Ruský prezident Vladimir Putin si tak dlouho budoval pozici ve své zemi, že je aktuálně velmi nepravděpodobné, že by byl sesazen. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to řekl šéf Centra bezpečnostních studií při Metropolitní univerzitě Oldřich Bureš. Převrat v Rusku by podle něj byl záležitostí spíše na několik měsíců až let. Putina podle něj můžou porazit sami Ukrajinci svým vzdorem.
„V současné době jsou ukrajinská armáda a domobrana překvapivě zdatné v boji,“ uvedl univerzitní pedagog. Svou roli hraje i obrana běžného civilního obyvatelstva Ukrajiny. „S tím, že Ukrajina vydrží vzdorovat tak dlouho a efektivně, byť za cenu skutečně velkých ztrát, si dovolím tvrdit, počítal při zahájení konfliktu koncem února málokdo,“ řekl Bureš.
Válka na Ukrajině
Ukrajinci podle něj mají šanci proti Putinovi uspět a porazit ho, pokud se jim podaří ho svým vzdorem dotlačit k jednání.
Za mnohem méně pravděpodobnou variantu Bureš považuje ruský puč proti Putinovi. Ve světových médiích se začíná spekulovat, že se proti ruskému prezidentovi začíná organizovat převrat, v jehož čele mají stát oligarchové i Putinovo nejbližší okolí, například ministr obrany Sergej Šojgu.
Podle Bureše to však v tuto chvíli není aktuální. Na jednu stranu sice připouští, že odpor i u vysoce postavených Rusů proti Putinovi bude růst, pokud se invaze prodlouží a ruská armáda utrpí další velké škody. „Nicméně se domnívám, že to je scénář na měsíce, ne-li roky,“ dodal Bureš k možnosti vojenského puče proti Putinovi.
Ukrajinou se ozývají exploze Zdroj: Profimedia.cz
Ruský tank při invazi na Ukrajinu Zdroj: Profimedia.cz
Bytový komplex u ukrajinského Charkova byl zasažen náletem. Zdroj: Profimedia.cz
Kolona vojenské techniky Zdroj: Profimedia.cz
Kouř stoupající ze základny protivzdušné obrany po zjevném ruském úderu v Mariupolu Zdroj: AP
Následky útoku na vesnici nedaleko Charkova Zdroj: CNN Prima NEWS
Ruské střely dopadají na ukrajinská města a minimálně jedna z nich zasáhla i bytový komplex v oblasti ukrajinského města Charkov. Zdroj: Ján Schürger
Obyvatelé Kyjeva prchají z města a snaží se dostat na západ. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci míří na frontu. Zdroj: AP
Obyvatelé Kyjeva se schovávají před bombardováním v metru. Zdroj: Profimedia.cz
Pomozme Ukrajině, zastavme válku a uzavřeme nebe nad Ukrajinou. To jsou jen některé z mnoha hesel, které demonstranti v Londýně měli na transparentech. Zdroj: Profimedia.cz
Hasiči kontrolují škody v budově po raketovém útoku na město Kyjev (sobota 26. února). Zdroj: AP
Žena na Ukrajině během demonstrace Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští hasiči se snaží uhasit požár po náletu na obytný komplex v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Volodymyr Zelenskyj ve vojenské výzbroji Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Reportérka CNN Prima NEWS natáčela přímo v bunkru. Zdroj: CNN Prima NEWS
Exprezident Ukrajiny Petro Porošenko chce bránit Kyjev. Zdroj: CNN
Ukrajinský voják v Charkově, 26. února Zdroj: Se svolením agentury Unian
Sídliště v Kyjevě, 26. únor Zdroj: AP
Ukrajina Zdroj: Illia Ponomarenko
Zničený ruský transportér MT-LB, 26 února, Charkov Zdroj: Getty Images
Pražská demonstrace na podporu Ukrajiny z 27. února Zdroj: Tomáš Kačmár
V Berlíně se na podporu Ukrajiny sešlo přes 100 tisíc lidí. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinská armáda svádí na Donbasu válku s Ruskem (24. 2. 2022). Zdroj: Profimedia.cz
Ruský obrněný transportér (APC) hořící vedle těla neidentifikovaného vojáka během bojů s ukrajinskými ozbrojenými silami v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Útok v Ochtyrce (28. února) Zdroj: Dmytro Žyvyckyj
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při úterním projevu k bezpečnostní radě vystupoval před tabulí, která vypadala jako válečný plán Ukrajiny. A to včetně útoku na Moldavsko. Zdroj: Profimedia.cz
Požár univerzity v Charkově, 2. března Zdroj: AP
Obyvatelé na předměstí Kyjeva žijí ve strachu z ruského útoku (2. 3. 2022) Zdroj: AP
Zničené předměstí Kyjeva (2. 3.) Zdroj: AP
Ruské střely dopadají na ukrajinská města a minimálně jedna z nich zasáhla i bytový komplex v oblasti ukrajinského města Charkov. Zdroj: Ján Schürger
Pomozme Ukrajině, zastavme válku a uzavřeme nebe nad Ukrajinou. To jsou jen některé z mnoha hesel, které demonstranti v Londýně měli na transparentech. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští hasiči se snaží uhasit požár po náletu na obytný komplex v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Ruský obrněný transportér (APC) hořící vedle těla neidentifikovaného vojáka během bojů s ukrajinskými ozbrojenými silami v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Putin a jeho intriky
Ruský prezident si podle pedagoga z Metropolitní univerzity dlouhodobě buduje svůj autoritářský režim. U moci je už od 90. let. Prezidentem nebyl pouze v letech 2008–2012, kdy ho ve funkci vystřídal Dmitrij Medvěděv, ale Putin se pouze přesunul do pozice předsedy vlády, a poté se na post prezidenta znovu vrátil.
Během své vlády potlačoval opozici a podle Bureše zároveň vytvářel třenice mezi policejními a vojenskými složkami. „Ti lidé si nemůžou být jistí, pokud by nějaký puč plánovali, s kým vlastně jednají, zda to není někdo, kdo je okamžitě vyzradí a budou obviněni z velezrady,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS k možnému pučit Bureš s tím, že v krátkodobém hledisku je převrat v Rusku prakticky nereálný.
Záminka k eskalaci konfliktu
Od začátku invaze se Ukrajině dostává podpory od států Evropské unie i Severoatlantické aliance (NATO). Země zasílají Ukrajincům humanitární materiál i dodávky zbraní a vojenské techniky, ale s výjimkou dobrovolníků se nechtějí do konfliktu aktivně zapojovat.
„NATO bude stále držet svoji linii, že podporuje obranu Ukrajiny, ale nebude se přímo zapojovat vojensky do konfliktu, protože bychom mohli dát režimu Vladimira Putina záminku, aby ten konflikt ještě eskaloval,“ vysvětlil pedagog ve vysílání pořadu K věci.
Putin se podle něj snaží zkoušet, kam až může zajít. „Z mého pohledu jednoznačně testuje hranice, snaží se být o krok napřed a vyvolávat strach mezi politiky i obyvateli států NATO a EU,“ poznamenal Bureš.