Češi v průměru stráví prací 36 let svého života. Více než většina obyvatel Evropské unie. Na druhé straně se dožívají nižšího věku. V práci strávíme průměrně 45 procent času, který máme na světě vymezený. Vyplývá to z aktuálních údajů Eurostatu. Změnit to podle ekonomů můžeme jen skrze transformaci ekonomiky směrem k produkci s vyšší přidanou hodnotou.
Patnáctiletý Čech má před sebou v průměru rovných 36 let pracovního života. Jde o dobu, po kterou bude aktivní na trhu práce, tedy buď zaměstnaný, nebo nezaměstnaný, ale aktivně hledající práci. Vyplývá to z aktuálních údajů Eurostatu.
„Do této doby se nepočítají léta studia, léta penze a také případně doba, po kterou z trhu práce zcela vypadne, tedy léta, kdy není oficiálně zaměstnán, přičemž se zároveň neregistruje na úřadě práce jako nezaměstnaný,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Průměrná doba strávená v práci se týká roku 2020, ale už o dva roky dříve Češi překročili průměr Evropské unie. V evropské sedmadvacítce činí průměrná délka pracovního života 35,7 roku. „Důvodem předehnání EU je zejména probíhající prodlužování věku odchodu do starobního důchodu v Česku,“ vysvětlil Kovanda. Zároveň ale platí, že se doba strávená v zaměstnání v Česku zkracuje.
Italové pracují jen 31 let
Ještě v roce 2008 jsme pracovali průměrně 36,3 roku. Jde však jen o malou náplast na další nepříjemný fakt, který z Čechů dělá jeden z nejupracovanějších národů elitního evropského klubu. Naděje dožití při narození je totiž v České republice podprůměrná.
„Češi se dožívají v průměru 79,3 roku, zatímco obyvatelé EU průměrně 81,3 roku. Bohužel, Češi pracují déle než lidé v EU i přesto, že mají kratší život,“ dodal Kovanda.
Podle něho ale nelze říci, že bychom se jen upracovávali k smrti. „V některých případech tomu tak je, protože máme výrazné zastoupení fyzicky i jinak náročné průmyslové výroby. Svoji roli ale hraje také například špatná životospráva Čechů, holdování alkoholu, přemíra obezity ve společnosti či podceňování zdravotní prevence,“ uzavřel Kovanda.
Vůbec nejdéle lidé pracují v zemích, ve kterých bychom to nečekali. Švédové v průměru odpracují 42, Nizozemci 41 a Dánové 40 let. Na opačném konci žebříčku pak stojí Itálie (31,2 roku), Chorvatsko a Řecko (obě 32,8 roku).
Dřeme více než Němci za poloviční mzdy
Pokud se ale na intenzitu práce podíváme z jiného hlediska, pořadí se zásadně mění. Podle průměrného počtu odpracovaných hodin za rok je nejméně „udřenou“ zemí Německo, kde na jednoho zaměstnance připadá 1 332 hodin za rok. V České republice je to 1 705 hodin a ze zemí Evropské unie nejvíce času v práci stráví Chorvaté, a to 1 834 hodin za rok.
Přestože odpracujeme tak dlouhou dobu, kupní síla českých mezd je asi o polovinu nižší než v Německu. Na vině je totiž nízká produktivita práce. „Češi nejsou líní ani hloupí. Jejich produktivita práce zaostává kvůli tomu, že je naše ekonomika orientovaná na práce s nízkou přidanou hodnotou. Máme zde přílišné zastoupení předpotopního průmyslu, který se soustředí na výrobu součástek a je vzdálen od koncových zákazníků,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities. Čeští pracovníci tak podle něho mohou mít „pot ve tváři a vysoké pracovní tempo, ale jejich ohodnocení je relativně nízké“.
Podle Křečka je při hledání příčin současného stavu nutné vzít v potaz také vlastnickou strukturu české ekonomiky. „Zaměření na nízkou přidanou hodnotu v naší ekonomice je do určité míry dáno tím, že ekonomiku nemáme ve vlastních rukou, nýbrž ji z podstatné části vlastní cizinci. Ti mají malou motivaci provádět inovace v naší zemi, spíše je u nás zavádějí se zpožděním a přesouvají k nám méně lukrativní činnosti, které by na Západě, vzhledem k vyšší mzdové úrovni, nebyly rentabilní,“ dodal.
Zbavit se puncu laciné ekonomiky prý možné je, bude to ale běh na dlouhou trať. „Nemáme vybudované zázemí pro spolupráci firem a univerzit. Často vidíme, že například naši odborníci z ČVUT vyvíjejí roboty, se kterými vyhrávají různé soutěže, ale pak se to nepřetaví do firemní praxe,“ řekl. Důležitým faktorem je také otázka motivace k investicím do výzkumu a vývoje. „Mohli bychom se inspirovat třeba v Izraeli, kde stát firmy motivuje skrze možnost si tyto investice odečítat z daní. To je u nás zatím velmi slabé,“ uzavřel Křeček.
Co by mohlo zvýšit produktivitu Čechů?
„Produktivitu by nám nejrychleji zvýšil prudký růst našeho hrubého domácího produktu. Nejde jen o zbavování se montoven a lákání průmyslu a služeb s vysokou přidanou hodnotou, ale také v konečném důsledku třeba o nízkou nezaměstnanost a tlak na vyšší mzdy,“ uvedl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom Platební instituce Roger Dominik Stroukal.
Podle něho Česká republika měla před propuknutím koronavirové pandemie silně nakročeno k dohánění západní produktivity. „Nyní je důležité, abychom nezůstali zamčeni mnohem déle než zbytek světa. To by nás mohlo zase od Západu vzdálit,“ dodal.
