, za užívání veřejného prostranství, za povolení vjezdu aut do vybraných míst v obci, ze vstupného, za odvoz odpadu a poplatek za připojení na obecní vodovod a kanalizaci. Nově má být do jednoho platebního titulu sloučen poplatek z ubytovací kapacity a poplatek lázeňský, respektive z rekreačního pobytu.

Konkrétní výši každého poplatku stanoví svým rozhodnutím zastupitelstvo obce formou obecně závazné vyhlášky. Jeho výše však nesmí přesáhnout limit, který je ustanoven v zákoně.

Zdražení z 21 na 50 korun

V případě lázeňského poplatku je nyní horní limit stanoven na 15 korun za osobu a den. Pro poplatek z ubytovací kapacity je v současném zákoně stanovena horní hranice 6 korun za postel a noc. Většina turisticky atraktivních měst jako Praha, Český Krumlov, Třeboň nebo Karlovy Vary má již dnes sazby na horní zákonem povolené hranici. Po sloučení obou poplatků vláda navrhuje s účinnosti od 1. ledna 2021 zvýšit jeho horní hranici až na 50 korun za osobu a den.

Dnes platí poplatek z ubytovací kapacity hotel, penzion, lázeňský dům nebo horská chata. Platí se podle počtu nabízených postelí a počtu dnů, kdy je ubytovací zařízení v provozu. Bez ohledu na jeho obsazenost. Cenu poplatku hoteliéři rozpočítávají do cen ubytování. V případě rekreačního poplatku recepce vybírá poplatek od hosta. Na vybrané peníze mu vystavuje stvrzenku s razítkem obecního úřadu a vybrané peníze odevzdává na bankovní účet nebo do pokladny obce. Sloučený ubytovací poplatek by měl host platit celý. Hotel by mu jej měl přiúčtovat k ceně pobytu a vybrané peníze následně odeslat obci.

Budou platit i brigádníci na horských chatách?

Zákon doposud spravovalo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Gesce nad zákonem byla v souvislosti s plánovanou přeměnou MMR na Ministerstvo pro veřejné investice přesunuta na Ministerstvo financí. Správce státní kasy v novele ihned navrhl provedení změny názvů, jejichž smysl je pochopitelný zřejmě jen ministerským úředníkům. Poslanci se na důvod těchto změn, které se táhnou napříč celým zákonem a zabírají v novele mnoho papíru, ptali ministryně financí. Ministryně Alena Schillerová (ANO) jim odpověděla, že se tím ministerstvo snaží sjednotit názvy s pojmy zavedenými v rámci rozpočtových zákonů, aby se jim zákon lépe spravoval. Poslanci ji kontrovali tím, že podle zákona nefunguje Ministerstvo financí, ale obce, pro něž změna názvů bude představovat zbytečné komplikace. Současné termíny jsou již projudikované soudy. A v případě nových může vznikat pochybnost, jestli předchozí judíkáty, upravující řešení problémových situací, platí i nadále.

Jihočeský poslanec Jan Kubík (ANO) upozornil na jednání ministryni na závažnou chybu, která se úředníkům vloudila do těchto tzv. technických změn. Podle současného znění zákona obce ve vyhláškách stanoví na koho se poplatky vztahují a kdo je má platit. Nyní obce dělí lidi na několik kategorií. Jednou z nich jsou obyvatelé obcí, mezi něž se počítají nejen občané ČR, kteří mají v obci hlášen trvalý pobyt, ale i cizinci, které do obce za účelem evidence přihlásilo Ministerstvo vnitra. Všichni tito lidé jsou podle většiny v současné době platných obecních vyhlášek povinni platit poplatek za popelnice. Ostatní, kteří v obci žijí, i když v ní nejsou hlášeni k trvalému pobytu, za popelnice neplatí, i když produkují odpad. Tento problém vznikl zrušením institutu přechodného pobytu v zákoně o evidenci obyvatel a novela jej nijak neřeší.

Zákon kromě toho nyní rozděluje lidi, kteří v obci pobývají dočasně na rekreanty a ty, kteří přijeli z pracovních důvodů. Rekreační poplatek nyní musí obci platit pouze hosté, kteří v obci nepobývají pracovně. Při vyplňování ubytovacího lístku každý host zaškrtává kolonku z jakého důvodu v obci pobývá. A podle toho mu poplatek buď vyměřen je nebo není. Ministerstvo považuje toto dělení hostů za prostor pro podvádění a krácení poplatků. Resort financí se jej rozhodl zrušit, i když je rozlišování pracovních a rekreačních hostů obvyklé téměř ve všech zemích EU. Do výčtu osob, které by z placení byly osvobozeny ze zákona - jako např. pacienti v nemocnicích nebo policisté či záchranáři při likvidaci živelních pohrom, úředníci zapomněli napsat sezónní zaměstnance. „Personál hotelů, který je najímán pouze na sezónu, by tak nově musel platit ubytovací poplatek“, upozornil poslanec Kubík. Podle něj je to zcela absurdní, protože by to jen prodražilo náklady. Ministryně Schillerová při jednání výboru přiznala, že jde o chybu úředníků. „Zpoplatnit brigádníky není záměrem vlády“, prohlásila ministryně. Slíbila, že podpoří pozměňovací návrh, který by tento problém vyřešil, a jehož předložení poslanec Kubík avizoval.

Lidová tvořivost poslanců

Nyní dostali poslanci možnost předložit své pozměňovací návrhy, o nichž se bude hlasovat. Na konci projednávání však situace může být ještě horší než původně navrhlo Ministerstvo financí. Vláda návrh zákona předložila Sněmovně 21. 9. 2018, tedy krátce před komunálními volbami. Po obecních volbách, v nichž Piráti v Praze obsadili druhé místo a v koaličních vyjednávání získali pro Zdeňka Hřiba funkci primátora hlavního města, předložil pirátský poslanec Jakub Michálek pozměňovací návrh, který by sazbu ubytovacího poplatku rozdělil na dvě části. U pobytů s cenou noclehu do 1.000,- Kč by host platil 50,- Kč. U dražších noclehů by mu byla přiúčtována přirážka až do výše 5% ceny ubytování. Ve zdůvodnění svého pozměňovacího návrhu poslanec uvedl, že sazba by měla plnit funkci regulace cen.

Jeho návrh při jednání rozpočtového výboru zkritizoval prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. „Tento návrh by vyvolal chaos, protože vyměřování a odvádění poplatků by bylo nesmyslně složité“, varoval Stárek. Podobný systém je podle něj uplatňován u zdanění cigaret, kde je ale kontrola jednodušší, protože v ČR působí na trhu jen 6 subjektů. U několika tisíc ubytovatelů jen v Praze by podle Stárka systém absolutně nebyl kontrolovatelný. „Složitost konstrukce návrhu ve své podstatě vybízí k švindlování“, varoval Stárek.

K odmítnutí tohoto pozměňovacího návrhu vyzval ve svém písemném stanovisku zaslaném poslancům i Svaz měst a obcí (SMO). „Navržená metoda výpočtu sazby poplatku je ze strany obcí prakticky nespravovatelná. Aby obecní úřady mohly kontrolovat správnost výše odváděných poplatků, musely by výrazně zvýšit počty svých zaměstnanců“, upozorňuje SMO v analýze, z níž při jednání výboru citovala jeho předsedkyně Miloslava Vostrá (KSČM). Podle stanoviska spolku sdružujícího místní samosprávy by ale náklady na jejich platy mohly nakonec převýšit výnos z poplatku, takže by to pro obce mohlo být ztrátové.

Místopředseda výboru za Piráty Mikuláš Ferjenčík při jednání výboru uvedl, že pozměňovací návrh, který hned po komunálních volbách vložil do sněmovního systému poslanec Michálek, ještě není definitivní verzí. Za to sklidil hlasitý smích poslanců za ostatní strany a několik kritických poznámek ve smyslu, že by poslanci neměli předkládat polotvary, aby zbytečně nemátli kolegy a veřejnost. „Předložíme vylepšenou verzi“, slíbil kolegům Ferjenčík.

Zdraží i popelnice?

Po jednání ve výboru dostanou možnost předložit své pozměňovací návrhy i ostatní poslanci. Může se stát, že někteří z nich navrhnou zvýšit i další poplatky. Těsně před volbami spadl „pod stůl“ návrh novely zákona o místních poplatcích, v jehož rámci hrozilo zdražení popelnic. Nyní je v zákoně sazba stanovena dvěma složkami. Pevně je stanovena roční sazba 250 Kč za osobu přihlášenou v domě k pobytu. Kromě toho však obec může vyměřit i přirážku dle skutečných nákladů na svoz a likvidaci odpadu. Její výše je zákonem zastropovaná na hodnotě 750 Kč na osobu. Několik obcí jako Teplice poplatky nevybírá vůbec a svoz a likvidaci odpadu hradí z výnosů recyklace. Řada obcí má naopak sazby na nejvyšší zákonem povolené hranici.

Poslanci minule navrhli limit zvýšit na 1000 Kč. Senát je vzápětí trumfnul návrhem na úplné zrušení limitu. Obce by pak mohly výši přirážky stanovovat podle toho, jak vyčíslí náklady. A ty lze různými účetními triky hodně „přifouknout“. Legislativní odbor Sněmovny upozorňoval, že tento návrh je v rozporu s Listinou základních práv a svobod, podle níž lze povinnosti ukládat pouze zákonem a v zákonem stanovených mezích. Finálnímu schválení jedné nebo druhé verze však poslancům zabránil pouze nedostatek času. Než novelu vrácenou ze Senátu stihli znovu projednat, byly volby. V kuloárech Sněmovny však již nyní poslanci různých stran soukromě jednají o tom, jestli by některý z nich znovu nezvedl návrh na zdražení popelnic. Většina poslanců jsou členové obecních rad nebo aspoň obecních zastupitelstev. Právo navrhnout zvýšení limitu kteréhokoli poplatku má přitom každý z nich.

Martin Kunštek