Statisíce uprchlíků z Ukrajiny v Česku vytvářejí velký tlak na bydlení. S jeho nedostupností se Češi potýkají už řadu let a uprchlíci situaci jen zhorší. Obce a kraje proto po státu žádají peníze jak na stavbu kontejnerového ubytování a nových bytů, tak na opravy či rekonstrukce starých a rozpadlých objektů, ale především požadují změnu zákonů, aby se vůbec mohlo začít stavět. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) nyní vytváří plán, v němž počítá se zhruba 100 tisíci korunami na vytvoření jednoho nového lůžka.
„Situace je dlouhodobě nezvladatelná. Představa, že se lidé umístí do rodin nebo do hotelů, je nereálná. A pravděpodobně to bude ještě horší a stále to poroste. Je logické, že obce a kraje žádají stát, aby pomohl,“ uvedl pro CNN Prima NEWS ministr Bartoš.
České obce, kraje, městské části i stát se zatím snaží situaci řešit ubytováváním uprchlíků v tělocvičnách, ubytovnách, hotelích a podobně, ale všichni ví, že tyto kapacity budou muset být do pár měsíců uvolněné. Zaprvé musí sloužit svému primárnímu účelu, zadruhé nejde o důstojné bydlení pro uprchlíky, kteří budou chtít být v zemi na delší čas nebo dokonce nastálo.
Kam s nimi, to je ale hlavní otázka, nad kterou si aktuálně láme hlavu kdejaký politik. Podle zástupců samospráv nejde jen o peníze, které mnohdy ani nejsou tím největším problémem, ale především o stavební povolení, která se dosud získávají i dlouhé roky.
Sto tisíc na jedno lůžko
Ministr Bartoš slibuje, že plán bude hotový do konce března a obcím a krajům skutečně pomůže. Podle informací CNN Prima NEWS se plánují právě i legislativní změny zjednodušující získání stavebního povolení.
„Zjišťujeme potřebu regionů – jaké mají kapacity, co dokážou opravit nebo jestli dokážou umístit nějaké důstojné stavby. Připravujeme program specifický pro tuto situaci, jako byly Živel nebo Tornádo. Za mě by třeba bylo relevantních 100 tisíc na vytvoření jednoho lůžka s nějakým zázemím,“ doplnil Bartoš.
Připomněl i to, že si nepřeje, aby docházelo k vytváření ghett, ale že stavby musí být využitelné i v budoucnu.
„Hlídáme parametry, abychom nestavěli kontejnerové paneláky nebo ghetto někde na vystrkově. Chceme, aby pokud možno vznikaly věci, které mají delšího trvání, nemusí to být jen kontejnerové stavby. Na druhou stranu dnes z nich postavíte i školky a vypadá to moc hezky,“ dodal šéf Pirátů a ministr.
Peníze by obcím měl vyplatit stát a následně by mělo dojít i k čerpání prostředků z evropských fondů. Jak přesně by financování mělo být zajištěno, budou resorty ladit v následujícím týdnu.
Požadavky krajů a obcí
1. Opravy bytů i přestavba kanceláří
V první řadě by podle zástupců samospráv měly jít peníze na rekonstrukce starých bytů nebo nebytových prostor.
„Budeme navrhovat vládě vyhlásit pro města a obce dotační program na podporu rychlé a laciné rekonstrukce prostor, které mohou sloužit k ubytování. Jde o objekty jako starší obecní úřady a podobně. Měla by být jednotná částka na vytvořené lůžko. S minimálními náklady by šlo získat poměrně velkou kapacitu, která obcím zůstane,“ uvedl v minulých dnech jihočeský hejtman a předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS).
S tím souhlasí i pražský radní pro bydlení Adam Zábranský (Piráti). V první řadě jde podle něj o byty, dále pak právě o nebytové prostory.
„Obce nebo naše městské části by potenciálně mohly na ubytování opravit třeba kanceláře nebo nebytové prostory, ale na to je opět třeba změna stavebního zákona, aby se to mohlo rekolaudovat,“ upozornil Zábranský a dodal, že by byl rád, aby tyto byty při odchodu uprchlíků obcím zůstaly a svůj účel plnily dál.
V centru města by mohlo jít třeba o Kasárna Karlín.
Touto cestou už se například vydal řeporyjský starosta Pavel Novotný. Na nic nečekal a s dobrovolníky, hasiči a soukromými firmami za pár dnů přestavěli část vybydlené budovy nádraží v Řeporyjích.
Máme to🥹
— Pavel Novotný 🇨🇿 (@PavelNovotnak) March 20, 2022
- 52 dobrovolníků
- 72 hodin@ceskedrahy_ Telematika, truhlář M. Bříza, MČ Čakovice (Mourek:-)), April Popko, Avanti Koberce, SDH Ostrava Radvanice, SDH Brno Královo pole, Patrik Barták topenář, četa ÚMČ
❤️SDH ŘEPORYJE ❤️
Слава Україні! Героям слава🇺🇦✌️ pic.twitter.com/bMdzykf86v
2. Kontejnery – uprchlické vesničky
Přestože často zaznívá, že nejde o ideální variantu a dojde k separaci uprchlíků a vytváření ghett, je podle některých hejtmanů právě stavba kontejnerů sice dočasným, ale rychlým a vhodným řešením. Je samozřejmě ideální pouze pro ty, kteří je mají kam umístit.
„Domnívám se, že ministerstvo by mělo připravit program, který bude zaměřený na dlouhodobější nouzové ubytování. Nebál bych se použít termín jednoduché uprchlické vesnice, protože to zaprvé může být levnější než platit bydlení v ubytovnách a zadruhé to může fungovat delší dobu,“ řekl CNN Prima NEWS pardubický hejtman Martin Netolický z ČSSD.
„Kontejnerové stavby jsou poměrně efektivní a přišly by mi dostatečné, byť to samozřejmě není velký komfort,“ doplnil Netolický. Stejně jako Zábranský zdůraznil, že je třeba odstranit byrokratické překážky, jelikož už sám narazil na případ, kdy úřednice zakázala dočasné ubytování kvůli chybějícímu požárnímu schodišti.
„Nemůžeme si v krizové době hrát na papírovou válku. Domnívám se, že právě nouzový stav je od toho, abychom odhlédli od některých standardních procesů, protože tak postupovat nejde,“ dodal.
Cestou kontejnerů už se rozhodl jít Královéhradecký kraj, kde už v minulém týdnu začaly růst na letišti.
Kontejnery na letišti v Hradci Králové Zdroj: Profimedia.cz
„Areál nabízí 12 tisíc metrů čtverečných zpevněné plochy, kde jsme schopni zajistit vodu, elektřinu a vše potřebné k ubytování uprchlíků,“ řekl novinářům hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček s tím, že by na letišti mělo stát 17 kontejnerů se společným sociálním zařízením a kuchyňkou.
3. Stavba nových bytů
Stavba nových bytů by byla asi nejlepší variantou, ale také nejdražší a nejdéle trvající. I na to by ale v dotačním programu resortu pro místní rozvoj, který Ivan Bartoš připravuje, měly být nějaké peníze.
Pokud ale nedojde k zásadnímu zjednodušení legislativy, stavba nových bytů se nerozjede.
„Ne, že bych se bránil jakýmkoliv penězům od státu na bytovou výstavbu, právě naopak. Ale pokud se nezmění zákony a nezjednoduší proces získání stavebního povolení, rychleji se stavět nezačne. Kdybychom mohli, už byty dávno stavíme, peníze bychom sehnali,“ řekl pro CNN Prima NEWS pražský náměstek pro finance Pavel Vyhnánek (Praha sobě).
4. Změna legislativy
Bez změny legislativy, o kterou žádají všichni hejtmani už několik let, se zkrátka nic neurychlí. Nová vláda by podle nich měla aktuální situaci pojmout jako příležitost k razantní změně.
„Počáteční spontánní pomoc a solidarita bezpochyby plní svůj humanitární účel. Dále však musíme mít strategii, a to nejen k řešení větší uprchlické vlny, ale i ekonomických důsledků. Věřím, že konečně dojde i na systémové zefektivnění výkonu státu,“ uvedl například královéhradecký hejtman Červíček.
Podobně to vidí i stranický kolega ministra Bartoše, pražský radní Zábranský. „Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo tuto příležitost využít k tomu, aby se legislativa upravila a byla funkční dlouhodobě, protože s bytovou krizí se potýkáme už dlouho a všichni víme, že dlouhé povolovací procesy jsou jednou z jejích příčin,“ uvedl.
Dnes je často potřeba pro stavební povolení oběhat desítky úřadů a získat mnoho povolení. Mnohdy jde také o velké rozpory mezi normami hasičů nebo hygieny.
„Za sebe bych byl velmi radikální a myslím, že by měla razítka stačit dvě. Potřebujeme povolit bytové domy tak, že hasiči řeknou, že jsou bezpečné a zbytek už bude na projektantech, kteří za parametry domu ručí. Musíme se zbavit nánosu velmi zatěžujících hygienických norem atd.,“ řekl CNN Prima NEWS šéf pražského výboru pro bydlení Pavel Zelenka.
Podle informací CNN Prima NEWS právě na změně legislativy ministerstvo pracuje. Jak moc radikální ale ve finále bude, zatím není jisté.
5. Peníze na školy a školky
Poslední, na co obce, města a kraje peníze od státu žádají, je související infrastruktura.
„Budeme žádat vládu o jakousi legislativní zkratku, která umožní obcím a krajům budovat v první řadě bydlení a k tomu i potřebnou občanskou vybavenost, jako jsou školky a školy,“ zdůraznil Zelenka.
Právě v hlavním městě jsou kapacity tříd už nyní na maximu. Některé nové ukrajinské děti se do škol ani nedostanou a předpokládá se, že místo najdou až od příštího září. Do té doby je ale nejen pro ně třeba nové prostory připravit a na to peníze v rozpočtech obcí nejsou.
Ministr Bartoš by společně s kolegy měl plán představit během příštího týdne.
