Systém zpracování odpadu je prý v Česku dražší, než by mohl být. Kvůli chybějící konkurenci. Zdroj: Profimedia.cz
V České republice se ročně vytvoří miliony tun odpadu pocházejícího z obalů nakoupeného zboží. Asi pětina domovního a tři čtvrtiny obalového odpadu se u nás vytřídí a předají k recyklaci. Peníze na to od výrobců zboží u nás vybírá jediná společnost, která odpad zpracovává. Systém také finančně táhnou města a obce, přestože by prý nemusely. Přijde na trh konečně konkurence?
Zákon stanovuje povinnost výrobců zboží, kteří s produktem na trh zároveň uvádějí obal, aby rovněž zajistili jeho zpětný odběr. To mohou dělat sami, nebo mají možnost zaplatit příspěvek subjektu, který to udělá za ně. Oním subjektem je takzvaná autorizovaná obalová společnost, jejíž vstup na trh povoluje ministerstvo životního prostředí.
Kudy z doby plastové? Dvacet firem vychrlí tolik jednorázových výrobků, co zbytek světa
Pouhá dvacítka velkých společností má na svědomí více než polovinu veškeré světové produkce jednorázových plastů. Dvě desítky petrochemických firem, z nichž mnohé sídlí v Číně a USA, tak vyrábějí enormní množství plastových lahví, plastových krabiček na jídlo či plastových pytlů.
Licenci má ale v Česku už skoro dvacet let jediná taková společnost, kterou je EKO-KOM. Ta podle výroční zprávy z roku 2019 takto inkasovala 2,2 miliardy korun, z nichž zpracování obalového odpadu financuje. Podle potenciálních konkurentů, kteří by na trh se zpracováním odpadu chtěli vstoupit, je ale celý systém neefektivní a příliš nákladný.
Táhnou to města a obce
„Podle mého názoru by společnost EKO-KOM měla nést veškeré náklady se zpracováním spojené, hradí ale pouze 55 procent a zbytek je hrazen obcemi, a tedy z daní či poplatků placených obyvateli. Ekonomicky materiálovou recyklaci dnes v podstatě táhnou na svých bedrech města a obce, protože odměny za třídění od společnosti EKO-KOM zdaleka nepokrývají všechny náklady s tím spojené,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Petr Hradil, člen vedení společnosti EKO-DUAL, která o povolení ministerstva životního prostředí ke vstupu na trh zpracování odpadu už tři roky usiluje.
EKO-DUAL se prý ministerstvu snaží celou dobu vysvětlit, že je schopen na své náklady vybudovat síť sběrných míst a odpad zpracovávat tak, aby se vešel do příspěvků vybraných od výrobců. „To znamená, že české obce nebudou mít žádné výdaje spojené s takovým odpadem ukládaným do našich kontejnerů,“ dodal Hradil. A je přesvědčen, že monopol EKO-KOM je chráněn státem.
Ministerstvo: Nikomu nebráníme
Ministerstvo životního prostředí ale taková nařčení odmítá. „Dalším autorizovaným obalovým společnostem nikdo ve vstupu na trh nebrání. Žadatelé pouze musí splnit požadavky dané jim zákonem o obalech,“ uvedl pro CNN Prima NEWS mluvčí ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát.
Skládky jsou plné, víc odpadu sváží i popeláři. Ulice zase hyzdí odhozené roušky
Jihlavská skládka Henčov je doslova v obležení. Lidé se během nouzového stavu pustili do úklidu a přivezli hromady věcí, které již nepotřebují. Na skládce proto výrazně přibylo nejen objemového, ale i komunálního odpadu. Toho také více sváží popeláři z domácností.
Od začátku letošního roku navíc nabyl účinnosti novelizovaný zákon o obalech, který podle Charváta nastavil mírnější podmínky pro vstup nových zpracovatelů odpadů na trh. „A to v tom ohledu, že oproti minulé úpravě má žadatel o vstup na trh povinnost při podání žádosti mít zajištěnou pouze čtvrtinu sběrné sítě a kompletního zajištění může dosáhnout až po roce působení,“ dodal mluvčí úřadu Richarda Brabce (ANO).
Jak zvýšit úroveň recyklace?
Zda se tedy Česká republika dočká konkurenčního prostředí (třeba po vzoru Německa či Rakouska) i v obalovém hospodářství, se tak možná brzy ukáže. Vedle EKO-DUAL totiž o licenci před dvěma lety žádala společnost Ecovedic, která slibovala snížení cen za zpracování obalů o 15 procent, než měl v té době EKO-KOM. V minulosti se o vstup na trh neúspěšně pokoušela také společnost Interseroh a další žádosti na ministerstvu životního prostředí leží. „Evidujeme několik žádostí, navzájem odlišných co do konceptu zajišťování sběru a využití odpadů z obalů,“ uzavřel Ondřej Charvát.
Podle Petra Hradila ale současný stav trhu se zpracováním obalů neznamená pouze jeho zbytečně vysokou nákladnost, ale také nízké procento reálně recyklovaného odpadu. „Přestože úroveň třídění je u nás dobrá, úroveň skutečné recyklace dosahuje podle Eurostatu jen 33,3 procenta a podle českého Institutu cirkulární ekonomiky jen 23 procent. V Německu se zrecyklují dvě třetiny obalového odpadu,“ uzavřel Hradil s tím, že i to by dokázala výrazně zlepšit konkurence na trhu.
