Česko opět mluví o korespondenční volbě. Proč ji vláda prosazuje a opozice odmítá?

V Česku se znovu otevírá téma korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. V pondělí o ní opoziční poslanci spolu s dalšími odborníky upořádali ve Sněmovně seminář pod záštitou Ústavně-právního výboru. Vládní koalice ji chce ve Sněmovně odhlasovat během jara. K čemu je korespondenční volba a proč ji koalice prosazuje a opozice odmítá?

Korespondenční volba znamená, že by Češi, kteří dlouhodobě žijí v zahraniční nebo jsou v době voleb za hranicemi České republiky, mohli volit poštou. A to ve sněmovních a prezidentských volbách. Loni s takovým návrhem přišel Senát.

Jako jeden z cílů si zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí stanovila i vláda premiéra Petra Fialy (ODS) ve svém programovém prohlášení. „Zavedeme korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí. Usnadníme voličům získávání voličských průkazů a zmodernizujeme správu voleb,“ stojí v něm.

Vláda to vysvětluje tak, že chce Čechům v cizině volby co nejvíce ulehčit. „Uvědomujeme si, že v některých zahraničních státech je možnost volit výrazně ztížena. Když lidé volí na ambasádách, občas musí urazit stovky až tisíce kilometrů,“ vysvětlil CNN Prima NEWS místopředseda sněmovního Ústavně-právního výboru a šéf poslanců ODS Marek Benda.

Zákon se ale snaží zablokovat opoziční hnutí SPD i ANO. To ve spolupráci s Institutem Václava Klause v pondělí ve Sněmovně upořádalo seminář pod záštitou ústavně-právního výboru, na kterém přítomní politici i odborníci korespondenční volbu kritizovali.

Další obstrukce ve Sněmovně

„Důvodů je několik, ale základní jsou, že volba má být svobodná na individuální bázi, což se může stát jen fyzickou volbou za plentou. Také má být anonymní, tajná, což se zase stane hozením lístku do urny. A má být i důstojná, tedy že jí věnuji nějaký čas – někam jdu a odvolím. Není to objednání si jídla přes e-shop nebo zaplacení platby přes internetové bankovnictví,“ tepal návrh zákona například poslanec Patrik Nacher (ANO).

Podle něj by se některé věci měly dělat osobně. „Volbou rozhodujete o směřování celé země – o tom, jak budou vysoké daně, jaká bude zahraniční politika, jestli přijmeme euro a podobně. Vzhledem k důležitosti tohoto aktu mi nepřijde důstojné, když tohle zdigitalizuji nebo udělám korespondenčně,“ dodal.

Někteří odborníci tvrdí, že pokud se korespondenční volba umožní v zahraničí, Ústavní soud nařídí, aby se schválila i pro Čechy žijící v Česku. To však Benda odmítá.

I když vládní koalice chtěla volbu v prvním kole projednávat už v lednu, blokovalo ji hnutí SPD. Jeho šéf Tomio Okamura v pondělí opět zopakoval, že pokud toto téma zkusí dolní komora opět otevřít, jeho hnutí jej bude obstruovat.

„Vládě klesá důvěra, proto se snaží za každou cenu změnit volební zákon, aby se udržela u korýtek. Korespondenční volba je v rozporu s Ústavou, podle níž je volba do Sněmovny a Senátu tajná. Tak, jak Senát navrhuje korespondenční volbu, nezaručuje tajnost, protože lze identifikovat voliče s volebním lístkem,“ uvedl Okamura.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob už dříve ale upozornil, že v zákoně je mnoho pojistek, aby volba nebyla zneužitelná. „Domnívám se, že SPD ani hnutí ANO ve skutečnosti nemá příliš velké obavy o zabezpečení korespondenčních voleb, ale že tento zákon chtějí blokovat proto, že v zahraničí nemají příliš mnoho voličů,“ uvedl.

Narážel na to, že obě opoziční hnutí mají ve volbách ze zahraničí nízkou podporu. Loni během voleb do Sněmovny přišlo v cizině volit 13 236 z 18 808 zapsaných voličů. Strany současné vládní koalice volilo 85 procent voličů, zatímco ANO získalo jen necelých pět procent hlasů a SPD 2,2 procenta hlasů.

Evropské státy už korespondenční volbu mají

Korespondenční volbu už zavedla většina států Evropské unie. Česko je jedno z posledních pěti zemí, kde ještě hlasování dopisem ze zahraničí umožněno nebylo. Mezi další státy patří Francie, Chorvatsko, Island a Malta. Ve Francii mohou ale lidé od roku 2020 volit ze zahraničí přes internet.

Korespondenční volbu by mohlo využít až 600 tisíc Čechů žijících v cizině, pro které je časově i finančně náročné dostavit se na hlasování na některou ze 111 českých ambasád. Podle Bendy Sněmovna zákon projedná někdy v průběhu jara. „Zatím cítím, že odpor opozice je velmi silný, takže jsou věci, které mají větší prioritu. Například věci související s Ukrajinou, stavební zákon a další,“ vysvětlil.