Velké pozdvižení způsobil bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který reagoval na schůzku japonského premiéra Fumia Kišidy s americkým prezidentem Joem Bidenem ve Washingtonu. Na Telegramu uvedl, že by měl japonský lídr spáchat rituální sebevraždu seppuku (v Evropě známou jako harakiri), neboť zneuctil památku obětí jaderného útoku na Hirošimu a Nagasaki.
Medveděv, v současnosti místopředseda ruské bezpečnostní rady, se rozčílil o víkendu ve svém příspěvku na sociálních sítích. „Šéf japonské vlády ve své ponižující submisivní extázi pronáší nesmysly o Rusku. Zrazuje tím památku statisíců Japonců, kteří uhořeli na jaderné hranici Hirošimy a Nagasaki. Kišidovi je naprosto jedno, že jedinou zemí, která použila jaderné zbraně, byly Spojené státy. A jedinou obětí tohoto útoku byla jeho vlastní země,“ uvedl na Telegramu.
Medveděv prohlásil, že Japonce v tomto ohledu může jen litovat. „Takovou ostudu lze smýt jen tím, že po návratu spáchá seppuku hned na schůzi svého kabinetu,“ zdůraznil. Uvedl to v reakci na společné prohlášení Kišidy a Bidena. Ti se shodli, že „jakékoli použití jaderné zbraně Ruskem na Ukrajině by bylo zcela neospravedlnitelným zločinem proti lidskosti“, napsala ruská státní tisková agentura TASS.
Konkrétní Medveděvovy komentáře agentura necitovala, napsala pouze, že místopředseda ruské bezpečnostní rady poradil Kišidovi, jakým způsobem se má kát. Japonské ministerstvo zahraničí na slova bývalého ruského prezidenta nereagovalo.
Od únorové ruské invaze na Ukrajinu Medveděv na Telegramu se často ostře vyjadřuje o Západu, který se obává že by Rusko mohlo ve válečném konfliktu použít jaderné zbraně. Dříve tam již také vyzval Ukrajinu k bezpodmínečné kapitulaci.
„Mentalita studené války“
Společné prohlášení Kišidy a Bidena z minulého týdne mířilo na Rusko i Čínu. Japonský premiér o víkendu zopakoval své obavy, že východní Asie by se mohla stát obětí čínské rozpínavosti podobně, jako nyní musí Ukrajina čelit expanzi Ruska. Podle The Washington Post to dokládají čínské nedávné aktivity, které byly „v rozporu s mezinárodním řádem“.
Válka na Ukrajině
V reakci na toto prohlášení mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin uvedl, že tato formulace silně zavání „mentalitou studené války“ a jedná se o bezdůvodné útoky a pomluvy vůči Číně. Doplnil, že Spojené státy a Japonsko jen hledají záminky pro posilování svého vojenského vlivu.
Když se stal Medveděv v roce 2008 ruským prezidentem, Západ ho vnímal optimisticky jako potenciálního partnera při zlepšování bilaterálních vztahů, dodává The Washington Post. Nakonec se ale ukázalo, že se jen podílel na rošádě, která v roce 2012 vrátila Putina do prezidentského úřadu, zatímco Medveděv se znovu stal premiérem. Začátkem roku 2020 však na funkci předsedy vlády rezignoval, aby uvolnil cestu ústavním změnám, které Putinovi umožnily posílit jeho moc a stát se prezidentem na další funkční období.
