Profesionální vyjednávač Pařík o Putinovi
Rusové nevěří institucím, ale osobnostem. Pokud by protiruské sankce fungovaly, prezident Vladimir Putin by k vyjednávacímu stolu zasedl už dávno. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl profesionální vyjednávač Radim Pařík. Ten si také myslí, že Putin by byl ochotný například jednat se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem.
Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. „Čelíme obrovské civilizační krizi, o které jsme si mysleli, že v 21. století nemůže nastat. Vladimir Putin situaci vyhodnotil tak, že válka je pro něj pořád výhodnější, než aby začal vyjednávat. Každá válka končí u vyjednávacího stolu, ale samozřejmě se k tomu musíme nejdříve dostat. Putin postupuje tak, aby nás zahnal do kouta,“ má jasno Pařík.
Válka na Ukrajině
Podle Paříka rozumí Putin vyjednávání prostřednictvím síly. „Cesta vede přes zavedení Putina do slepé uličky – důsledné a úplné sankce. Pokud chceme Putina dostat ke stolu, musíme mít jednu nebo dvě osoby, které s ním budou vyjednávat a za nimiž bude stát celá síla EU a NATO,“ vysvětlil profesionální vyjednávač. „Kdyby sankce fungovaly, Putin už vyjednává,“ dodal.
Kdo by mohl vyjednat mír?
Během rozhovoru také padla otázka, s kým by byl Putin ochotný k vyjednávacímu stolu zasednout. „Rusové nevěří institucím, ale osobnostem. Museli bychom mezi politiky hledat takovou osobnost, na kterou bude Putin slyšet. Může to být prezident Emmanuel Macron, kancléř Olaf Scholz i prezident Joe Biden. Jenže bychom potřebovali, aby mluvili jednotným hlasem,“ upozornil Pařík.
„Putin si dnes vybírá, s kým bude mluvit. Necítí jednotu a sílu EU. Dám příklad. Když premiér Fiala vyrazil na Ukrajinu, dočkali jsme se lehké kritiky ze strany Západu a EU, že návštěva nebyla schválena Evropskou unií. To jsou přesně signály, na které Putin čeká. On velmi přesně prověřuje, jestli už máme úplnou jednotu a sílu, anebo si může vybírat partnera pro diskusi,“ řekl Pařík.
Rusové zbombardovali obchodní centrum v Kyjevě. (21. března) Zdroj: AP
Ostřelování Charkova (14. března) Zdroj: AP
Ostřelování Charkova (14. března) Zdroj: AP
Dobrovolníci z ciziny ve službách Ukrajiny, uprostřed Američan Justin Dee, vedle něj vpravo Albánec Emanuel Bazanji, oba v barvách Gruzínské národní legie. Zdroj: AP
Při bombardování obchodního centra v severní části Kyjeva zemřelo šest lidí. (21. března) Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští policisté stojí u skladu, který zasáhly trosky sestřelené rakety v Kyjevě. (20. března) Zdroj: Profimedia.cz
Při mohutné explozi v Kyjevě zahynuli čtyři lidé. Zdroj: CNN Prima NEWS
Záchranáři pracují na místě, kde se nachází Národní akademie státní správy, která je poškozená ostřelováním v Charkově. (18. března) Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci převážejí kontejnery na pozadí požáru skladiště po bombovém útoku na předměstí Kyjeva. (17. března) Zdroj: AP
Lidé nosí balenou vodu ze skladu ve vybombardovaném Mariupolu. (18. březen) Zdroj: AP
Kostel v Mariupolu zničený bombardováním (10. březen) Zdroj: AP
Následky bombardování porodnice v Mariupolu (9. březen) Zdroj: AP
Lidé se schovávají v krytu v Mariupolu (6. březen) Zdroj: AP
Satelitní snímky ničeného Mariupolu z 19. března 2022 Zdroj: AP
Regionální dětská nemocnice v Záporoží se aktuálně stará o pacienty, kteří utrpěli těžká zranění po ruském ostřelování. Jak dlouho bude mít nemocnice lůžka, není jasné. Snímky vznikly 18. března. Zdroj: Profimedia.cz
Mariupol je stále pod palbou ruských vojsk. Zdroj: AP
Rozbombardované divadlo v Mariupolu (16. března) Zdroj: Náměstkyně ministra zahraničí Emine Dzheppar
Hasiči se snažili uhasit požár v Kyjevě. (15. března) Zdroj: AP
Ukrajinci v Chersonu zničili několik ruských vrtulníků. (15. března) Zdroj: AP
Rusové zbombardovali obchodní centrum v Kyjevě. (21. března) Zdroj: AP
Ostřelování Charkova (14. března) Zdroj: AP
Ostřelování Charkova (14. března) Zdroj: AP
Dobrovolníci z ciziny ve službách Ukrajiny, uprostřed Američan Justin Dee, vedle něj vpravo Albánec Emanuel Bazanji, oba v barvách Gruzínské národní legie. Zdroj: AP
Při bombardování obchodního centra v severní části Kyjeva zemřelo šest lidí. (21. března) Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští policisté stojí u skladu, který zasáhly trosky sestřelené rakety v Kyjevě. (20. března) Zdroj: Profimedia.cz
Při mohutné explozi v Kyjevě zahynuli čtyři lidé. Zdroj: CNN Prima NEWS
Záchranáři pracují na místě, kde se nachází Národní akademie státní správy, která je poškozená ostřelováním v Charkově. (18. března) Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci převážejí kontejnery na pozadí požáru skladiště po bombovém útoku na předměstí Kyjeva. (17. března) Zdroj: AP
Lidé nosí balenou vodu ze skladu ve vybombardovaném Mariupolu. (18. březen) Zdroj: AP
Kostel v Mariupolu zničený bombardováním (10. březen) Zdroj: AP
Následky bombardování porodnice v Mariupolu (9. březen) Zdroj: AP
Lidé se schovávají v krytu v Mariupolu (6. březen) Zdroj: AP
Satelitní snímky ničeného Mariupolu z 19. března 2022 Zdroj: AP
Regionální dětská nemocnice v Záporoží se aktuálně stará o pacienty, kteří utrpěli těžká zranění po ruském ostřelování. Jak dlouho bude mít nemocnice lůžka, není jasné. Snímky vznikly 18. března. Zdroj: Profimedia.cz
Mariupol je stále pod palbou ruských vojsk. Zdroj: AP
Rozbombardované divadlo v Mariupolu (16. března) Zdroj: Náměstkyně ministra zahraničí Emine Dzheppar
Hasiči se snažili uhasit požár v Kyjevě. (15. března) Zdroj: AP
Ukrajinci v Chersonu zničili několik ruských vrtulníků. (15. března) Zdroj: AP
Kvůli situaci na Ukrajině se vzedmula obrovská vlna solidarity. Pařík ale upozornil na efekt 21. dne. „Jednadvacátý den od jakékoliv tragédie a konfliktu začne opadat zájem veřejnosti. Probereme se z primárního šoku, přejde nás částečná euforie, že chceme pomáhat, už tak často nekontrolujeme zprávy. V tu chvíli může druhá strana konat. Když se podíváme na to, že Putin vyslal raketu Kinžal, bylo to přesně 22. den od zahájení konfliktu,“ dodal.
