Rusové se bojí o peníze
Společnosti, které podnikají ve Spojených arabských emirátech s kryptoměnami, zaznamenávají rostoucí poptávku po nákupu aktiv ze strany bohatých Rusů. Ti se pomocí digitálních měn snaží převést své peníze uložené na bankovních účtech ve Švýcarsku. Miliardy dolarů směřují do majetku na Středním východě.
Spojené arabské emiráty (SAE) se ocitly ve středu zájmu investorů. Ne však ledajakých. Jedná se o bohaté Rusy, kteří mají strach o své peníze uložené ve švýcarských bankách. Pro převod úspor volí v řadě případů kryptoměny, za něž chtějí nakupovat nemovitosti nebo zakládat firmy především v Dubaji. Cílem jsou ale i další ekonomická centra SAE.
Jedna z kryptoměnových firem zaznamenala v posledních deseti dnech mnoho poptávek ze strany švýcarských brokerů na zprostředkování nákupu nemovitostí právě v SAE. Žádná z nich nepředstavovala částku nižší než dvě miliardy dolarů (asi 46 miliard korun).
Haló, chceme utratit 125 tisíc Bitcoinů
„Měli jsme poptávku od jednoho chlapíka, který přes svého brokera vzkázal, že chce utratit 125 tisíc Bitcoinů. Řekl jsem mu: ‚Ale to je šest miliard dolarů,‘“ uvedl pro agenturu Reuters šéf jedné z kryptoměnových firem.
Podle švýcarského Státního sekretariátu pro ekonomické záležitosti (SECO) se na kryptoměnové transakce vztahují stejné sankce, které Švýcarsko již vůči Rusku uvalilo. Nejde však o sankce plošné. Vždy je prý třeba kontrolovat, zda se jedná o peníze ruského občana, který se na sankčním seznamu ocitl. Pokud ano, jeho majetek deponovaný ve Švýcarsku bude zabaven. Zmíněné transakce se tak zjevně týkají Rusů, kteří se obávají, že sankce budou rozšířeny i na ně.
Cílem Rusů, ale i Bělorusů, je Dubaj. Finanční a byznysové centrum Perského zálivu, které se v posledních letech mění v jeden z nejvýznamnějších globálních kryptoměnových hubů. Dubaj je proto dlouhodobě v hledáčku světových superboháčů, kteří sem část svých aktiv umisťují.
Dubaj zatím stranou sankcí
Pro Rusy se navíc v těchto dnech atraktivní, protože Spojené arabské emiráty se zatím nepřipojily k západním protiruským sankcím. „Vidíme, že do Dubaje přichází mnoho Rusů a Bělorusů, kteří si s sebou přinesli cokoli, co mohou, včetně kryptoměn,“ uvedl pro agenturu Reuters jeden z dubajských realitních makléřů.
Jenže majetek ruských občanů zařazených na sankční seznamy západních zemí nemusí být v bezpečí ani v případě, že se jej snaží za pomoci kryptoměn vyvést do Dubaje. Řada kryptoměnových burz totiž přislíbila, že majetek sankcionovaných osob bude blokovat. Největší burzy jako Coinbase Global nebo Binance už uvedly, že podnikly kroky k tomu, aby se kryptoměny nemohly stát způsobem, jak sankce obejít.
Přesto tlak na kryptoměny sílí i ze strany vlád západních zemí. Přísnější regulaci požadují například Německo či Estonsko, americké ministerstvo financí dokonce zařadilo kryptoměny a obchodníky s nimi do okruhu institucí, na něž se vztahují pravidla pro uplatňování protiruských sankcí. „Americké fyzické ani právnické osoby se také nesmí pomocí kryptoměn zapojovat do finančních transakcí, kterých se účastní nejvýznamnější ruské instituce jako Centrální banka Ruské federace, Národní investiční fond Ruské federace nebo Ministerstvo financí Ruské federace,“ stojí v jednom z posledích výnosu úřadu Janet Yellenové.
