Arenberger: Být ministrem zdravotnictví je sebevražedná mise. O postu bych uvažoval

Být ministrem zdravotnictví je sebevražedná mise, myslí si ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger. Podle něj je tento post jako krátkodobá brigáda. „Člověk tam nebude nikdy tak úspěšný jako na ministerstvu kultury či zahraničí. Je to pozice, kde můžete věci dělat dobře, ale vždy se najde někdo jiný,“ konstatoval v pořadu K věci ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

„Když se za několik let vystřídá několik ministrů zdravotnictví, tak je vidět, že se jedná spíše o krátkou brigádu, kdy se snažíte pomoci. Zdravotnictví není nastaveno, aby tam člověk mohl být úspěšný jako na ministerstvu kultury či zahraničí. A i když budete dělat věci sebelíp, vždy se najde někdo jiný,“ řekl Petr Arenberger, který se specializuje v oborech dermatologie a venerologie. „Být ministrem zdravotnictví je vždy sebevražedná mise,“ zhodnotil český lékař.

Post ministra by ale neodmítl. „Kdyby bylo potřeba, abych pomohl jako ministr zdravotnictví či poradce, tak jsem připraven. A pokud by někdo rozhodl, že jsem vhodný, tak bych o tom i uvažoval,“ řekl Arenberger. Také doplnil, že výzvy přijímá rád. „Ale nejsem úplně sebevrah,“ konstatoval.

Uvedl také, že zatím žádnou nabídku nedostal, proto je o tom podle něj předčasné hovořit. „Dcera mi zařídila před týdnem twitterový účet a už se začalo spekulovat, že budu novým ministrem. Vycházím jen z toho, že když se hledá nový ministr, tak se šahá do ředitelů přímo řízených organizací,“ vysvětlil ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Již několik týdnů se spekuluje o možné změně na postu ministra zdravotnictví. Ministra Jana Blatného dříve kritizoval prezident Miloš Zeman. V úterý premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že v březnu neplánuje žádné personální změny ve vládě. Výměny během dubna však nevyloučil. „Nedokážu posoudit, zda potřebujeme nového ministra. Každá osobnost vnáší do procesu něco nového. Na druhou stranu systém už je nějak nastaven, má přesah a setrvačnost a k nějakým změnám vůbec nemusí docházet,“ komentoval Arenberger.

Lékaři bojují s agresivnějšími mutacemi

Podle něj se za poslední měsíce zlepšila i informovanost veřejnosti. „Lidé už ví hodně věcí, které dříve nevěděli. Těžko říct, zda je to zásluha ministra. I v nemocnici se snažíme šířit osvětu,“ konstatoval lékař a doplnil, že osvětu šíří také média. „Možná lidé vnímají mnohem lépe, když se informace řekne v talkshow, kde si to moderátor a odborník řeknou naživo,“ zamyslel se.

Ve vysílání pořadu K Věci Arenberger komentoval i současnou situaci ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. „Dramatický pokles pacientů jsme nezaznamenali. Naopak dramatičtější jsou vážnější případy. Máme asi 50 lidí na ventilaci, pak asi dva na ECMO,“ popsal ředitel této nemocnice.

Podle něj bojují lékaři v posledních týdnech hlavně s agresivnějšími mutacemi. Zejména s britskou mutací, kterou vidí u 80 až 90 procent pacientů. „U ní se spekuluje, že má horší průběh onemocnění. Pak je to i postižení nižších věkových skupin. Měli jsme v relativně špatném stavu s pneumonií i 20letou pacientku, což se dříve vůbec nevidělo,“ popsal Arenberger a dodal, že u starších lidí hodně pomohlo očkování. „Průměrný věk pacientů se nyní pohybuje mezi 50 a 60 lety,“ uvedl.

Zda by se mělo i nadále pokračovat v lockdownu, však přesně říct nedokázal. „Jako lékař říkám, že nejlepší je zalézt někam do díry a obléknout si skafandr. Pak je to ale na politicích, kam až si můžeme dovolit jít v rozvolňování,“ podotkl ředitel pražské nemocnice. Na druhou stranu se podle něj v některých státech, jako například v Německu, zkouší experimentovat. „Navíc už řada občanů ví, jak se venku ochránit,“ doplnil Arenberger.