ceny potravin

Ceny másla v současnosti astronomicky stoupají, jenže čtvrtka (250 gramů) je pořád mnohem levnější než před sametovou revolucí. „Za komunismu máslo určitě nepatřilo k levným potravinám,“ vzpomíná Petr Hlubek, který byl před rokem 1989 vedoucím obchodu s potravinami. V roce 1989 stála čtvrtka 10 korun, při přepočítání na dnešní průměrnou mzdu je to ale 140 korun. Stačí totiž porovnat hrubé průměrné měsíční mzdy. V roce 1989 to bylo 3 170 korun, nyní 44 943 korun (údaj za 1. pololetí 2024), platy se tedy za 35 let navýšily čtrnáctkrát. A přestože čtvrtka másla aktuálně stojí 65 až 75 korun, stále je o polovinu levnější než za socialismu. Agentura STEM ovšem v aktuálním průzkumu zjistila, že podle 31 procent občanů se před rokem 1989 žilo lépe než dnes.

Letní stálice českých výletníků už netáhne jako dříve. Výrazný nárůst cen v chorvatských letoviscích odehnal Čechy směrem ke staronovým destinacím. Last minute nabídky do jiných koutů Evropy zkrátka vyjdou levněji, letošními dovolenkovými ráji jsou například Bulharsko či Rakousko. Podle dat Slevomatu se zájem o tyto země zvýšil o desítky procent. Králem last minute nabídek se ovšem stala Itálie – ve srovnání s předpandemickou érou se prodávají dokonce dvacetkrát lépe.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v pořadu K věci na CNN Prima NEWS označil meziměsíční zdražení některých potravin za „drobný výkyv“ a odmítl, že by šlo o dlouhodobý trend. Připomněl, že jeho úkolem je nastavovat férová pravidla mezi zemědělci, farmáři, zpracovateli, potravináři i obchodníky, nikoliv tvorba cen.

Kde se daly a pořád ještě dají pořídit nejlevnější suroviny na slavnostní velikonoční menu? I když tuzemské obchodní řetězce před svátky pořádaly slevové závody, ve srovnání s některými evropskými zeměmi zažil český zákazník jen kosmetické snižování cen. V cizině jsou obchodníci většími grandy. Hlávka zelí za 4,50 Kč, delikatesní hovězí květová špička na steaky, rostbíf, pečeni nebo tatarák za 210 Kč za kilogram a kuřecí stehna za 67 Kč za kilogram, to jsou některé velikonoční ceny v zemi vzdálené od Prahy asi 1200 kilometrů. Polsko to tedy nemůže být.

Nákupy v Polsku už zřejmě nebudou tak výhodné jako dosud. Tamní ministerstvo financí totiž tento týden oznámilo, že se od dubna zvýší daň z přidané hodnoty na potraviny z nuly na 5 %. Redakce CNN Prima NEWS zjišťovala, jestli růst cen v polských obchodech ovlivní nákupní chování Čechů.

Loňský rok byl pro české zemědělce hluboce ztrátový. Propad zisku se pohybuje kolem 60 %, přepočteno na peníze to znamená zhruba na devět miliard korun. Ve ztrátě se ocitla téměř třetina ze všech tuzemských farmářů. V pořadu Interview PLUS to řekl předseda Zemědělského svazu ČR, Martin Pýcha. Podle něj se musí zemědělci vypořádávat s řadou překážek. Mezi ně patří nejen vysoké ceny energií, ale i nízký export nebo přísné normy, které stanovuje Green Deal. Problémem jsou také staré zásoby plodin, například obilí. Mnozí farmáři prý mají na skladech zásoby ještě z roku 2022.

Problém dvojí kvality potravin v Česku a zahraničí přetrvává, řekla ekonomka Ilona Švihlíková v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS. Trh s potravinami podle ní narušuje nízká konkurence mezi supermarkety. Často prý zneužívají svou pozici a vůči zemědělcům a potravinářům používají nekalé praktiky, které by si na Západě „nikdo nedovolil“.

Potravinářská komora České republiky přišla s nečekaným vysvětlením cenových rozdílů českého a německého másla. U sousedů je podle ní levnější i proto, že tamní krávy dojí tučnější mléko než tuzemské, na výrobu másla je ho proto potřeba méně. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) argumenty výrobců odmítá. Podle agrárních expertů hraje roli v tučnosti mléka mimo jiné složení stravy.

Ceny potravin uvádějí některé obchody opět v haléřích. Chtějí tím dokázat, že opravdu promítly do koncových cen snížení DPH. Ekonomové ale upozorňují, že je to jen dočasný marketingový trik.

Dočkají se Češi v roce 2024 levnějších potravin, nebo mnozí z nás budou za nákupy dále mířit za hranice, aby nakoupili za méně peněz? To je otázka, na jejíž odpověď netrpělivě čekají miliony lidí. Ceny budou ovlivňovat řady faktorů, například regulované složky energií, škrty v národních dotacích nebo také třeba o 3 % nižší DPH. Spolehlivě předpovědět, jak se ceny potravin v Česku vyvinou, ale nedokážou ani sami výrobci. Velká část z nich se ovšem shodne na jednom – jako hlavního viníka vidí vládu, která podle hostů pořadu Interview PLUS neuměla zareagovat jako ty v okolních státech. A tak prý navíc riskuje nezávislost českého potravinářského průmyslu.

Vláda ve zbytku volebního období výrazně omezí počet změn v nastavení daňového systému. V nedělní Partii Terezie Tománkové to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Věří rovněž, že se pozitivně projeví dosavadní reformy a konsolidační balíček a lidem začnou reálně růst mzdy. Slíbil také dokončení důchodové reformy a digitalizace státu.

Nižší DPH na potraviny promítli čeští obchodníci do cen zatím jen částečně. V Polsku přitom na některé druhy potravin dál platí nulová daň. Štáb CNN Prima NEWS tak opět vyrazil na nákupy do českých i polských supermarketů, aby zjistil, kde je co levnější.