ČSÚ: Počet úmrtí v Česku roste
Za první tři čtvrtletí letošního roku zemřelo v Česku 102 932 lidí, meziročně o pětinu více. Počet obyvatel země se i proto snížil na 10,68 milionu lidí. Na začátku roku měla ČR přes 10,7 milionu obyvatel. Na pokles měla vliv také migrace, více lidí se z Česka vystěhovalo. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Od loňského roku se Česko potýká se silnou epidemií koronaviru, při které podle oficiálních údajů ministerstva zdravotnictví zemřelo dosud více než 34 500 lidí. Statistici příčiny úmrtí nezveřejňují.
Přejedou nás kamiony z východu, varuje autodopravce. České náklaďáky nemá kdo řídit
Ryze české dopravní firmy jsou v ohrožení. Doplácí na dlouhodobou neatraktivitu byznysu, otcové zakladatelé nemají své autodopravy komu předat. „Potenciální následníci se raději nechají zaměstnat v korporátu mimo obor,“ říká Jan Bokoč, zakladatel dopravní společnosti z Krupky na Teplicku. Podle něho hrozí, že nám nebude mít kdo dovézt třeba jen obyčejný toaletní papír. Navíc se k nám začne tlačit další silná konkurence z východu.
Počet zemřelých ovlivnilo zejména první čtvrtletí. Od ledna do konce března zemřelo v Česku téměř 47 tisíc lidí. Šlo tak o nejtragičtější čtvrtletí od vzniku samostatné ČR. Ve druhém čtvrtletí letošního roku bylo podle ČSÚ zemřelých 29 850, ve třetím pak 26 291. Podle údajů ministerstva zdravotnictví zemřelo s koronavirem v prvním čtvrtletí 15 105 lidí, ve druhém čtvrtletí 3318 lidí a ve třetím čtvrtletí 89 lidí.
Nejvíce zemřelých bylo ve věkové skupině 75 až 79 let, zatímco loni bylo ve stejném období nejvíce úmrtí ve skupině 85 až 89 let, uvedli statistici. Během prvního roku života zemřelo celkem 182 dětí, meziročně o 12 méně. Kojenecká úmrtnost dosáhla 2,1 promile.
Za první tři čtvrtletí roku se narodilo 84 719 dětí, o 465 více než loni. Meziročně vzrostl počet dětí narozených jako druhorozené, prvorozených a dětí třetího a vyššího pořadí naopak ubylo. „Ve věku nejvyšší plodnosti (28 až 31 let) se aktuálně nacházejí ženy narozené na počátku devadesátých let 20. století, polovinu dětí porodily ženy ročníků narození 1987 až 1993,“ uvedli statistici. Mimo manželství se narodilo 48,3 procenta dětí, podobně jako loni ve stejném období.
Druhé čtvrtletí letošního roku bylo celkově přírůstkové a v polovině roku byl počet obyvatel vyšší než na jeho počátku. „Záporné saldo zahraničního stěhování ve třetím čtvrtletí nicméně číslo srazilo zpět dolů, uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Migrace oslábla, více lidí se z ČR vystěhovalo
Za prvních devět měsíců letošního roku se z Česka vystěhovalo 52 355 lidí, což bylo téměř o 29 tisíc více než za stejné období loni. Do země se naopak přistěhovalo 50 820 lidí, meziročně přibližně o deset tisíc více. Mezi přistěhovalými byla téměř polovina Ukrajinců, Slováci tvořili 11 procent.
Hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy tak zahraniční migrace způsobila ve třetím letošním čtvrtletí ztrátu 1,5 tisíce osob. Takovéto saldo migrace je značně nepříznivé z ekonomického hlediska.
„Obtížné podmínky zaměstnávání cizinců, například Ukrajinců, které jsou klíčovou příčinou vzniku negativního salda, totiž dále utahují podmínky na již tak utaženém tuzemském trhu práce. Ten vykazuje nejnižší míru nezaměstnanosti v EU, a dokonce v zemích OECD,“ uvedl Kovanda.
Nízká míra nezaměstnanosti následně zásadním způsobem přispívá k citelnému růstu mezd, který ovšem zase pohání inflaci. Ta tudíž v příštím roce může vystoupat na maxima od roku 1998, přičemž v lednu bude atakovat hodnotu kolem deseti procent.
