atomová bomba

Kolaps ruské armády v Charkovské oblasti a postupující ukrajinská vojska na jihozápadě země mohou vést k jen těžko předvídatelné reakci ze strany Ruské federace. Experti se proto znovu zabývají otázkou, jak velká je pravděpodobnost, že Vladimir Putin sáhne k použití jaderných zbraní. „Těžko si lze představit, že jaderný útok by jakkoli zlomil vůli Ukrajinců se dál bránit,“ uvedl před týdnem vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj.

Od počátku války na Ukrajině se v rétorické rovině ze všech stran šermuje pojmem taktické jaderné zbraně a debatuje se o jejich možném využití Ruskem. Jenže co jsou vlastně zač? Často se vytváří dojem, že nejde o příliš ničivé zbraně, které zasáhnou jen omezený prostor. Takové uvažování může ale být podle odborníků velmi nebezpečné.

Už nikdy více. Tak zní přání Japonců, kteří si každý srpen připomínají svržení atomových bomb na města Hirošima a Nagasaki. Letošní 77. výročí ale doprovází velké obavy. Ruská invaze na Ukrajinu a především vojenské cvičení v přímořských čínských městech drží celou Asii v napětí. „Lidé se tu bojí války jako už dlouho ne. Jak konvenční, tak jaderné,“ popsal pro CNN Prima NEWS bezpečnostní expert a analytik Daiči Tokojama.

Očekávaný protiútok ukrajinských sil na ruské jednotky na jihu země zvýšil obavy, že by se Kreml mohl uchýlit k použití jaderných zbraní. Pro deník Daily Mail to uvedl expert na chemické zbraně Hamish de Bretton-Gordon.

Válka na Ukrajině dala vzpomenout na chřestění jadernými zbraněmi z dob, kdy železná opona dělila Evropu na svobodnou a totalitní část. Zatímco Západ byl východní propagandou označován za válečného štváče a Východ se pasoval do role ochránce míru, realita byla přesně opačná. Před 60 lety svět nasedl do nukleárního vlaku, který málem dojel do stanice Smrt. Kubánská raketová krize z roku 1962 až hrozivě připomíná současné ruské tažení na Ukrajině.

Ruský prezident Vladimir Putin po vyhlášení částečné mobilizace znovu pohrozil Západu jadernými zbraněmi. I Češi se začali zajímat, kam se případně ukrýt. V zemi je kolem šesti tisíc krytů. Podívejte se, kde je najdete.

Ruský prezident Vladimir Putin v neděli znejistil svět informací, že Moskva nakázala uvést do pohotovosti ruské jaderné síly. Odborník na nukleární zbraně Vlastislav Bříza ale pro CNN Prima NEWS ujistil, že v současnosti není realistické, že by Kreml sáhl k tak krajnímu prostředku. Expert vysvětlil, proč by Západ mohl v případě jaderného útoku kontrovat, ale nemohl by střelu odvrátit.

Světové mocnosti, které mají k dispozici jaderné zbraně, v současnosti musejí zvažovat, zda svůj arzenál také neuvedou do pohotovosti. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl politolog Tomáš Karásek, podle kterého v ruském systému rozhoduje o použití či nepoužití atomových zbraní sám Vladimir Putin.

Bezprecedentní útok Ruska na Ukrajinu nemile překvapil mnoho lidí po celém světě. Mezi ně patří i bezpečnostní analytik Andor Šándor. Podle něj je ruská invaze barbarstvím a nedá se nijak obhájit.

Masivní erupce u Tongy byla stokrát silnější než atomová bomba, kterou Spojené státy na konci druhé světové války svrhly na japonskou Hirošimu, tvrdí NASA. Přírodní katastrofa z poloviny ledna způsobila několik úmrtí a výrazně zasáhla do života místních obyvatel, ale i dalších lidí z celého světa.

Zástupci jaderných mocností – USA, Rusko, Čína, Francie a Velká Británie – se shodli, že je třeba zabránit jaderné válce a závodům ve zbrojení. Vyplývá to z jejich společného prohlášení, které v pondělí publikoval na svých stránkách Bílý dům, Kreml, Elysejský palác i čínské ministerstvo zahraničí.

Svět si připomíná 60 let od největšího jaderného testu v dějinách, který zorganizoval Sovětský svaz. Takzvaná Car-bomba vybuchla 30. října 1961 nad souostrovím Nová Země v Severním ledovém oceánu. Ruská státní společnost Rosatom už před rokem zveřejnila video z výbuchu.