Bitva na MS přesahující hranice fotbalu. USA jdou i se synem prezidenta na Írán

Co Čech, to trenér! (1128)

Čistě fotbalově nemusí být úterní zápas Američanů s Íránci na světovém šampionátu – navzdory dosavadním sympatickým výkonům v Kataru – nutně trhákem. Ale geopolitické hledisko dodává utkání grády. Mezi oběma zeměmi to vře už přibližně 40 let. Napětí nijak nepotlačuje fakt, že představitelé islámské republiky by si přáli, aby byla reprezentace USA z mundialu vyloučena.

Írán má na sobě nejen optikou USA několik vrstev bahna, které ze sebe ne a ne smýt. Nejčerstvějším nánosem špíny jsou brutální represe proti demonstracím po smrti Mahsy Aminiové v policejní cele, do které byla umístěna kvůli nesprávně nasazenému hidžábu. Protestující upozorňují na evidentní mezery v oblasti práv íránských žen. K tomu je třeba připočítat dodávky íránských dronů ruské armádě pro boje na Ukrajině, což znamená porušování embarga Organizace spojených národů.

Pak je tu dlouhodobá touha Íránu oživit jadernou dohodou, která by upevnila a legitimizovala jeho současný režim. Spojené státy vnímají Íránské revoluční gardy – složku ozbrojených sil – jako teroristickou organizaci. A právě íránská revoluce z let 1978 a 1979 stála za postupným vyostřováním vztahů, ve kterých výraznou roli hrála skutečnost, že Američané v 80. letech v íránsko-iráckém konfliktu podporovali Irák.

Takřka na prahu války se oba státy ocitly začátkem ledna 2020. Americká armáda za tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa zabila vysoce postaveného íránského generála Kásema Solejmáního, Írán odpověděl několika útoky na americké objekty v Iráku. Ale žádné velké krveprolití se naštěstí nekonalo.

Poruší výměna dresů po utkání sankce?

Několik desítek hodin před očekávaným fotbalovým střetnutím v Kataru ale vzbudila rozruch reakce na zmiňované drsné potlačování protestů v Teheránu a dalších městech. Jak informuje CNN, íránská státní média si přejí vyhazov USA z mistrovství světa kvůli kroku americké reprezentace, která na všechny možné sociální sítě dočasně umístila íránskou vlajku bez státního znaku symbolizujícího islám. „Podpora pro ženy v Íránu bojující za základní lidská práva,“ vzkázal národní tým USA. „Tím porušili chartu FIFA a měli by být suspendováni na 10 zápasů. Měli by tak být vyloučení z mistrovství světa,“ napsala íránská agentura Tasnim.

Jakmile byli dva soupeři – či spíše nepřátelé – vylosováni do jedné skupiny světového šampionátu, ihned se mluvilo o tom, že na konci listopadu dojde z hlediska dlouhodobých politických sporů v Perském zálivu na nesmírně zajímavý zápas. Na jeho konto zavtipkoval Ali Vaez, ředitel íránské nevládní organizace International Crisis Group. „Před zápasem s Íránem byla zřízena americká meziagenturní pracovní skupina, která má určit, zda lze jejich útok odvrátit, jaký bude rozsah následných jednání v případě remízy a zda výměna dresů po zápase neporušuje sankce,“ napsal na apríla na Twitteru.

Ale zároveň bylo připomínáno, jak historicky první utkání mezi Íránem a USA na mistrovství světa 1998 ve Francii rozhádané státy spojilo.

K tomuto premiérovému setkání se vázal celý balík procedur, který měl za nepříznivého kontextu zajistit pokud možno klidný průběh zápasu. FIFA vložila velkou zodpovědnost do rukou Mehrdada Masoudiho narozeného v Íránu. Ten obstarával politikou nabité utkání po diplomatické stránce. Například zvyklosti říkají, že hostující tým má před duelem být tím, který obejde protihráče a podá si s nimi ruku. Jenže takzvaným „B týmem“ byl tehdy Írán a nejvyšší muž islámského režimu Alí Chameneí vysloveně zakázal hráčům jít směrem k Američanům. A tak Masoudi s reprezentací USA vyjednal, že to bude ona, která se vydá k soupeřům.

Prezident Íránské fotbalové federace pak chtěl, aby ze zápasu vyšel jeho stát jako ten dobrý, a proto nařídil kustodovi, aby každému hráči opatřil kytici bílých růží, kterými měli obdarovat fotbalisty USA a vyjádřit tím snahu o mír.

Fotbalisté udělali více než politici

Velké obavy naháněl fakt, že na utkání v Lyonu si zakoupili sedm tisíc vstupenek zástupci íránského hnutí Lidoví mudžáhedíni financovaného Saddámem Husajnem, které nějaký čas figurovalo na seznamu teroristických organizací. Usilovalo o svržení íránského režimu a pro duel mezi USA a Íránem si připravilo mnoho transparentů s politickými slogany. Zpravodajci ale tušili, kdo jsou největší potížisté a kameramani dostali jejich fotografie, díky kterým věděli, koho nezabírat do přímého přenosu. Strach z invaze na hřiště zůstal i díky výrazně posilněné ostraze pouze nenaplněnou obavou, na vběhnutí na trávník nedošlo.

Samotný zápas přinesl vítězství Íránu 2:1 – vůbec první triumf státu v historii mistrovství světa. Porážka odsoudila USA ke konci ve skupině, přesto si hráči uvědomovali, jakou roli v historickém zápase sehráli. „Za 90 minut jsme udělali víc než politici za 20 let,“ řekl tehdy americký obránce Jeff Agoos.

O 18 měsíců později se znovu týmy potkaly, a to v přátelském utkání na území USA v kalifornské Pasadeně. „V mnoha ohledech byl tento zápas mnohem významnější než ve Francii, protože byl přátelský a potřeboval spolupráci obou stran,“ uvedl zmiňovaný Masoudi pro magazín FourFourTwo. „Ale mohlo se to uskutečnit jen díky tomu, že se zápas ve Francii odehrál bez problémů.“

Íránský trenér vymyslel pro USA plán

V Kataru se žádné růže a hon za diplomatickou nirvánou nedají čekat. Íránci chtějí navázat na 24 let starý skalp. Američané by samozřejmě rádi zažili úspěšnou odvetu, kterou také nutně potřebují. Tým z Blízkého východu velmi pravděpodobně postoupí do osmifinále i v případě remízy, ale svěřenci Gregga Berhaltera po dvou „plichtách“ potřebují nutně vyhrát.

K tomu má mimo jiné dopomoct zatím jediný americký autor gólu na letošním šampionátu a útočník Lille Timothy Weah. Není nositelem slavného fotbalového příjmení náhodou. Někdejší kanonýr George Weah – jenž propůjčil své služby AC Milán nebo Monaku – je jeho otcem. A starší Weah má celkem netradiční pokariérní život, neboť se v roce 2018 stal prezidentem rodné Libérie.

Zajímavou hříčkou osudu je fakt, že Američany včetně syna hlavy státu má srazit na kolena parta portugalského kouče Carlose Queiroze. Právě tohoto muže v roce 1998 najala jako znalého odborníka americká fotbalová asociace, aby pozvedl „soccer“ ve Státech. Za tímto účelem Queiroz vytvořil velkolepý plán o 113 stránkách, jehož výsledkem mělo být, že do roku 2010 se USA stanou uchazeči o světový titul.

Ovšem na šampionátu 2010 v Jihoafrické republice měly Spojené státy k trofeji velmi daleko, aktuální mančaft vypadá o poznání slibněji. Je plný mladých talentů, kteří by měli zazářit především za čtyři roky na domácím MS. Dnes 69letý Queiroz hájící íránské barvy si minimálně pro následující úterní utkání (20:00) nepřeje, aby Američané ukázali progres.

Tagy:
Írán fotbal USA sport Mistrovství světa v Kataru 2022 americká fotbalová reprezentace íránská fotbalová reprezentace George Weah Mahsa Amíniová Carlos Queiroz Timothy Weah