OBRAZEM: Temné hlubiny oceánu odkryly svá tajemství. Některé tvory vědci spatřili poprvé
O dechberoucí podívanou se se světem podělila expedice britské výzkumné lodi James Cook. Za pomoci dálkově ovládaného vozítka pořídila snímky mořských živočichů v plánované těžební zóně Tichého oceánu – tisíce metrů pod hladinou. Někteří z nich byli pořádně spatřeni vůbec poprvé. Vědci se domnívají, že se jedná jen o malý zlomek tvorů, kteří v zóně čekají na své objevení. Některé druhy mohou žít až 15 tisíc let.
Skleněné houby, mořské prasátko „Barbie-pig“ či průhledná mořská okurka „unicumber“. Právě snímky těchto tvorů pořídila britská expedice zhruba čtyři tisíce metrů pod hladinou Tichého oceánu – v nedotčené oblasti, která se má stát místem pro hlubinnou těžbu kritických a vzácných kovů, uvádí web CNN. Poptávka po těchto přírodních zdrojích se stále zvedá, využívají se například do solárních panelů, baterií pro elektromobily a dalších ekologických technologií.
ČTĚTE TAKÉ: Vedra pohltí i Evropu, varují experti. Dovolené ve Středomoří nahradí Balt a zdraží pojištění
Výprava do zóny Clarion-Clipperton trvala 45 dní a skončila 20. března letošního roku. Cílem bylo zdokumentování biologické rozmanitosti v propastné rovině. Tým britské výzkumné lodi pomocí dálkově řízeného vozítka snímal hlubokomořský život a odebíral vzorky pro budoucí studium.
Exempláře se budou léta studovat
„Můžeme předpokládat, že mnoho z těchto druhů bude pro vědu naprosto nových. Sice byly někdy zpozorovány, ale nikdy nebyly formálně popsány a zkoumány. Tyto exempláře budou přivezeny do muzea v Londýně, kde budou identifikovány a studovány řadu dalších let,“ uvedl Regan Drennan, postdoktorand mořské biologie v londýnském Přírodovědném muzeu.
Čtěte také
Expedice byla již druhou výpravou britské iniciativy známé jako projekt Seabed Mining and Resilience to Experimental Impact – tedy SMARTEX. Na projektu se podílí britské Přírodovědné muzeum, Národní oceánografické centrum, Britská geologická služba a další instituce.
Zóna Clarion-Clipperton, jíž se jednoduše přezdívá CCZ, je podle vědců domovem pro mnoho forem života. V případě, že by tato propastná oblast v důsledku těžby zmizela, obávají se, že by se tito tvorové již nezotavili. Proto volají po ochraně tohoto území. Zóna CCZ se nachází v mezinárodních vodách: mimo jurisdikci jednotlivých zemí.
Mezinárodní úřad pro mořské dno v rámci Úmluvy OSN o mořském právu vydal 17 smluv o průzkumu. Několik zemí, včetně Spojeného království a Francie, však vyjádřilo obavy a podpořilo moratorium (odklad plnění závazku z důvodu mimořádných okolností, pozn. red.) či zákaz hlubinné těžby v zájmu ochrany mořských ekosystémů a zachování biologické rozmanitosti.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Podivná modrá stvoření zaplavila pláže v Kalifornii. Vědci vysvětlili příčinu jejich zjevení
Podle studie z června 2023 zveřejněné v časopise Current Biology by v zóně Clarion-Clipperton mohlo na objevení čekat přibližně šest až osm tisíc druhů.
Na dně žijí až 15 tisíc let staré druhy
Růžové mořské prase amperima, přezdívané „Barbie-pig“, je jedním z největších bezobratlých živočichů žijících na hlubokomořském dně. Spolu s průhlednou „unicumber“ je tento tvor druhem čeledi zvané Elpidiidae. „‚Barbie-pig‘ se živí malým množstvím detritu (forma neživé organické hmoty, pozn. red.), který sestupuje z povrchových vod na mořské dno a je důležitý z hlediska koloběhu organických látek,“ vysvětlil Drennan, který se expedice přímo neúčastnil.
Čtěte také
„U mnoha druhů této čeledi se vyvinuly dlouhé silné nohy, které jim umožňují chodit po mořském dně, a prodloužená ústa, která jim dávají schopnost vybírat a sbírat detrit, jímž se živí,“ pokračoval Drennan pro CNN. Expedice také pořídila snímky mořských sasanek či skleněných hub ve tvaru pohárků či váz, o nichž se předpokládá, že žijí nejdéle ze všech živočichů na planetě – až 15 tisíc let, ačkoli tým expedice netuší, jak staré jsou houby, které vyfotografoval.
Podle britského Přírodovědného muzea existuje nespočet forem života, které žijí v těchto hlubinách, závislých na polymetalických konkrecích, které se tvoří chemickými procesy, při nichž se kovy srážejí z vody kolem úlomků lastur a žraločích zubů.
Kritici tvrdí, že hluk z těžby by mohl rušit mořské savce, jako jsou velryby a delfíni, zatímco chuchvalce sedimentů – potenciálně obsahujících toxické sloučeniny – se mohou rozptýlit a poškodit středomořské ekosystémy. Vědci také varují, že hlubinná těžba může narušit způsob ukládání uhlíku v oceánu a přispět tak ke klimatické krizi.
Věnuje se převážně zdravotnickým tématům. Komunikuje s dárcovskou platformou Znesnáze a zpracovává sociální témata a texty, které pomáhají potřebným. Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Od roku 2025 se stala posilou editorského týmu CNN Prima NEWS. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
