O prázdninách roste zájem rodin o odlehčovací služby pro nemocné seniory. Jak fungují?

Senioři si zaslouží důstojné stáří.

Jak senioři prožívají vedra?

Trpí ztrátou úsudku a mnohdy ani netuší, kdo je jejich rodina. Přesto se o příbuzné s Alzheimerovou chorobou starají desetitisíce lidí. Péče o milované však bývá mnohdy náročná, a tak i oni čas od času potřebují pauzu. V takových případech mohou využít takzvanou odlehčovací službu. O tu je zvlášť v letních měsících, kdy lidé odjíždí na dovolenou, velký zájem.

V kantýně Centra Seňorina, které nabízí takzvané odlehčovací služby pro lidi s Alzheimerovou chorobou, po obědě posedává několik seniorů. Pochutnávají si na dezertu. Ačkoliv mají mnozí z nich nepřítomný pohled, vše se změní během pár minut. Už za chvíli tu totiž začne hudební hodina, během níž si všichni za zvuků pianina zazpívají písně či dokonce předvedou pár tanečních kroků.

„Můj manžel si hudební hodinku velmi oblíbil,“ svěřila se CNN Prima NEWS žena, která má v centru 67letého manžela. Alzheimerovu nemoc mu diagnostikovali před šesti lety. „Vlastně je relativně mladý. Začalo to v práci, přičemž si zprvu myslel, že má rakovinu mozku. Když se ukázalo, že to není onkologický nález, byl lehce pozitivní. Ještě relativně dlouho fungoval a chodil do práce,“ sdělila jeho manželka s tím, že nemoc se postupně zhoršovala.

V péči o manžela jí čas od času pomáhají děti. Jinak se o něj ale stará sama. K tomu ještě chodí do práce. „Je to náročné, hlavně psychicky,“ přiznala. „Sotva to na chvíli vypadá, že se jeho stav zlepšil, tak se zas zhorší,“ doplnila. Aby si mohla na chvíli odpočinout a věnovat se svým věcem, rozhodla se využít služeb odlehčovacího centra. „Dnes je tu úplně nejdéle, takže jsem byla nervózní, jak to zvládne,“ řekla.

Manžela v centru zatím nechává jen na pár hodin denně. O tom, že by ho tu umístila na několik dní či týdnů, zatím neuvažuje. Takovou možnost ale zcela nevylučuje. „Uvidíme. To zhoršení tu je, takže ta úvaha také,“ dodala.

Odlehčovací služby nabízejí rodinám péči o jejich nemocné členy na pár hodin, dní či měsíců. Poté se pacient vrací ke svým blízkým. „Rodina se nedá nahradit. Díky tomu, že příbuzní naberou další síly, oddálí se situace, kdy by péči o nemocného nezvládali,“ vysvětlila ředitelka Centra Seňorina Lenka Václavíková.

Jedna z nejnáročnějších činností

S tím souhlasí také gerontoložka a spoluzakladatelka České alzheimerovské společnosti Iva Holmerová. „Péče o lidi s demencí představuje jednu z nejnáročnějších činností, které si dovedeme představit, to bez nadsázky. Proto považujeme za nesmírně důležité, aby si pečující mohli odpočinout, pokud možno pravidelně. Dovolená umožní načerpání dalších sil. A to je i pro péči a její kvalitu velice podstatné,“ uvedla Holmerová.

Vedro v Česku nemá slitování. Seniorka zkolabovala na túře, experti varují i před frontami

Je známou pravdou, že extrémní teploty nejvíce ohrožují malé děti a seniory. Lidé už jsou ale poučenější a většinou se snaží dodržovat alespoň pitný režim. V ojedinělých případech přesto může mít přehřátí i fatální následky. Že turistika v těchto dnech skutečně není rozumný nápad, potvrzuje případ 86leté seniorky, která si vyšla s kamarádkou na túru a zkolabovala.

Jak se změna prostředí podepíše na nemocném, se podle jejích slov nedá předem odhadnout. „V péči o lidi s demencí je samozřejmě vhodné zachovat co největší kontinuitu, stereotypy, na které je nemocný zvyklý. Na druhou stranu si musíme přiznat, že v životě nastávají situace, kdy se jen těžko nachází řešení – a řešením může být právě různě dlouhý pobyt v některém zařízení,“ říká gerontoložka.

Pokud zařízení poskytuje kvalitní péči, individualizovanou a zaměřenou na člověka s demencí, zpravidla se pacientům daří dobře. Je to ale vždy individuální. „Někteří lidé mohou z těchto pobytů profitovat a do daného zařízení se vracejí opakovaně. Pro některé to může být neúnosný stres, který již není radno opakovat,“ varovala Iva Holmerová.

Táta udělal obrovský pokrok

Hudební hodinu si oblíbil i další klient. Toho během odpoledne navštívila dcera s vnučkou a tak společně na parketu předvedli i pár tanečních kroků. „U tatínka vidíme obrovský pokrok. V Seňorině je dva měsíce a předtím už téměř nechodil. Tady mu dali chodítko a krásně se rozchodil. Teď dokáže udělat pár kroků i bez něj,“ pochlubila se dcera 70letého muže. „Není to ani tak fyzioterapií, jako prací s mozkem. Cítí se tu jako doma. U nás je to zázrak. Nevěřila jsem, že by to dal,“ přiznala.

Odlehčovací služby pro seniory s Alzheimerovou chorobou či jiným typem demence nabízí také domov Clementas, který se nachází v Mlékovicích a Janovicích. I oni pro své klienty organizují různé terapie. Podle ředitelky Andrey Faltysové mají největší ohlas různé společenské akce nebo třeba zooterapie.

„Máme poměrně dost vlastních zvířat, ať už to jsou kočky, slepice, nebo další drobná zvěř. Jezdí k nám také každý týden speciálně vycvičení psi. V odlehčovacích službách jsou většinou lidé, kteří se o sebe dokáží relativně postarat, a ti se rádi pobaví. Mají rádi společnost, protože se velmi často stává, že v domácím prostředí je kolem nich jenom rodina. Oblíbili si společné akce, ať už to jsou vystoupení kapely, nebo drobné terapeutické činnosti jako třeba vyrábění,“ řekla Andrea Faltysová, ředitelka domova Clementas.

Zaměřují se na běžné činnosti

„V péči o seniory uplatňujeme metodiku Montessori. Snažíme se u lidí hledat potenciál, co ještě zvládnou,“ řekla zakladatelka Centra Seňorina Jarka Švarcbachová.

Za volantem i po stovce. Seniorka se zařadila mezi rekordmany a řekla, jak se udržuje fit

Senioři za volantem tvoří poměrně početnou skupinu řidičů, málokterému z těch aktivních je ale přes 85 let. Zatímco u nás stačí k dalšímu řízení vozu od 65 let věku úspěšné absolvování periodické lékařské prohlídky, v Itálii musí lidé starší 80 let každé dva roky znovu i k praktickému přezkoušení v autoškole. Candida Uderzo je v tomto směru jednou z rekordmanek, zvládla to totiž i ve 100 letech.

A jak to konkrétně funguje? „Každé ráno začíná cvičením na židlích, abychom zamezili riziku pádu. Poté máme během dne naplánované různé terapie od arterapie, canisterapie, přes ergoterapii, což je terapie prací. Pečeme s nimi, připravují si svačiny, myjí po sobě nádobí a skládají prádlo. Zkrátka dělají úkony, na které byli po celý život zvyklí. Pomáhá jim to udržovat jejich současný stav nebo ho ještě o trošičku vrátit zpátky tím, že si tělo vzpomene na něco, co dělávalo vždycky,“ vysvětlila Václavíková. „Třeba babička plete, protože to dělávala od mládí. Tyto činnosti jsou velice dobré. Přes jednu takovou činnost se aktivují centra v mozku, která pak nastartují i další,“ uvedla.

Díky tomu se může pacientův stav i zlepšit. „Velice často se stává, že seniory vrátíme rozhýbané a nějaký čas jim to přetrvává. Pak i doma zvládnou ještě spoustu věcí. Někdy je rodiny doma zbytečně ‚přepečovávají‘. Nemají čas nebo trpělivost, takže spoustu činností raději udělají za ně. Člověk to pak vzdává. Začne si připadat jako přítěž a přestane to i zkoušet. My tu ten čas i trpělivost máme. Oni pak mají radost, že zase můžou. Je to taková cesta ven,“ doplnila Václavíková.

Může přijít kdokoli

Odlehčovací služby se dělí na dva typy – pobytovou a ambulantní. „Během pobytové služby se u nás klient nacházejí 24 hodin denně a může tu být až do tří měsíců. Pokud by potom neměl kam jít, tak ho tu samozřejmě necháme, na jak dlouho bude potřeba. Ambulantní pobyt slouží na den,“ doplnila Václavíková.

V současnosti má centrum desítky klientů. Mnozí z nich se vracejí. „Většinu klientů známe, ale stále nabíráme nové. Někteří jsou tu jednorázově. Stává se, že jejich příbuzní potřebují dovolenou, a tak je sem umístí jen na tu dobu,“ řekla pečovatelka Hanka.

Stálé klienty má i domov Clementas. Největší poptávka po odlehčovacích službách je podle ředitelky Faltysové právě v letních měsících. „Má to dvě roviny. Jednak se může po těch šílených vlnách covidu více cestovat. Za druhé máme svoji pravidelnou klientelu, která využívá našich služeb, když jdou jejich příbuzní do divadla nebo potřebují jet do lázní. Samozřejmě o prázdninách jsou tyto služby nejvíce vyhledávané,“ sdělila Faltysová.

Poplatek za den pobytu se pohybuje v rozmezí od 400 do 1 200 korun. V ceně je zahrnuto ubytování, strava a aktivizační činnosti. Celková cena se pak odvíjí hlavně od toho, jaká péče je klientovi v průběhu dne poskytnuta.

Alzheimerovou chorobu v Česku trpí přes 100 tisíc lidí. Nemoc narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí, tedy myšlení, paměti a úsudku. Nemocný má čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky nebo je zmatený. V posledních stadiích není schopen se o sebe ani postarat.

Tagy: