Protesty po celém světě: Korupce, nerovnost, svoboda a klima

Co stojí za nespokojeností lidí a co mají všechny protesty společné?

Nerovnost

Demonstranty z mnoha zemí spojuje zklamání z vládní elity, kterou viní z nespravedlivého rozdělení moci a korupce. V několika zemích vyšli lidé do ulic, aby zabránili zvyšování cen nebo zavádění nových daní. V minulém týdnu zachvátily masové demonstrace Libanon - v podstatě největší za posledních 15 let. Vše začalo tím, že vláda chtěla zavést daně za hovory v aplikaci WhatsApp a jí podobných. Později vláda návrh zamítla, protesty ovšem neutichly.

Demonstranti poukazují na neschopnost vlády poskytnout obyvatelům nejzákladnější služby - elektřinu a vodu bez výpadků. Nezapomnělo se ani na 16 milionů dolarů, které věnoval premiér Libanonu Saad Hariri modelce z Jihoafrické republiky, se kterou si užíval na dovolené na Seychelách.

V pondělí byl přijat celý program reforem, v rámci kterého budou sníženy i platy politiků, ale demonstrace i přesto stále pokračují.

V Ekvádoru započaly demonstrace po rozhodnutí vlády zrušit subvence na topivo, což znamenalo růst cen za benzín. Protestující blokovali silnice, bouřlivě pokřikovali před budovou parlamentu a bojovali s s policií. Nakonec se vláda rozhodla sporné rozhodnutí zrušit.

V Chile došlo k podobné situaci, konkrétně když se vláda rozhodla zvýšit cenu za městskou hromadnou dopravu. Tisíce lidí vyšly do ulic Santiaga a vláda, stejně jako v Ekvádoru, od svého návrhu ustoupila. Demontrace ovšem nepolevily.

Korupce a politická svoboda

V Iráku zemřelo následkem demonstrací podle oficiálních výsledků 157 osob, tisíce byly zraněny. Demonstrace začaly v říjnu a účastní se jich především mladí Iráčané. Jsou nespokojeni s korupcí v zemi, nezaměstnaností a taktéž se systémem, ve kterém se funkce ve vládě rozdělují podle kvót náboženských skupin, nikoli podle záslužných činů.

V září proběhly protesty i v Egyptu, které byly vyvolány obviněním prezidenta Abd al-Fattáh as-Sísí z korupce.

V Hongkongu nepolevují demonstrace už od jara, protestující požadují větší práva v rámci novel zákonů, amnestii pro demonstranty a prošetření násilí ze strany policie. Taktikou hongkongských protestů se inspirovalo i Španělsko, kde vyšly do ulic stovky tisíc lidí a protestující stejně jako v Hongkongu zablokovali letiště.

Globální oteplování

V říjnu došlo v 60 světových městech k protestům ekoaktivistů. Mezi nimi byl Londýn, Paříž, Sidney, Berlín či Amsterdam. Konkrétně v Londýně hnutí Extinction Rebellion zablokovalo dopravu v centru města, a to včetně několika zastávek metra. Za dobu podzimní demonstrace zadržela policie přes 1,5 tisíc lidí.

Nový rok 1968

‚‚Svět zažívá nový rok 1968.“ Tak zní heslo, které má poukázat na to, že stejně jako v roce 1968 se i letos opět rozjely protesty, kdy každý jednotlivý má odlišný účel. ‚‚Ve Francii roku 1968 protestovali studenti proti buržoazii a tradiční politice. Pařížští studenti dělali, že jsou ovlivněni socialismem a Mao Ce-tungem,“ tvrdí novinář Alexandr Baunov. Zároveň probíhalo Pražské jaro - za demokracii a kapitalismus, připomněl.

Společné měli tehdejší i současní demonstranti jedno - zvrátit status quo.

Nebo úplně odlišné protesty?

‚‚Lid protestuje stále, není to o konkrétním roce. Třeba loni probíhalo rovněž mnoho protestů, jen nebyly tolik medializovány. Třeba v Rusku jsou protesty spojeny s nespokojeností s autoritativním režimem,“ tvrdí Dmitrij Travin, profesor ekonomie a ředitel Centra výzkumu modernizace Evropské univerzity v Petrohradu.