Zrušení superhrubé mzdy může české ekonomice pomoci, shodli se Kupka a Řehounek
V úterý bude v Lánech jednat prezident Miloš Zeman s premiérem Andrejem Babišem a vicepremiérem Janem Hamáčkem o zrušení superhrubé mzdy. Pokud k tomu dojde, prezident chce po vládní koalici, aby zavedla sazbu daně z příjmů ne patnáct, ale devatenáct procent. S tím předsedové koaličních stran ani hosté pondělní 360° Pavlíny Wolfové Jan Řehounek (ANO) a Martin Kupka (ODS) nesouhlasí.
„Zrušení superhrubé mzdy může české ekonomice pomoci, proto jsme jej už před časem navrhovali. Jaké to bude mít rozpočtové dopady, je především na vládě. Odhad reálných dopadů se zapojením dalších příjmů je komplikované vypočítat. Jsem přesvědčený, že stimul pro Českou republiku v podobě vyšších příjmů pro všechny příjmové skupiny je správný,“ uvedl místopředseda ODS Martin Kupka.
I člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Řehounek (ANO) je pro zrušení superhrubé mzdy. Příklad uvedl na krizi v roce 2008. „Po krizi následovaly kroky, které zabrzdily investice státu. Zavedením superhrubé mzdy došlo ke snížení spotřeby obyvatelstva a myslím, že v současné době by právě spotřeba obyvatelstva měla dalším způsobem nastartovat ekonomiku. Takže jsem pro, abychom nastartovali ekonomiku vyšší spotřebou našich obyvatel a aby jim zároveň zůstalo více v peněženkách,“ poznamenal Řehounek s tím, že to jako riskantní pro rozpočet nevidí.
Člověk, který vydělává měsíčně 25 tisíc korun, by zrušením superhrubé mzdy mohl získat navíc 1 200 korun měsíčně. U výplaty 45 tisíc to bude 2 200 korun. Pokud by se ale zvýšila sazba daně na 19 procent, získali by lidé 260 korun, respektive 480.
Pokud zůstane komukoliv více peněz ze mzdy, je to dobře
Řehounek uvedl, že pokud by obyvatelé České republiky začali spořit, je to dobrý signál. „Otevírají se nůžky mezi průměrnou mzdou a průměrnými důchody. Pokud zůstane komukoliv více peněz ze mzdy, je to dobře. Věřím, že se peníze do ekonomiky buď hned, nebo později vrátí,“ řekl Řehounek.
Kupka dodal, že ODS od začátku navrhovala patnáctiprocentní daň, protože jí záleží na tom, aby lidem co nejvíce finančních prostředků zůstalo v peněženkách a ti pak mohli rozhodovat, jak s nimi naloží. „A pochopitelně je utráceli. To, s čím výpadek nepočítá, je, kolik se do ekonomiky vrátí peněz prostřednictvím zvýšení příjmů všech příjmových skupin,“ doplnil Kupka.
Zrušením superhrubé mzdy ušetří i zaměstnavatelé
Zároveň odkázal na trh nemovitostí. Podle Kupky pomohlo, že se zrušila daň z nabití nemovitosti. „Trh s nemovitostmi ožívá, stejně tak se zdá, že ožije například i automobilový trh. To jsou první pozitivní signály, že by se ekonomika neměla přibrzdit ve smyslu úplného zakonzervování, že by domácnosti spořily,“ okomentoval.
Prezident Miloš Zeman ale v nedělní Partii CNN Prima NEWS varoval, že patnáctiprocentní daňová sazba z příjmu by podle některých odhadů znamenala příjmový výpadek státního rozpočtu v intervalu mezi 70 a 90 miliardami korun.
Česko má navíc jednu z nejnižších daní z příjmů, potom už je jen Rumunsko s deseti procenty. Podle Řehounka chce ale koalice pod vedením ANO snižovat reálné zdanění obyvatelstva. „Zrušením superhrubé mzdy se výrazně ušetří i zaměstnavatelům, kteří nebudou odvádět takové odvody do státní kasy na sociální a zdravotní pojištění. Je to krok správným směrem a budu ho podporovat,“ uvedl člen sněmovního rozpočtového výboru.
Babiš a Hamáček pojedou přesvědčit Zemana
Řehounek věří, že v úterý lídři koaličních stran prezidenta přesvědčí o patnáctiprocentní výši daně. „Předpokládám, že oba lídři koaličních stran jedou do Lán s tím, že prezidenta přesvědčí, že návrh na patnáct procent dává smysl. A že s tím vláda počítá nejen pro rozpočet na příští rok, ale i pro roky další,“ upřesnil Jan Řehounek.
„Jednoznačně se stavíme za jednoduché provedení v podobě patnácti procent pro všechny. I proto, aby se tímto krokem podařilo zjednodušit český daňový systém,“ podotkl Martin Kupka.
