Ať Rusko sankce bolí. Evropa se ale nesmí střelit do vlastní nohy, varuje Jourová

Místopředsedkyně Evropské komise a eurokomisařka Věra Jourová v pořadu K věci na CNN Prima NEWS nevyloučila, že by ideálním kandidátem na zprostředkování mírového jednání mezi Ruskem a Ukrajinou mohla být Čína. Přeje si, aby Rusko sankce bolely, Evropa se ale nesmí střelit do vlastní nohy.

Prozatímní mírová jednání kvůli ruské invazi na Ukrajině mezi zástupci obou zemí zatím velký pokrok nepřinesla. První schůzky se konaly v Bělorusku, poslední rozhovor mezi ministry zahraničí se uskutečnil na turecké půdě. Hostit další jednání nabízí Izrael nebo Čína.

„Hovoří se o zapojení Číny jako někoho, kdo si zachovává míru neutrality. Také Josep Borrell zmínil Čínu jako možného zprostředkovatele,“ zmínila Jourová postoj španělského šéfa unijní diplomacie.

Západ už podle ní vytvořil jednotnou frontu na podporu Ukrajiny, hovoří stejným hlasem a dělá totožné kroky. Řeč je celkem o 40 zemích, mezi nimiž jsou státy Evropské unie doplněné například o USA, Kanadu, Japonsko nebo Austrálii. Jasná náklonnost k jedné straně ale může při snaze zastřešit dialog znamenat handicap.

„Proto se díváme na aktéry mimo alianci. Byla snaha ze strany Izraele, vidíme pokusy Číny. Musíme být kreativní a vrátit řešení konfliktu na diplomatickou půdu, aby došlo k posunu situace. To se zatím neděje,“ uvedla Jourová. Spekulovat, kde by se jednání mohla nakonec konat, ale nechtěla.

V některých oblastech je Čína spojenec

Nelze popřít, že Čína je globálně mimořádně významný hráč, má v ruce hlavně ekonomické karty. „Její apetit hovořit do vývoje na celé planetě v posledních letech roste. V něčem je náš spojenec, v něčem naopak konkurent a rival. V oblasti lidských práv nebo využívání digitálních dat si nerozumíme,“ konstatovala eurokomisařka s tím, že i pro ruského prezidenta Vladimira Putina je Čína silným hráčem. Pro připomenutí, když se na půdě OSN hlasovalo o odsouzení ruské agrese, Čína byla mezi 35 zeměmi, které se zdržely.

Západ ve svých sankcích vůči Rusku a nově také Bělorusku stále přitvrzuje. Dalšími politici ze zemí EU pohrozili na mimořádném summitu ve Versailles. Sankce ale nejsou specifikované. Borrell však navrhl uvolnění dalších 500 milionů eur (12,8 miliardy korun) na nákup zbraní pro Ukrajinu.

Snahy selhaly a k invazi došlo

Podle Jourové se Evropa stále snaží s Ruskem co nejvíce mluvit. „Zlaté pravidlo je nechat dveře pro komunikaci otevřené. Když není komunikace na oficiální úrovni, probíhá třeba mezi ekonomickými aktéry. Úplně zabouchnout dveře by nebylo rozumné, ale Rusko si je zavírá samo. Před přímou invazí, kdy jsme viděli pohyb ozbrojených sil k hranicím, jsme se snažili o maximální možnou komunikaci s Putinem. Byli to evropští lídři nebo americký prezident. Snahy ale selhaly a k invazi došlo,“ popsala Jourová.

Pro případné rozhodnutí zastavit diplomatická jednání je potřeba si uvědomit, co by nastalo. Konflikt by se podle eurokomisařky mohl „rozšířit za hranici nepředstavitelného“. Evropa prý pracuje na obou frontách. Sankčními mechanismy se snaží na straně Ruska zamezit financování války a zároveň pomáhá Ukrajině.

Páteční summit ve Versailles rovněž potvrdil, že Ukrajině zůstává cesta do EU otevřená, avšak český premiér Petr Fiala (ODS) poukázal, že stanoviska nejsou jednotná a některé státy včetně Česka by si představovaly větší vstřícnost.

Jourová vidí jako symbolickou věc dát Ukrajině šanci. „Jsem pro, abychom ji přijmuli do naší rodiny států. Je před námi ale hodně práce, existuje hodně podmínek pro vstup, uvnitř země bude potřeba hodně reforem. Přihláškou se budeme velmi vážně zabývat,“ ujistila.

Zastavit dodávky plynu? Zatím nemožné

Například USA a Velká Británie už přerušily dodávky ruského plynu, ropy a uhlí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k tomuto kroku opakovaně vybízí i další evropské státy, kde je však situace odlišná. Evropa je například na plynu z Ruska daleko více závislá než zmíněné Spojené státy.

Názory uvnitř Evropy tak nejsou jednotné. „Ukrajinská krize v oblasti energetiky dopadá na státy asymetricky, proto vidíme různé postoje. Teď není možné získat pro zastavení dodávek jednomyslnost. Musíme ale udělat maximum, abychom dodávky potřebovali co nejméně. Do konce roku bychom měli snížit závislost o dvě třetiny, do roku 2030 bychom se jí měli zbavit úplně,“ nastínila Jourová.

Všechny sankce musí podle ní Rusko bolet a na Evropu mají mít co nejmenší negativní dopad. „Pokud bychom zastavili dodávky, mělo by to devastující efekt na ruskou ekonomiku. Ale nesmíme se střelit do nohy nebo dokonce do hlavy. Součástí ekonomického tlaku je postupné přiškrcení peněz na naprosté minimum,“ vysvětlila.

Tagy: