Čechmánek dobyl i NHL: Šampion z Nagana byl lepší brankář, než si myslíme. Zemřel před rokem
Přesně před rokem zemřel ve věku 52 let hokejový brankář Roman Čechmánek. Šestinásobného šampiona české extraligy, trojnásobného mistra světa a člena ikonického olympijského týmu z Nagana si sice spojujeme hlavně s úspěchy na evropském ledě, někdejší vsetínský fantóm se ale výrazně prosadil i v NHL. Vlastně mnohem výrazněji, než si obyčejně myslíme.
Překvapí to možná i leckterého obvykle informovaného sportovního fanouška. Schválně si v brankářských statistikách NHL let 2000-2024 zadejte průměr inkasovaných gólů na jeden zápas. Pro férovost takového srovnání upřesněte, aby adepti měli odchytáno alespoň deset utkání.
Čtěte také
Kdo z celého 21. století vyjde jako nejlepší mezi nejlepšími?
Roman Čechmánek.
Až po něm se objevují Dominik Hašek, Patrick Roy, Martin Brodeur a další velebená esa. Jedinečná cifra 2,08 z 212 odchytaných utkání jasně ukazuje, jak úžasné výkony v zámoří podával ve své době muž, od jehož předčasného úmrtí uplynul přesně rok.
ČTĚTE TAKÉ: Hrál s Pešánem. Po nenápadném nárazu ale Pavlů celý ochrnul
Ne, extravagantní furiant, který se ještě těsně po vojně živil jako elektrikář, nebyl pouze evropskou hvězdou. Zářil i v nejlepší lize světa.
„Byl velmi úspěšný. Náš klub ovlivnil na ledě i v šatně,“ uznal Keith Jones, jeden z šéfů klubu Philadelphia Flyers. „Vedle vynikajících čísel si ho fanoušci i spoluhráči oblíbili též pro jeho osobnost a specifický styl.“
Roman Červenka v zápase NHL proti New York Islanders Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Čechmánek byl ze zámořského pohledu naprosté zjevení. Flyers si ho při draftu vybrali až v jeho 29 letech. To už měl bezmála dvoumetrový vlasáč za sebou sérii vsetínských triumfů, šestkrát patřil do reprezentační party pro mistrovství světa. Doma se mu na poličce blýskala tři zlata ze světových šampionátů a jedno z Nagana, k tomu cena pro nejlepšího brankáře MS 2000.
Čtěte také
„Popravdě – je mi trochu záhadou, proč se do NHL dostal až v tak pozdním hokejovém věku,“ přiznal Čechmánkův brankářský kolega z Filadelfie Brian Boucher.
Šílený akrobat
Milovník slivovice a štiplavého provokování protivníků začal famózně i za Atlantikem: při svých dvou úvodních výhrách nedostal ani gól, takové brankářské entrée zažila NHL naposledy roku 1938.
Povedla se mu celá nováčkovská sezona, po které byl blízko nejen k Vezina Trophy (pro nejlepšího gólmana), ale dokonce i k Hart Trophy (pro nejužitečnějšího hráče).
Je vskutku nepochopitelné, že se na takový megaúspěch po letech pozapomnělo.
Snad je to proto, že ve stejné éře sbíral nejprestižnější poháry jiný český brankář Hašek. Snad proto, že k Čechmánkovi i v Americe patřila jistá svéráznost, která se ne každému zamlouvala.
Roman Čechmánek v dresu Los Angeles Kings Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Boucher označil jeho rozevlátý herní styl za „šílenost“. Jak před lety zmiňovala stanice ESPN, samotní filadelfští fanoušci považovali Čechmánkovy zákroky jednou za úžasné, podruhé za absurdní. Někdy za skvělé, jindy za hloupé.
Čtěte také
Vážně si ho nešlo s nikým jiným splést.
Třeba kouč Ken Hitchcock měl Čechmánka za „brankářského akrobata, který použil jakoukoliv část těla, aby zastavil puk“. Jenže ono se to ve skutečnosti netýkalo jen těla – Američané byli v šoku, když český brankář střely soupeřů schválně pro pobavení ctěného publika vyrážel i hlavičkami. Stejně netypické bylo i jeho nenadálé vyjíždění z brankoviště.
„V play off 2002 hodně nazlobil některé kluky tím, když při utkání s Ottawou vybruslil až do středu hřiště, aby matně hrajícím spoluhráčům vynadal,“ vzpomínal slovenský útočník Michal Handzuš, který v inkriminované době rovněž působil ve Flyers. „U nás se takový brankářský výjezd chápe jako běžný způsob, jak namotivovat mužstvo. Pro ně to ale bylo urážlivé. Považovali to za projev neúcty.“
Při dalším tréninku to pak proto dali Čechmánkovi patřičně najevo – stříleli mu puky schválně na hlavu…
Roman Čechmánek v zápase NHL proti New Jersey Devils Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
V Čechmánkův neprospěch ale hrálo hlavně něco jiného. Zmíněná skvělá čísla totiž patřila pouze k základní části NHL. A přestože je potvrzoval během všech svých čtyř sezon za oceánem (v sezoně 2002-03 si díky nim dokonce vysloužil prestižní William M. Jennings Trophy), v play off to už tak slavné nebylo.
Čtěte také
„Roman je Roman. Jistěže jde o skvělého brankáře, taky ale pustil několik zbytečných gólů ve chvílích, kdy se to vůbec nehodilo,“ zlobil se filadelfský generální manažer Bobby Clarke.
Do NHL za penězi?
Pravda je taková, že Čechmánek v dresu Flyers pomohl týmu pouze k jednomu postupu ze čtyř odehraných sérií play off. A to mu někteří spoluhráči neodpustili.
„Vzhledem k tomu, co předváděl v play off, jsem si udělal názor, že do NHL přišel jenom kvůli penězům,“ mínila například americká legenda Jeremy Roenick. „Hráči dostávají výplatu jen v základní části, v play off už ne. To, že Čechmánkovy výkony šly z kopce, hned jak mu přestaly chodit šeky, nevypadalo jako náhoda.“
Ve svém životopisu se na českého spoluhráče zlobil i s odstupem několika let.
Roman Čechmánek v zápase NHL proti celku Ottawa Senators Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
„Za svou kariéru jsem potkal jen pár spoluhráčů, které jsem považoval za ztracené případy. U Flyers jsem nemohl vystát právě Čechmánka, protože mi přišlo, že jakmile skončila základní část, byl už jednou nohou zpátky v Česku,“ vysvětloval. „Nezdálo se, že play off bere vážně jako my ostatní. Říkal jsem si, jestli by radši nehrál za svou zemi na MS než o Stanley Cup.“
Čtěte také
I tak si ale živel, kterému v zámoří změnili přezdívku z „Čemana“ na „Checko“, dvakrát vysloužil cenu pro nejlepšího hráče Flyers.
Jakmile ho klub v létě 2003 vyměnil do Los Angeles Kings, glosoval to s typickou sebedůvěrou: „Ve Flyers jsem působil tři roky. Mohu klidně říci, že za posledních možná deset let tam nikdo nepředvedl lepší výkony. Byl jsem ve Flyers spokojený. Jestli někdo jiný se mnou ne, je to jeho věc.“
Štace u Kings trvala jen rok. Čechmánek posléze ještě pět let dohrával kariéru v Evropě, byl to však už pouze více méně rozpačitý dojezd. A na fanfáry to nebylo ani potom – rozvedl se, musel se starat o postiženého syna. Při podnikání přišel o všechny peníze, dluhy ho dostaly až před soud, jenž mu za podvod vyměřil tříletý trest odnětí svobody s podmíněným odkladem na pět let.
Úplnou tečku za jeho příběhem potom přinesla noc z 11. na 12. listopadu 2023, po níž ho syn našel bez známek života (příčina smrti není veřejně známá, pitva nicméně vyloučila sebevraždu i cizí zavinění). S hokejovým akrobatem se tehdy smutně loučili nejen čeští fanoušci, ale na dálku i nejuznávanější velikáni NHL.
Patřil k nim.
MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: Choreo, které u nás nemá obdoby. Narozeninové oslavy fotbalové Slavie si všimli i ve světě
Lukáš Hron je aktuálně redaktorem zpravodajského webu CNN Prima NEWS. V médiích začal pracovat v roce 2000. Postupně prošel redakcemi Nedělních novin, Večerníku Praha, Zemských novin, MF Dnes a Deníku Sport. (Lukas.Hron@iprima.cz)
