Luís Araújo Zdroj: Turismo de Portugal
Češi a Portugalci si jsou velmi podobní v tom, jak jsou družní a jak si umí užívat života. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl prezident portugalské cestovní asociace Turismo de Portugal Luís Araújo. Prozradil, co doporučuje pro cestování v Portugalsku i to, že si v Česku oblíbil slivovici a architekturu Prahy. Kromě toho se zamyslel nad dopady koronaviru a války na Ukrajině na cestování po Evropě.
Češi vyrazili do Portugalska v uplynulém roce v podstatně větší míře, než tomu bylo v letech 2020 či 2019, tedy než svět zachvátila pandemie koronaviru. Jde o nárůst až o 50 procent. Čím si to vysvětlujete?
Protrpěli jsme dva těžké roky. Roky 2020 a 2021 byly hrozné, celý svět zasáhl COVID-19. Abyste si udělal obrázek, v rámci přenocování turistů jsme se vlastně vrátili na úroveň před 26 lety. Rok 2019 byl pro nás přitom rekordním, měli jsme přes 17 milionů přenocování a výnosy činily více než 18 miliard eur. Následující dva roky byly extrémně těžké. Pro rok 2022 jsme to však dokázali zlepšit až tak, že jsme měli o 15 procent vyšší výnosy než v roce 2019. V tomto ohledu to pro nás byl nejlepší rok v historii, ale co se týče přenocování, tak nejsme zpátky na té vysoké úrovni. Myslíme, že to má co dělat s konektivitou. Země, které jsou více propojené s Portugalskem, nám to můžou zlepšit rychleji. Česko mělo v roce 2022 mnohem více přímých leteckých spojení s Portugalskem než v předchozích letech, což se promítlo do rekordního nárůstu. U USA jsme navýšili nejen počet turistů, ale i výnosy o více než 50 procent v porovnání s rokem 2019. U jiných zemí ještě takový výkon nemáme.
Mám za to, že Portugalsko je skvělý partner pro Českou republiku. Místní počasí, bezpečnost u nás, možnost dorozumět se a myslím, že jsme schopní přijmout prakticky kohokoliv a respektovat rozdílnosti. To je i naše motto v Turismo de Portugal. Všechno má ale spojitost právě s konektivitou. Tu jsme s našimi tradičními trhy podstatně vylepšili, tudíž si myslím, že rok 2023 bude pro nás opět rekordní a doufám, že se to projeví i u Čechů.
Roky 2020 a 2021 byly rozhodně těžké, ale COVID-19 dnes již není úplně téma. Tím je probíhající válka na Ukrajině. Jak ta se u vás projevila? Dostane se do Portugalska méně Rusů?
Ano, ovlivnilo nás to, ale podíl ruských turistů v Portugalsku činil 0,5 procenta už v roce 2019. Pro nás to nebyl příliš velký trh. To samé Ukrajina či Bělorusko. Vidíme však, že to mělo velký vliv – a to nejen pro Portugalsko, ale i jiné podobné destinace – na důvěru turistů v cestování, bezpečnost či stabilitu. Na začátku to bylo mimořádně důležité pro veškerý trh a viděli jsme pokles u všech rezervací, ale naštěstí jsme si na to zvládli zvyknout a nyní opět zažíváme nárůst. Silně rosteme na americkém trhu, ať už jde o USA, Kanadu či Brazílii. Stále se moc nezvedáme na asijském trhu, zejména v Číně.
K těm českým turistům. Je něco, co byste jim vy osobně určitě doporučil, že by v Portugalsku měli navštívit nebo udělat?
Můj tajný tip? (Smích)
Přesně tak. Co by to bylo?
Víte, vždycky lidem radím, aby se v Portugalsku ztratili. Naskočte na vlak nebo jeďte autem ze severu země na jih a prozkoumávejte. Nebo leťte na jeden z ostrovů, já sám pocházím z Madeiry. Vím, že Madeira je mezi Čechy populární a často jsme tam váš jazyk slýchali. Jednoduše se ztraťte, protože to nejlepší, co můžete udělat v Portugalsku, které je bezpečnou a přívětivou zemí, je najít nová místa. Skvělou věcí pro Portugalsko je rovněž přístup k oceánu. I když jste ve vnitrozemí, tak jej pociťujete. Dáte si skvělou rybu nebo chobotnici. Sever je od jihu jiný, má odlišný terén i architekturu, ale i jiné jídlo či vína. To je mé doporučení, a kromě něj dodávám, že i ostrovy jsou báječné a nabízí jiný pohled na Portugalsko. Každý si zde najde to své. U nás se říká, že když chcete oslavovat, přijeďte do Portugalska, a když chcete na něco zapomenout, taky přijeďte do Portugalska.
ČTĚTE TAKÉ: Rakousko: Objevte kouzlo jedné z nejšťastnějších zemí světa
Jak vlastně vaše organizace Turismo de Portugal funguje? Jak byste ji popsal?
Popsal bych ji jako hlavní stan zastřešující turismus v Portugalsku. Jsme veřejná instituce, jsme přímo pod ministerstvem ekonomiky. Staráme se prakticky o všechno, co se týká turistického ruchu, ať už jde o propagaci značky „Visit Portugal“, či tvorbu nabídky. Podporujeme nové podnikatele v oboru, poskytujeme například dotace. Máme pod sebou 12 hotelových škol, zajišťujeme vzdělávání v oboru stávajícím i budoucím zaměstnancům sektoru. Staráme se rovněž o veškeré náležitosti týkající se klasifikace hotelů v Portugalsku, registraci společností spjatých s turismem, sledujeme a zveřejňujeme statistiky a vypracováváme různé oborové studie. Jsme jednoduše opravdu velká organizace, máme více než tisíc pracovníků, přes 24 zastoupení v zahraničí, včetně České republiky.
To zní mnohem komplexněji, než bych čekal. Měl jsem za to, že primárně se zabýváte především propagací Portugalska v zahraničí, abyste přilákali hosty.
Je pravda, že propagace je podstatná položka v naší činnosti. Ale děláme toho mnohem více, například odpovídáme za regulaci sázkových her a hazardu. Staráme se jak o on-line, tak fyzicky o hazard na půdě sázkových kanceláří a kasin v Portugalsku. Ale ano, propagace je důležitá součást. Pracujeme s naší značkou „Visit Portugal“ a právě k tomu máme i naše delegace v zahraničí a spolupracujeme i s našimi sedmi portugalskými regiony, abychom Portugalsko vyzdvihli jak na mezinárodním, tak na vnitrostátním poli.
Je něco, co byste chtěl na fungování své organizace zlepšit?
Jelikož jsme veřejnou institucí, závisíme na ministerstvu ekonomiky. Ale stejně jako každá veřejná instituce ve světě bychom byli rádi, kdybychom byli více agilní a měli větší flexibilitu. Samozřejmě mnoho věcí plánujeme s velkým předstihem, ale bylo by fajn být právě více agilní a flexibilní. To je asi můj největší sen.
Mimo to jste rovněž prezidentem Evropské cestovní komise (ETC). Jaké zde máte plány?
ETC shromažďuje všechny národní turistické organizace v Evropě. Máme 35 členů nově s Ukrajinou, která nás doplnila loni. Česká republika je mimochodem velmi aktivní člen. Říkáme zde, že naší hlavní rolí je zaplnit bílá místa, která mezi sebou máme. Týká se to sdílení a výměny informací. Máme tři silné pilíře, mezi které patří obhajoba turismu před evropskými institucemi, například před Evropskou komisí, dále výzkum, kdy sbíráme data o všech našich zemích a předáváme je mezi jednotlivými členy, a pak je tu propagace států Evropy. Samozřejmě se teď nacházíme uprostřed těžkého období. Právě jsme spustili novou strategii pro příštích sedm let, měla by být schválena v květnu. Nejdůležitější je, že v podstatě každá členská země ETC čelí stejným či podobným problémům, které se snažíme řešit.
Jakým překážkám zde dále čelíte?
Je tu například udržitelnost čili jak vyvineme určitou aktivitu, aby vydržela. Má to co dělat jak s prostředím, tak se sociální složkou turismu. U ostatních států ale vidím, že se snaží podporovat právě aktivity, které mají šanci být udržitelné v dlouhodobém horizontu. Dále je tu otázka technologie, konkrétně, jak ji přivedete do oboru, který je zaměřen čistě na produkt a službu. Nejde jen o propagaci či komunikaci, ale i o zlepšení fungování i těch nejdrobnějších podniků. Nakonec jsou tu lidé. Jde mi o naše pracovníky, jde o více než 20 milionů lidí. Jen v Portugalsku pracuje v turismu 300 tisíc lidí. Jakou jim dáme možnost růst? Jak pomoci lidem, kteří chtějí do tohoto byznysu vstoupit? Jak je vůbec nalákat, že se jedná o příležitost do budoucna? A především jak si těchto aktivit ceníme? To jsou ty největší těžkosti, kterým čelíme.
Vzhledem k tomu, co se v posledních letech děje ve světě, jak je to dnes nastavené vzhledem k lákání turistů? Snažíte se spíše podporovat cestování Evropanů do jiných evropských zemí, nebo se zaměřujete na státy mimo Evropu?
Tady narážíte na velmi zajímavý poznatek. Propagace v ETC se totiž až donedávna vždy zaměřovala na vzdálené destinace, ale vzhledem ke krizím jsme se museli přeorientovat. Česká republika je rovněž dobrým příkladem, přitom je v Evropské unii. Vnitroevropský turismus je tak důležitý pro každou naši destinaci. V posledních dvou letech jsme si všimli, že pokud se více zaměříme na zviditelnění evropského turismu pro jiné Evropany, můžeme si zajistit větší růst i komunitu porozumění mezi našimi členskými státy. Už se tak nezaměřujeme pouze na turisty ze vzdálených mimoevropských zemí, ale také na to ukázat lidem, že turismus je mírový byznys, který může být implementován prakticky v každé zemi. Proto je tak důležité pro někoho například v Polsku či Itálii porozumět tomu, jaké je třeba právě Portugalsko, navštívit ho, ochutnat místní jídlo a zamilovat si tuto cizí zemi. To samé platí i například pro Portugalce, kteří cestují do Prahy, která je mimochodem úchvatná, do Polska, Španělska nebo kamkoliv jinam. Utváří to větší smysl toho, co to znamená být Evropan. Zajímavostí je, že většina financí, které putují do ETC, přichází od Evropské komise, protože správně chápe význam turismu spojovat lidi a také zlepšovat ekonomickou situaci v členských státech. Peníze totiž zůstanou uvnitř unie.
Zmínil jste Prahu. Nedávno jste ji navštívil. Co se vám zde nejvíce líbilo?
Myslím, že jsme si jako Portugalci a Češi velmi podobní. Jak myslíme, jak jsme rádi venku s přáteli, jak si užíváme života. Zamiloval jsem si také způsob, jak jste dokázali zachovat historické město a jeho minulost. Je to neuvěřitelné, možná jeden z nejlepších příkladů takové práce na světě. Ale asi nejvíce mě zaujalo, jak jsem se rychle dokázal naladit na stejnou vlnu s místními lidmi, jak byli přátelští a družní.
A co konkrétní oblast? Nebo něco z české kuchyně?
Neumím správně vyslovit název toho nápoje. Tuším, že to byla slivovice. Vypil jsem jí tolik, že jsem se na ní stal trošku závislým (smích). Jedna z nejlepších zkušeností. Ale samozřejmě jsem si užil i procházky kolem řeky a nádherné mosty přes ni. Ale zase tak dlouho jsem v Praze nepobyl. Musím se sem brzy vrátit.
Chápu to tak, že když cestujete do jiné země či jiného města, tak vlastně alespoň ve své hlavě nepřestáváte pracovat. Že si říkáte, co by se dalo z dané destinace převzít a aplikovat u vás. Vzal jste si něco takového z Prahy?
Učíme se pořád, a to právě díky práci s jinými organizacemi. Co mě nejvíce zasáhlo, bylo, jakou širokou nabídku možností jsem měl k dispozici, třeba co se týče kulturních aktivit. To je asi nejlepší příklad, který se snažím implementovat i v rámci Turismo de Portugal.
Jak byste chtěl třeba právě české turisty k vám nalákat?
Řekl bych, že to nejdůležitější je, že jsme si velmi podobní. Jsme tu pro vaše potěšení. Stejně jsem to naopak cítil já, když jsem byl na několik dní v Praze. Je jedno, jestli míříte do hor, či na jih. Je jedno, jestli zůstáváte přes noc, i když bychom byli rádi, aby to bylo trochu déle. A když k nám míříte na opravdu dlouho jako digitální nomádi, pracovat, oženit se zde, nebo naopak rozvést, tak jsme tu na vás připraveni, abyste si to tu co nejvíce užili.
Zkrátka a dobře, v Portugalsku je vítán každý, ano?
Rozhodně. A prosím, přijeďte k nám na delší pobyt (smích).
