Exkluzivní rozhovor s ministryní obrany Janou Černochovou
Moje kritika OSN byla oprávněná, říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Uznala však, že svůj názor mohla podat diplomatičtěji. Černochová také uvedla, že ji děsí stoupající vlna antisemitismu v Evropě.
Paní ministryně, stojíme na prahu třetí světové války?
Stále pevně věřím, že ne. Byť ta situace v Evropě ani ve světě není dobrá. Nebudeme si lhát. Ale pevně věřím, že to není krok k tomu, že by tady vypuknul stejný konflikt, jako pamatují naše rodiče nebo prarodiče.
Mohlo by vás zajímat: Stydím se za OSN, vystupme. Černochovou naštvala rezoluce o příměří Izraele s Hamásem
Je tu dlouhotrvající válka na Ukrajině a teď k tomu konflikt mezi Izraelem a Palestinci. Co se podle vás bude dít dál?
K nějakému zlepšení v následujících týdnech a měsících asi nedojde. Když začínala ruská agrese a válka na Ukrajině, tak si nikdo z nás nemyslel, že ten konflikt bude trvat takhle dlouho. Očekávali jsme, že Ruská federace uzná, že naprosto bezprecedentně porušila mezinárodní právo. Jsem ráda, že naše země i další evropské země Ukrajině pomáhají a pomáhaly, aby ta válka skončila co nejdřív.
Konflikt na Blízkém východě, který se rozhořel před měsícem, nás také nenechává v klidu. Může spouštět větší migrační pohyby a vlny. Stojí za zmínku, že byla zcela bezprecedentním způsobem napadena svobodná země a na občanech Izraele byl spáchán ohavný teroristický akt. Nenechává mě v klidu stoupající vlna antisemitismu, kterou vidíme v ulicích Evropy. Nikdo z nás si nemyslel, že tohle naše generace zažije
Čím si vysvětlujete ty protiizraelské, protižidovské nálady? Přijala Evropa moc muslimských migrantů?
Určitě to tím také může být. Nejvíce demonstrací, na kterých provolávají antisemitská hesla, se děje ve Spolkové republice Německo nebo ve Velké Británii. Otevřená migrační politika těchto zemí vůči muslimské komunitě s sebou určitě nese tato rizika. Na druhou stranu nerada uplatňuji princip kolektivní viny.
Znám ve svém okolí řadu lidí, kteří se také hlásí k muslimskému náboženství, nemají s Hamásem ani s teroristy nic společného a odsuzují útoky, které probíhají vůči židovské komunitě. To, že za 2. světové války zahynulo šest milionů židovských občanů, pro nás mělo být mementem. Je otřesné, že se dnes kreslí na domy Davidovy hvězdy a provolávají se antisemitská hesla. Mrzí mě, že se to děje s podporou mezinárodních organizací.
Ano, teď jsem ministryně obrany a měla bych komentovat věci tak, aby z toho třeba neměl těžkou hlavu pan premiér.
Za svůj výrok o tom, že bychom měli vystoupit z OSN, jste sklidila dost kritiky. Napsala byste ten tweet znovu?
Moje kritika OSN byla oprávněná. Zemřelo 1400 mužů, žen, dětí. Řada lidí je stále zadržována v pásmu Gazy a asi jsou i nějakým způsobem týráni. To je něco, před čím jako politici nemůžeme zavírat oči. Právo na sebeobranu patří k základním principům demokracie. Odmítám jakoukoliv pochybnost o tom, jestli má Ukrajina právo bránit se invazi Ruska nebo jestli má Izrael právo bránit se invazi teroristů Hamásu.
Vidíte videa, kde jsou upalovány děti zaživa, kde jsou lidé masakrováni teroristy z Hamásu, kteří se tomu smějí, odřezávají se hlavy, vypichují oči. Nikdo z nás není bez nějakého citu a emocí, aby na tohle koukal s chladnou hlavou a dokázal si udržet chladný úsudek. A pokud OSN vydá rezoluci, ve které nazve Izrael okupační mocností, neakceptuje návrh Kanady, která chtěla, aby hnutí Hamás bylo odsouzeno za to, co v Izraeli provedlo, a proti takové rezoluci hlasuje pouze 14 zemí včetně ČR, tak se omlouvám, ale zůstává mi nad tím rozum stát. Tyto negativní tendence v OSN vůči Izraeli sleduji delší dobu.
To znamená, že podle vás bychom kvůli tomu měli z OSN vystoupit?
Asi bych ten výrok řekla jinak, než „vystupme“, možná bych hovořila o nějakých reformách. Samozřejmě, že když to řekne ministr obrany, tak to má větší význam, než kdybych to řekla jako poslankyně nebo předsedkyně výboru pro obranu. Na druhou stranu o těch reformách se hovoří tak strašně dlouho, že ten pohár jednou přeteče. Můj výrok byl hodně silný a rozpoutal potřebnou debatu. Z tohoto pohledu je dobře, že se spousta lidí začala zajímat i o to, proč je ještě Ukrajina ve válce.
Protože i vůči Rusku, které je stálým členem Rady bezpečnosti OSN, nebylo možné uplatnit žádné sankce. Je zapotřebí přehodnotit, jestli organizace, která vznikla na konci 2. světové války, má sdružovat země, které když se nyní chovají jako agresor, tak mohou vetovat jakékoliv sankce vůči sobě. To bylo cílem mého sdělení. Ale mé kritiky vůči OSN můžete vysledovat i v minulosti. Nicméně ano, teď jsem ministryně obrany a měla bych komentovat věci tak, aby z toho třeba neměl těžkou hlavu pan premiér. Toho jsem určitě nechtěla docílit.
Když jste ten tweet psala, uvědomovala jste si v tu chvíli, co by pro ČR znamenal odchod z OSN? Třeba žádné peníze z UNESCO.
Chtěla jsem jasně deklarovat, že se odehrálo něco, co je hodně za čarou, co by mělo být alarmem pro všechny demokratické země. Že tohle už je trochu moc. Byla to ta poslední kapka. Na pozadí videí s upalovanými dětmi, že Kanada navrhuje odsouzení Hamásu jako teroristické organizace a ostatní země to smetou ze stolu…
Jakým jiným způsobem má politik reagovat na něco, když má pocit, že je to mimo vesmír, ve kterém by chtěl žít? Když se stane něco takhle bezprecedentního, tak na to jako politici musíme upozorňovat a hlas ve veřejném prostoru zvednout. Tak, jako ho třeba zvedal pan prezident Václav Havel. A možná se mnou nemusí souhlasit část politického spektra západní Evropy, možná někteří kolegové u nás. Ale když chodím po ulicích, tak se mi prakticky nestalo, že by někdo z lidí, kteří sledují tu situaci v Izraeli, řekli, že OSN je skvělá organizace a byla by chyba vystupovat. Setkávám se majoritně s názory, že ta organizace je bezzubá a nereformovala se od 2. světové války.
Zveřejnila jste ještě další tweet, ve kterém jste se rozčilovala, že Írán je v čele Rady OSN pro lidská práva a přitom v jejím čele je ČR a Írán jen pořádá fórum...
Tam vypadlo slovo fórum. Ano, byl to nižší stupeň. Ale to je vlastně jedno. Jak může Írán předsedat čemukoliv, co má v přízvisku lidská práva? Země, která nechala ubít k smrti na ulici ženu jen za to, že neměla hidžáb. Tahle země nám bude kázat o lidských právech? Ať už jen na úrovni fóra. Není pro mě argument, že jiná země to nechtěla.
Premiér Fiala nedávno řekl, že Česká republika poskytne Izraeli pomoc. Můžete říct jakou konkrétně? Mluvilo se o vyslání vojenské polní nemocnice.
Ve čtvrtek jsme zaznamenali výroky izraelského premiéra Benjamina Netanjahua o tom, že by požádal o pomoc země, které by mohly poskytnout nějakou podporu pro polní nemocnici. Naši vojáci to nyní vyhodnocují. Musíme vyřešit i to, kde by nemocnice působila. Máme nějaké mantinely dané ústavou a nemůžeme se od nich odchýlit, ať už je to schvalování oběma komorami parlamentu nebo výbory. Takže se ty věci musí připravit.
Pokud budeme mít jistotu, že to bude v souladu s mezinárodním právem, tak je to stále ve hře. Izrael je vděčný, že jsme jim poskytli vesty. Pan ministr zahraničí vezl ještě nějakou humanitární pomoc v prvních repatriačních letech. Česká republika patří mezi země, které pomáhají Izraeli překonat tuhle těžkou dobu. Jsem za to ráda a jsem hrdá na naši zemi, že je taková.
Stabilní a dlouhodobá podpora Izraele může v některých zemích vyvolávat otazníky a možná nebudeme mít takové vztahy jako v minulosti.
Na druhou stranu Nigérie zrušila návštěvu premiéra Fialy, Saúdové jednání s ministrem průmyslu Síkelou. Někteří opoziční poslanci to dávají do souvislosti s podporou, kterou Česko vyjadřuje Izraeli. Je to tak?
Jsem ráda za to, že začátkem října po tragických událostech v Izraeli jsme si v Poslanecké sněmovně odhlasovali velmi silné proizraelské usnesení, kterým byl vybaven i premiér při cestě do Izraele. Nebyl jediný hlas proti – včetně hlasů opozice. Všichni do jednoho jsme se shodli na podpoře Izraele. Teď mě překvapuje, že to někdo v opozici řeší, že za zrušenou cestu může víc ten nebo ten.
Takže bychom si z těch zrušených cest a jednání neměli nic dělat?
Stabilní a dlouhodobá podpora Izraele může v některých zemích vyvolávat otazníky a možná nebudeme mít takové vztahy jako v minulosti. Ale rozhodně to není vina jedné ministryně, premiéra nebo ministra Síkely, který byl také na proizraelské demonstraci. Tohle je opravdu v našem veřejném prostoru a politice dominantní názor – podpořit Izrael. Přijde mi nefér, že někteří opoziční poslanci najednou říkají, jestli jste to s tou podporou nepřehnali. Nemáme jinou volbu jako země, která je postavena na myšlenkách Tomáše Garrigua Masaryka, která byla znovu vzkříšená na základě hodnot, které zastával Václav Havel. Oba byli obrovskými podporovateli Izraele. Pozitivně na to navázal i prezident Zeman, který byl velmi proizraelský. Je to historicky zakořeněné a jsem za to na naši zemi strašně pyšná.
V Praze proběhlo několik propalestinských demonstrací. Účastníci se distancovali od Hamásu. Není potřeba více rozlišovat Palestinu a Hamás? Protože i na palestinské straně umírají nevinní civilisté. Nenahrává postoj české vlády ke kolektivní vině?
Určitě je to třeba rozlišovat. Civilisté, kteří žijí v pásmu Gazy, jsou zadržováni hnutím Hamás a jejich samosprávou. Ti lidé by chtěli odejít, ale teroristé z hnutí Hamás je používají jako živý štít. Za to přeci nenese vinu ani Izrael, ani západní svět. Teď řeknu něco, za co mě asi bude někdo zase kritizovat. Ale když si otevřeme učebnici dějepisu a podíváme se na 2. světovou válku, tak byly obrovské počty civilních obětí.
Pokud jsme jako spojenci chtěli druhou světovou vyhrát, probíhala některá bombardování, třeba Drážďan nebo Berlína, při kterých umírali civilisté. Ve vojenské terminologii se tomu říká „collateral damages“, vedlejší škody. Určitě bychom měli mít nějaký ohled na civilní obyvatelstvo a Izrael patří mezi země, která na ty životy dbá. Kéž by se takhle chovaly jiné země. Dávají varování, že budou bombardovány ty a ty bloky. Nemůžeme na Izrael přenášet pocit viny za to, že někdo bezprecedentním způsobem napadl jejich zemi a oni se brání. Nemůžeme upírat Izraeli právo na to se bránit a chránit své obyvatele.
