68 tváří Jaromíra Jágra. Legenda, Švejk, spáč, pirát silnic i naděje s patnáctkou na dresu

Možná si myslíte, že hokejovou ikonu Jaromíra Jágra po všech těch letech a triumfech dokonale znáte. Třeba ano, třeba ne. Slavné číslo 68 slaví 51. narozeniny a redakce CNN Prima NEWS k této příležitosti vybrala přesně 68 různých Jágrových podob. Možná jste na některou z nich zapomněli.

1. Legenda legend

Těžko začít jinak. Jaromír Jágr je bezesporu jednou z největších postav hokejové historie. Jednou vyhrál olympiádu, dvakrát mistrovství světa a Stanley Cup, v NHL byl nejužitečnějším (1999) i nejlépe bodujícím hráčem (1995, 1998, 1999, 2000, 2001), stal se symbolem celé jedné éry. Letos v únoru překonal světový rekord Wayna Gretzkého v počtu gólů v profesionálních soutěžích a reprezentaci. Jenže jeho kouzlo spočívá v tom, že jen tím to nekončí. Přesvědčte se v dalších 67 položkách.

2. Nejlepší Evropan

V prestižní NHL nikdy nehrál lepší Evropan. Ani ruský snajpr Alexander Ovečkin, ani Jágrův švédský souputník Peter Forsberg, ani slovenský bombarďák Peter Šťastný, ani defenzivní velmistr Nicklas Lidström, ani brankářský fantóm Dominik Hašek. Jágr končil zámořskou kariéru se 1 733 odehranými duely (4. místo v historické tabulce NHL), 766 góly (3. místo), 1 155 asistencemi (5. místo). V play off přidal dalších 208 utkání, 78 gólů a 123 asistencí. Fantastická bilance.

3. Pán (dvou) prstenů

Jen co přišel do NHL, už s Pittsburgh Penguins vyhrál Stanley Cup. Ve vítězném týmu Maria Lemieuxe se potkal s dalšími znamenitými plejery typu Marka Recchiho, Kevina Stevense, Rona Francise a Paula Coffeyho. A na triumf z roku 1991 spolu navíc okamžitě navázali i další sezonu, k čemuž Jágr přispěl ve finále proti Chicagu svým nejkrásnějším gólem kariéry. „Byl jsem mladý, hned jsem vyhrál dva Stanley Cupy. Myslel jsem si, že takhle je to normální, že takhle to bude pořád. No, mýlil jsem se,“ vzpomíná na tu dobu.

4. Salutující Švejk

Jednu dobu to byla jeho poznávací značka: Po vstřeleném gólu sundal rukavici, přiložil dlaň k hlavě a zasalutoval jak dobrý voják Švejk. Takhle oslavil i svou jedinou trefu na naganské olympiádě, kterou ve čtvrtfinále přispěl k vyřazení pyšných Američanů.

5. Ten, který se nejmenuje Jiří

A byla obrovsky důležitá. Jakkoliv Jágr v Naganu netrhal statistiky, zásadním způsobem přispěl k tomu, že čeští hokejisté poprvé v dějinách opanovali olympiádu. Vedle hvězd z NHL tenkrát jeho mužstvo umravnilo i Kanadu a Rusko. A v zámořských novinách žurnalisté s nadsázkou psali: „Gretzkyho sen o olympijském zlatu vymazali Jágr, Hašek a dvacet chlapíků, kteří se jmenují Jiří.“

6. Motivátor z roku 2010

Jágr vyhrál mistrovství světa dvakrát, v letech 2005 a 2010. První triumf byl výjimečný, mistrovství hrané v Rakousku bylo plné hvězd. Jenže o pět let mladší Kolín nad Rýnem stojí za zmínku snad ještě víc. Před turnajem se omluvilo neskutečných 25 hráčů, jelo osm nováčků. Reprezentace šla od porážky k porážce, hrozil propadák. Po ostudném pádu s Nory si Jágr vzal slovo: „Vadí mně, že hráči odmítají jezdit na šampionáty. Všichni kluci, kteří se dostali do NHL, si musí uvědomit, že jim v tom hráči jako Výborný, Patera, Procházka, Dopita, Reichel, Ručinský, Kaberle pomohli. Tím, že vyhrávali mistrovství světa předtím! Těm by měli líbat pr...!“ I tahle ohnivá motivační řeč zabrala, Češi se v Německu zvedli a získali nejsenzačnější zlato v dějinách.

7. Ledový Metuzalém

Od Nagana uplynulo 25 let, od Kolína nad Rýnem, kde už byl za kmeta, třináct. A Jágr pořád hraje. Už sice jen v extralize, navíc ne každé utkání, přesto je jeho výkon pozoruhodný. Když před časem vstřelil tehdy 16letý brněnský mládenec Eduard Šalé Kladnu svůj první extraligový gól, na ledě byla mezi soupeři i slavná osmašedesátka. Chlap starší o 33 let.

8. Věřící

Jágr se původně zajímal o buddhismus, nakonec skončil u pravoslaví. V září 2001 jej dokonce pokřtil pražský patriarcha. Na důležité zápasy chodí JJ často přímo z kostela, v šatně má ikonu Bohorodičky Vladimírské. „Je to síla, kterou si lidi neuvědomují. Bez toho bych už dávno nehrál,“ vysvětloval.

9. Spáč

Tak dlouho u hokeje vydržel i proto, že se naučil správně a vydatně odpočívat. Není to žádná lenost, jinak by při angažmá ve Philadelphii a na Floridě nestrávil tolik času intenzivním půlnočním tréninkem. Přes den si však pospí rád. S Jágrovým spánkem se pojí i sedm let stará historka, kdy ho dřímajícího v posteli vyfotila jistá modelka. To ale vypovídalo spíš o ní než o něm.

10. Obdivovatel Ruska

Tohle není myšleno nijak zle, byť si to tak vzhledem k dnešnímu kontextu možná někdo vyloží: Jágr se už od své štace v KHL netajil s tím, že má slabost pro ruskou náturu. I proto ostatně v roce 2008 odešel dobrovolně z Ameriky do Omsku, vydržel tam tři roky. „Nedám na Rusy dopustit. Mají lepší povahu než Češi,“ zmínil.

11. Špunt z Čabárny

Na rybník Čabárna chodil s tátou bruslit už od svých pěti let. „Stát se hokejistou bylo mé tajné přání. Taky jsem rád lyžoval a maloval.“

12. Třeťák s dvanácti fíky

Na kladenský zimák začal chodit od šesti let. A šlo mu to náramně. Když hrál jako třeťák za šesté třídy PZ Kladno, nadělil Spartě v jednom utkání dvanáct gólů.

13. Sedlák

Jednou z nejslavnějších Jágrových fotek je ta, jak se na statku v Hnidousích za Kladnem činí s vidlemi. Jágrovi měli dva statky, chovali na nich býky. Jaromír se musel už odmala otáčet – v létě chodil na trávu, sklízel obilí, s kosou to uměl jak s hokejkou. I díky téhle dřině prý získal potřebnou sílu, vštípil si pracovitost.

14. Neúnavné švícko

A makal nejen na poli, kvůli snu o hokejovém úspěchu nepolevoval ani při domácím tréninku. Už v devíti letech dělal denně 2 000 dřepů a 100 kliků. Byla za tím rada od plzeňského trenéra Lišky, který Jágrovu tátovi řekl: „Činky vám kluka zničí, když ale bude posilovat s vahou vlastního těla, tak se mu nemůže nic stát a bude se harmonicky rozvíjet.“

15. Žák s Reaganem v žákovské

Jágrova rodina si od komunistů užila své, při kolektivizaci vesnice s ní pořádně zametli. Proto je neměl v lásce ani JJ junior. Za obal žákovské knížky si ve škole dal fotografii Ronalda Reagana. Jakmile se to americký prezident mnohem později – už když byl Jágr hvězdou NHL – od někoho dozvěděl, českému hokejistovi domů zavolal a poděkoval.

16. Zdeněk Hrabě

Když bylo Jágrovi patnáct, hrál poprvé za muže. Na černo. Aby se na turnaji v Litvínově nikdo nepídil po jeho věku, byl v zápise uveden jako Zdeněk Hrabě. Uvedl se po svém – dal gól.

17. Puberťák snící o Bartošové

V telecích letech nepokukoval Jágr jen po hokejových šikulech, ale i po ženských. V pokoji mu na zdi visely plakáty zpěvačky Ivety Bartošové a tehdejšího sex symbolu Samanthy Fox.

18. Vlasáč

Jako teenager měl účes zvaný mullet z frajeřiny, nechal si ho i po odchodu do Ameriky. Stal se jeho neodmyslitelnou součástí, přestože ne každému to přišlo světácké; Jágr za dlouhé vlasy schytal i spoustu posměchu. Během první sezony u Penguins ho chtěli spoluhráči ostříhat, „deku“ mu včasnou přímluvou zachránil až zkušenější krajan Jiří Hrdina.

19. Patnáctka

Dnes už je to prakticky nepředstavitelné, ale Jágr nehrál vždycky s číslem 68. Když válel jako bažant za Kladno, před svým odchodem do zámoří nastupoval s číslem patnáct. V reprezentaci pak oblékl i dvaadvacítku.

20. Holobrádek, který pokořil Haška

Jágrovy začátky v československé nejvyšší soutěži vůbec stojí za pozornost. Na podzim 1988 mu bylo teprve šestnáct. A svého prvního gólu se dočkal v 7. kole proti Pardubicím. Koho překonal? Jistého Dominika Haška.

21. Ten, který kouří Spartu

„Jágr kouří Spartu.“ Tak zněl titulek Svobodného slova poté, co dal na jaře 1990 v nejvyšší československé soutěži svůj první hattrick mezi dospělými. Šlo o čtvrtý zápas semifinálové série play off mezi Kladnem a Spartou. Jágr nakonec pražské mužstvo nezastavil, právě Sparta se stala mistrem prvního porevolučního ročníku.

22. Mladá puška z Bernu

Jeho prvním mistrovstvím světa byl Bern 1990, kde hrál v lajně s dalšími mlaďasy Robertem Reichelem a Bobbym Holíkem. Československý výběr tehdy skončil třetí, a právě jeho lajna bažantů byla největším pozitivem šampionátu. Reichel se dostal do All-Star týmu turnaje, i Jágr měl solidní tři góly a dvě asistence.

23. Pětka draftu

Dneska se tomu až nechce věřit, na draftu NHL v roce 1990 si ale Jágra vybrali až jako pátého v pořadí. Před ním šli na řadu Owen Nolan, Petr Nedvěd, Keith Primeau a Mike Ricci. Stačilo jen málo a coby čtyřku si mohla Jágra místo Ricciho vybrat už Philadelphia. Její evropský vyhledávač talentů Inge Hammarström se vedení snažil přesvědčit, nakonec se mu to nepovedlo. A Flyers v dalších letech litovali.

24. Málem velrybářem

Z Jágra se na dlouhé roky stal symbol Pittsburghu, původně se však rýsoval úplně jiný osud: Jako první z NHL se o něj totiž zajímal klub Hartford Whalers. Klub, v němž měl silné slovo tenista Ivan Lendl, ovšem nakonec ostrouhal. A místo trik s velrybou si tak čeští kluci celá 90. léta kupovali ta s tučňákem.

25. Bídný angličtinář

Zkraje amerického angažmá měl Jágr velký problém s angličtinou. Pittsburghský generální manažer Craig Patrick mu zařídil šestitýdenní jazykový kurz, během něhož se měl šprtat až osm hodin denně. „Bylo to příšerné,“ přiznal Jágr. A problémy měl po přesunu za Západ i s jinými věcmi. Švédský spoluhráč Andreas Johansson kamarády ještě dlouho bavil historkou, jak s Jágrem kdysi bloudili v Čechově novém mercedesu. „Proč nepoužiješ tohle?“ zeptal se Johansson a ukázal na Jágrovu moderní navigaci. „Ne, tohle rádio nefunguje,“ odpověděl mu český útočník.

26. Ucho pro Hrdinu

Kvůli adaptaci čísla 68 na americké prostředí přivedli Penguins v prosinci 1990 do týmu českého útočníka Jiřího Hrdinu. Byl to skvělý nápad, vždyť Jágr si procházel opravdu bídným obdobím. Na ledě se mu nedařilo, chtěl se vrátit domů, jednou se v kabině dokonce rozbrečel. S Hrdinou se vše obrátilo. „Jarda byl v psychické krizi. Herně na NHL měl, ale trápil se v cizím prostředí. Byl hodně dole. Hned za mnou přišli Coffey a Lemieux a povídali, že Džegr vypadá špatně. Když měl vedle sebe Čecha, byla to pro něj vzpruha,“ vybavuje si Hrdina.

27. Student na koleji

S tou kolejí je to nadsázka, ale jen trochu. První americký rok totiž JJ bydlel v rodině Štefana Němce, který pracoval v pittsburghských železárnách. Němcovi se hokejové hvězdě starali i o účty a o daňové přiznání.

28. Mario Junior

Jágr a Lemieux, Lemieux a Jágr. První americké roky tvořil s pittsburghskou ikonou nerozlučnou dvojici, novináři mu přezdívali Mario Junior. „Nikdy jsem se netajil, že Mario byl mým vzorem,“ přiznal Čech. „Když jsem poprvé přijel do Pittsburghu, uspořádali pro mě seznamovací večírek a Mario přišel osobně. To mu nikdy nezapomenu.“ Později se jejich vzájemný vztah zhoršil, nikdy se ale nepřestali respektovat.

29. Mamánek

Nazvat JJ takhle zpříma zní asi ostře, je ale fakt, že servis od maminky míval dlouho hodně nadstandardní. V Pittsburghu mu nakupovala, vyřizovala korespondenci a vařila, na svíčkovou chodili k Jágrům i kanadští a američtí spoluhráči. Bulvár spekuloval, zda Mama Jagr nemluví synovi náhodou i do výběru partnerek, to ale sama vždycky rázně odmítala. A že mu ještě skoro ve třiceti poskytovala Mama hotel? „Chlapi jsou dětmi celý život,“ krčila rameny.

30. Gambler

Nejdřív to bylo veřejné tajemství, pak už známá věc: Jágr byl až do svých třiceti každou chvíli v kasinu, hazard ho fascinoval. Ještě v roce 2003 prý prosázel půl milionu dolarů (asi 8,5 milionů korun) na hazardní webové stránce CaribSports, na internetu prý prohrál dalších 950 tisíc dolarů. I proto jej americký magazín Complex svého času označil za devátého největšího sportovního gamblera všech dob.

31. Hvězda reklamy

„Když mám hlad, utrhnu si malej kousek. Když se potřebuju soustředit, utrhnu si větší.“ To říkal Jágr v nechtěně legrační, dnes už legendární reklamě z 90. let na žvýkačky Bubble Tape. Reklamy se nikdy moc nebál, propagoval i kola Olpran, soutěž Bingo, kloubní výživu Gelactive, Sazku, Huawei, ČEZ či Vodňanské kuře. V souvislosti s tím posledním byl kvůli údajné podpoře Andreje Babiše částí veřejnosti kritizován.

32. Vandal

Když s Pittsburghem v roce 1992 podruhé vyhráli Stanley Cup, vyryl do jeho pláště zevnitř nápis „Hrdina je nejlepší na světě“. Nutno podotknout, že tehdejší týmové oslavy s pohárem byly tak bujaré, že podobný škrábanec byl při následných opravách trofeje tím nejmenším.

33. Pirát silnic

Jako mlaďas si na auta dost potrpěl. Od limuzíny Lincoln přešel k Mitsubishi 3000 GT, jezdil i v Audi A8. Coby šofér má za sebou několik průšvihů. Hned druhý den poté, co si v Americe koupil svůj první vůz Chevrolet Camaro, srazil srnku. V roce 2006 přišel na rok o řidičák kvůli tomu, že v centru Prahy zaparkoval na místě vyhrazeném pro invalidy. A v Americe bylo hodně zle, když ho policisté opakovaně zastavili kvůli nedovolené rychlosti, on jim vytrhnul papír s pokutou, zmuchlal ho a odjel.

34. Prokletí pro nároďák

Historie si ho bude pamatovat jako olympijského šampiona a dvojnásobného mistra světa, Jágr byl přitom dlouho označován za prokletí reprezentace. Na Kanadském poháru 1991 s ním v sestavě skončila poslední, Jágrovi to nešlo, dal jediný gól. Mizerně to dopadlo i na MS v Itálii 1994, kam spolu se Strakou přijeli až v průběhu turnaje a kde na něj plejeři z Evropy koukali se závistí jak na namachrovaného frajírka z Ameriky. A účast na Světovém poháru 1996 se dá zpětně hodnotit jako absolutní katastrofa, zejména debakl 1:7 od Němců byl naprosto neomluvitelný.

35. Přítel modelek a moderátorek

Tohle lidi zajímalo odjakživa: S kýmpak teď Jágr chodí? A hokejové eso mělo vedle sebe vždycky ženy vskutku nevšední: Ivu Kubelkovou, Nicol Lenertovou, Andreu Verešovou, Lucii Borhyovou, Innu Puhajkovou, Veroniku Kopřivovou či Dominiku Branišovou.

36. Tykač

Těžko říct, jak to má při jednání s možnými sponzory pro hokejové Kladno, obvykle si však Jágr na vykání moc nepotrpí. Konkrétně s novináři si tyká, ať už je zná 30 let, nebo pár minut.

37. Jelínkův svěřenec

Podstatnou část kariéry mu byl k ruce mentální kouč Marian Jelínek. „Průkopnicky jsme zkoušeli třeba vizualizaci, ideomotorická cvičení, meditaci,“ popisuje Jelínek. „Mozek sám nic nevidí, záleží na impulzu, který mu dodáte – ať zrakový, nebo imaginární. Můžete tak do určité míry programovat své podvědomí.“

38. Vůdce mafie

Aby bylo jasno – vůdce české hokejové mafie v Pittsburgh Penguins. Tenhle klub z Pennsylvánie se v jednu chvíli proměnil v českou kolonii, sešlo se tu hned jedenáct krajanů. „Bylo to příjemné a kamarádské. V šatně zněla čeština, hráči ostatních národností byli vlastně v menšině,“ vybavuje si Milan Kraft, jeden z tehdejších parťáků.

39. Hlinkův problém

Důležitým Čechem v kabině Penguins byl i kouč Ivan Hlinka. Od února 2000 dělal nejdřív asistenta Herbu Brooksovi, pak se posunul na místo hlavního šéfa střídačky. A vedle jiných problémů narazil na jeden poněkud nečekaný zádrhel: Na nesoulad s Jágrem. „Přitom spolu měli výborný vztah,“ mínil Marian Jelínek. „Hlinka k němu chodil domů na karty, na vizoura. Ale u ledu to bylo trochu jinak.“ Sám Jágr na to vzpomínal takto: „Potřeboval jsem se chytit. Hrát s někým, kdo mi pomůže a podrží mě. Ale Ivan nechtěl trhat druhou lajnu, které se docela dařilo.“

40. Hrdina teletextu

Mnozí z lidí mladších třiceti let už možná ani nevědí, co to teletext je. V 90. letech šlo ale o nejúčinnější způsob, jak se dozvědět o sportovních výsledcích. Ráno člověk vstal a hned si na teletextu kontroloval: „Tak kolik dal Jágr v noci zase gólů?“ Obvykle jich tam pár bylo…

41. Zrádce a rakovina kabiny

V zámoří se JJ během let nedočkal jen obdivných poznámek. V roce 2000, krátce před odchodem do Washingtonu, například pronesl, že v Pittsburghu umírá zaživa. A pro fanoušky Penguins byl rázem psancem a zrádcem. Novináři mu v Americe přiřkli ještě jednu přezdívku, ohavnější: rakovina kabiny. Bylo to nefér, přestože se vztahy Jágr versus kouči daly vskutku občas označit za svérázné, česká hvězda prostě vyžadovala jistou dávku svobody. Nejhůř vycházel s Kevinem Constantinem, s nímž se prostě odmítal bavit – trenér mu musel pokyny předávat přes prostředníky.

42. Milovník tatranek

Jak už naznačila zmínka o jeho mamince – Jágr má mlsný jazyk. Zatímco papriky a čočku nesnáší, miluje řízky a sladkosti, hlavně tatranky. Těch muselo být pokaždé v kabině národního týmu plno.

43. Vandrovník

Už se na to pozapomnělo, během stávky NHL v roce 1994 ale zkusil i angažmá na poněkud exotických štacích: Zahrál si za německé Schalke a italské Bolzano.

44. Třicetiletý maturant

Jágr maturoval až ve třiceti, dvanáct let od ukončení čtvrtého ročníku na kladenské průmyslovce. Na soukromé střední škole v pražských Vysočanech to zvládnul se dvěma jedničkami a třemi dvojkami, nejvíc problémů měl s větným rozborem v češtině.

45. Sedmiboďák

Žádný Čech nikdy neměl v jednom utkání NHL víc bodů než právě on. Jágrovi se jich dvakrát povedlo nasbírat sedm. 10. ledna 2003 měl za Washington proti Floridě tři góly a čtyři asistence, to samé o čtyři roky dříve ještě v dresu Pittsburghu proti New York Islanders.

46. Mistr Zlaté hokejky

Nejvyšší individuální ocenění českého hokeje získal hned dvanáctkrát, v tom je historicky bezkonkurenční.

47. Otloukánek

V NHL si na něj soupeřovi rabiáti moc nedovolili, to by si je hned podal nějaký mstitel. Na mezinárodní úrovni toho však JJ schytal dost. Na mistrovství světa 2005 mu Němec Stefan Schauer zlomil malíček, o rok později jej na olympiádě v Turíně hanebně sestřelil Fin Jarkko Ruutu, o čtyři roky na to na dalších hrách v Turíně srazil českou ikonu tvrdě, byť čistě Rus Alexander Ovečkin.

48. Abstinent

V hokejovém prostředí je Jágr obrovskou výjimkou, nepije ani pivo, ani tvrdý alkohol. „Nechutná mi to.“

49. Divadelní námět

Málokterému hokejistovi se poštěstí, aby se stal předlouhou pro divadelní kus. Jágr se dočkal. Hra Kladeňák od Petra Kolečka s Tomášem Svobodou byla uváděna čtyři roky, hvězdu si zahrál David Matásek.

50. Sedmadvacátý největší Čech

Česká televize v roce 2005 přišla s anketou o největšího Čecha, v hlasování diváků vyhrál Karel IV. Jágr byl sedmadvacátý, ze sportovců se před něj dostal jen Emil Zátopek.

51. Dolarový rekordman

Jágr si v NHL vydělal něco přes 128 milionů dolarů. Po podepsání osmileté smlouvy s Washingtonem, díky níž si přišel na téměř 90 milionů dolarů, se stal v nejsledovanější lize světa platovým rekordmanem. Až v roce 2010 jej přebil Rus Ilja Kovalčuk, jenž si vysloužil patnáctiletou smlouvu na 100 milionů.

52. Pedant na brusle

Na olympiádě v Naganu se to dělo každou chvíli – kustod běžel s Jágrovými bruslemi rychle do kabiny, aby přebrousil jejich nože. Na tohle si Jágr opravdu potrpí, třeba do Omsku si kvůli své libůstce bral vlastního kanadského brusiče.

53. Pan Někdy jindy

Ne že by na tom stál svět, ale pro novináře je někdy rozhovor s Jágrem nevyzpytatelnou disciplínou. Pokud se už rozmluví, bývá to velmi zábavné. Jenže přesvědčit ho k interview bývá sem tam obtížné. Tak trochu to dělá dojem, že ze všeho nejvíc záleží, jak se zrovna JJ vyspí. A to ať už za ním přijedete do Kladna, nebo na druhou stranu světa. Nezřídka zazní: „Někdy jindy, jo?“

54. Kadet na starou výstroj

Na ledě nemá potřebu vypadat jako módeman ze žurnálu. Vůbec nejraději hraje ve staré výstroji. Spoustu sezon tak odehrál v rukavicích, které si spravoval izolepou.

55. Bavič

O Jágrových hláškách se vypráví legendy. Za všechny jediná: Když se mu po odmaturování v roce 2002 přestalo herně dařit, vysvětloval to v žertu po svém: „Chci teď hrát hlavou a ono to nejde. Zlatý starý časy – bez matury, ale nejlepší!“

56. Nekapitán

Někdo to v sobě zkrátka nemá. Jágr sám přiznává, že ho velmi svazuje, pokud mu na dres přišijí kapitánské céčko. Ne že by nešel ostatním příkladem, ne že by druhým neradil, nebyl nápomocný, neměl autoritu. Jen ta funkce sama o sobě prý odvádí jeho pozornost od vlastního výkonu.

57. Světoběžník

V NHL vystřídal postupně devět klubů – od Pittsburghu ke Calgary. To jen tak někdo nezvládnul.

58. Blázen do nadpřirozena

Odjakživa ho hodně zajímaly věci mezi nebem a zemí. Se spoluhráčem Otou Vejvodou hodiny mluvili o mimozemšťanech, o tajemnu a paranormálních jevech si četl už ve čtrnácti. Nějaký čas spolupracoval s ukrajinským parapsychologem Ignatěnkem, který se Jágra snažil hypnózou přivést na pozitivní myšlenky, přes telefon ho dobíjel energií. Rozešli se poté, co český hokejista nabyl dojmu, že Ukrajinec bez svolení pracuje s jeho nevědomím.

59. Ten, který dělal ze spoluhráčů esa

Pamatujete si na jméno Kip Miller? Nebo na Jana Hrdinu (pozor, neplést s Jiřím)? Je dost možné, že ne, přitom měli v lajně vedle Jágra svého času velmi dobré statistiky. Tohle je umění těch vůbec největších hokejových machrů – jakmile vedle nich ostatní rostou.

60. Zdrcený kamarád Čerepanova

Jedním z jeho spoluhráčů byl i ruský talent Alexej Čerepanov. 19letý útočník hrál s Jágrem v Omsku, 13. října 2008 zkolaboval přímo při utkání proti Čechovu. Dopadlo to tragicky, Čerepanov zemřel na selhání srdce. „Ljoša přijel z ledu, sedl si na střídačku. A umřel,“ popisoval šokovaný Jágr den po osudném utkání. Od té doby si k rukojeti hokejky lepí červený proužek s fixem nakresleným křížkem a číslem sedm. Jako památku na kamaráda.

61. Mentor

Jágr býval zamlada označován za nezodpovědného floutka, s věkem se však velmi změnil. Po třicítce se z něj stal ochotný mentor mladších spoluhráčů. Trénoval najednou ze všech nejvíc, v klubech jako Philadelphia, Florida a Dallas inspiroval řadu mladíků, z nichž později vyrostli velcí hráči. „Hodně jsem se od něj naučil. Je úžasné, pokud vám radí taková legenda,“ pochvaloval si třeba finský forvard Aleksander Barkov.

62. Starý mládenec

Přestože se kolem něho vždycky točily hezké slečny, nikdy se neoženil. Zčásti se to připisovalo vlivu Jágrovy maminky Anny, zčásti hokejistovu náročnému tréninkovému režimu. JJ podřídil kariéře vše.

63. Terč Jágrmánie

Jakmile NHL v roce 2012 pozastavila výluka, Jágr se na čas vrátil zpátky do mateřského Kladna. A protože byl ještě při plné hokejové síle, dokonale pobláznil celou republiku. Kamkoliv tehdy přijel, bylo vyprodáno. O Jágra byl takový zájem, že se třeba duel Kladna s Kometou Brno musel přesunout do rozlehlé pražské O2 areny. Přišlo 17 182 diváků, to byl nový extraligový rekord.

64. Taťka hokejové rodiny

Jágr si před 10 roky (už tehdy na stará kolena) našel nový koníček. Na Facebooku vytvořil skupinu Hokejová rodina. Ve svých statusech se zamýšlel nad osobními, sportovními i jinými tématy, nezřídka se svými příznivci debatoval. Ve světě internetu tím zaznamenal bleskový úspěch, za jediný měsíc tehdy narostl počet jeho fanoušků z 20 tisíc na 108 tisíc. Dnes už jich má téměř sedminásobek.

65. Čínský ambasador

Jsou to dva roky, co se v Pekingu stal ambasadorem čínského hokeje. Původně měl být též tváří olympiády 2022, to však jaksi utichlo. I tak schytal dost kritiky, jelikož byl při cestě do Říše středu součástí poněkud poníženě vystupující delegace prezidenta Miloše Zemana.

66. Stařík, který vrátil Kladno do extraligy

V kariéře hrál mnohem nablýskanější zápasy v daleko honosnějších arénách. Přesto na 19. duben 2019 nezapomene. Tehdy na ledě Českých Budějovic v barážovém klání vstřelil čtyři góly a zajistil Kladnu návrat do extraligy.

67. Patriot

Po úžasném zámořském angažmá se vrátil domů, aby postavil hokejové Kladno na nohy. Za tým stále nastupuje, taky se ale stará o posily, o sponzory, zkrátka o všechno. Kladno = Jágr. Dnes a navždy.

68. Věštec

„Hokej můžu hrát do padesáti.“ To řekl v roce 2012 po jednom ze zápasů NHL. Pletl se. Hraje ho ještě déle.

Tagy: