Češi v pasti KHL plné propagandy. Nemohou pryč, i když by chtěli, čelí výhrůžkám

„Je hrozně těžké vysvětlovat, co se tady všechno děje a že zkrátka musíme hrát. Moc se omlouvám, ale víc říkat nemůžu,“ uvádí jeden z českých zástupců v KHL.

To, že druhá nejprestižnější soutěž na světě, v níž naprostá většina klubů sídlí v Rusku, za současného dění na Ukrajině stále probíhá, je samo o sobě absurdní. Na druhou stranu se není čemu divit, protože KHL často bývá označována za projekt Vladimira Putina a národní chloubu.

Nemožnost odcestovat, až 18měsíční zákaz činnosti

V každém případě se momentálně zvláště všichni zahraniční hráči nacházejí v abnormálně svízelné situaci, která prakticky nemá řešení. Čechů zůstalo v KHL sedm. Jde o ty, jejichž týmy se probojovaly do play-off. Jmenovitě Jakuba Krejčíka (Dynamo Minsk), Jakuba Jeřábka (Spartak Moskva), Lukáše Kloka, Ronalda Knota (oba Nižněkamsk), Tomáše Hyku, Lukáše Sedláka a brankáře Romana Willa (všichni Traktor Čeljabinsk).

Snadno se řekne, že by se kvůli probíhající válce rozpoutané Ruskem a pádu rublu – kterým jsou hokejisté v KHL placeni – neměli ohlížet na smlouvu a ihned odcestovat. Jenže letecká doprava aktuálně nabízí jen velmi omezené varianty, jak se dostat do srdce Evropy. Ale to je jen jeden problém.

Komplikace přináší zejména fakt, že Rusko podle svého soudu není oficiálně ve válce, takže porušení kontraktu může mít neblahé důsledky. Hráči by mohli čelit sankcím ve výši dvou třetin zbývající odměny do konce smlouvy a následně 18měsíčnímu zákazu činnosti. Pokud by Mezinárodní hokejová federace sankce odmítla, stále se mohou kluby odvolat k nezávislému soudu a vymáhat finance.

Je pravda, že několika zahraničním hráčům se před startem play-off, případně už během něj, povedlo utéct pryč. Daří se to především Finům. Ale to díky ojedinělému přístupu klubů, zejména Ufy. Opustili ji čerství olympijští šampioni Markus Granlund, Sakari Manninen, Teemu Hartikainen, pak Dán Philip Larsen a kanadský rodák reprezentující Bělorusko Geoff Platt. S Novosibirskem se pak rozloučil Nick Shore.

Nelze se odsud dostat v dobrém

Zamávat jednou pro vždy KHL by chtěli i další, ale při neochotě organizací projevit lidskost to zatím není možné. A zvláště zmíněných Čechům se i podle odvážné výpovědi finského gólmana Franse Tuohimaa – dalšího zlatého muže z Pekingu – nedýchá dobře.

„Mezi národnostmi jsou rozdíly. Češi jsou pod větším tlakem a jsou na tom hůř. Vyhrožují jim, to je úplně jiný level,“ podotkl pro finský deník Ilta-Sanomat brankář Nižněkamsku, tedy parťák Kloka s Knotem. „Je ale těžké si utřídit myšlenky. Hokej teď u mě není na prvním místě. Honba za Gagarinovým pohárem sice začala, ale problém je, že Rusko nepřizná, že je ve válce,“ pokračoval s tím, že se cítí mizerně.

Tuohimaa také řekl, že peníze jsou nyní zcela druhořadé. „Každý klub tady funguje trochu jinak, takže nevím, jak je to jinde, ale řeknu vám, že neexistuje způsob, jak se odsud dostat v dobrém. Nemůžete odejít po dohodě.“

Všechny možné sankce uvalené na Rusko spolu s očekávaným masivním odlivem zahraničních hokejistů vyvolávají otazník nad budoucností celé soutěže. Ale KHL se zatím tváří, že je všechno v pořádku. K tomu kompletně ztrácí veškerou důstojnost, propaganda jede naplno.

V nedávném přípravném zápase mezi CSKA a Spartakem visel na střídačkách moskevských celků transparent „Putin – náš prezident“. Další důkaz kremelského vlivu nabídl čtvrteční duel mezi CSKA a Jaroslavlí, ve kterém se na tribuně nacházel obrovský nápis „Za Rusko! Nacismus neprojde“.

Některé týmy s tímto nechtějí být nadále spojovány. Jokerit Helsinky krátce po vypuknutí války i kvůli tlaku fanoušků oznámil, že do letošního play-off nenastoupí. Dinamo Riga pak skončilo v KHL nadobro.