O dechberoucí podívanou se se světem podělila expedice britské výzkumné lodi James Cook. Za pomoci dálkově ovládaného vozítka pořídila snímky mořských živočichů v plánované těžební zóně Tichého oceánu – tisíce metrů pod hladinou. Někteří z nich byli pořádně spatřeni vůbec poprvé. Vědci se domnívají, že se jedná jen o malý zlomek tvorů, kteří v zóně čekají na své objevení. Některé druhy mohou žít až 15 tisíc let.
Skleněné houby, mořské prasátko „Barbie-pig“ či průhledná mořská okurka „unicumber“. Právě snímky těchto tvorů pořídila britská expedice zhruba čtyři tisíce metrů pod hladinou Tichého oceánu – v nedotčené oblasti, která se má stát místem pro hlubinnou těžbu kritických a vzácných kovů, uvádí web CNN. Poptávka po těchto přírodních zdrojích se stále zvedá, využívají se například do solárních panelů, baterií pro elektromobily a dalších ekologických technologií.
ČTĚTE TAKÉ: Vedra pohltí i Evropu, varují experti. Dovolené ve Středomoří nahradí Balt a zdraží pojištění
Výprava do zóny Clarion-Clipperton trvala 45 dní a skončila 20. března letošního roku. Cílem bylo zdokumentování biologické rozmanitosti v propastné rovině. Tým britské výzkumné lodi pomocí dálkově řízeného vozítka snímal hlubokomořský život a odebíral vzorky pro budoucí studium.
Exempláře se budou léta studovat
„Můžeme předpokládat, že mnoho z těchto druhů bude pro vědu naprosto nových. Sice byly někdy zpozorovány, ale nikdy nebyly formálně popsány a zkoumány. Tyto exempláře budou přivezeny do muzea v Londýně, kde budou identifikovány a studovány řadu dalších let,“ uvedl Regan Drennan, postdoktorand mořské biologie v londýnském Přírodovědném muzeu.
Táhni domů, turisto, pliveme ti do piva. Oblíbené letovisko se bouří proti přívalům výletníků
V ulicích Málagy se nedávno objevily nápisy namířené proti turistům. S masovým turismem se potýká celé španělské Sluneční pobřeží (Costa del Sol). Podle části místních lidí znemožňuje normální život.
Expedice byla již druhou výpravou britské iniciativy známé jako projekt Seabed Mining and Resilience to Experimental Impact – tedy SMARTEX. Na projektu se podílí britské Přírodovědné muzeum, Národní oceánografické centrum, Britská geologická služba a další instituce.
Zóna Clarion-Clipperton, jíž se jednoduše přezdívá CCZ, je podle vědců domovem pro mnoho forem života. V případě, že by tato propastná oblast v důsledku těžby zmizela, obávají se, že by se tito tvorové již nezotavili. Proto volají po ochraně tohoto území. Zóna CCZ se nachází v mezinárodních vodách: mimo jurisdikci jednotlivých zemí.
Mezinárodní úřad pro mořské dno v rámci Úmluvy OSN o mořském právu vydal 17 smluv o průzkumu. Několik zemí, včetně Spojeného království a Francie, však vyjádřilo obavy a podpořilo moratorium (odklad plnění závazku z důvodu mimořádných okolností, pozn. red.) či zákaz hlubinné těžby v zájmu ochrany mořských ekosystémů a zachování biologické rozmanitosti.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Podivná modrá stvoření zaplavila pláže v Kalifornii. Vědci vysvětlili příčinu jejich zjevení
Podle studie z června 2023 zveřejněné v časopise Current Biology by v zóně Clarion-Clipperton mohlo na objevení čekat přibližně šest až osm tisíc druhů.
Na dně žijí až 15 tisíc let staré druhy
Růžové mořské prase amperima, přezdívané „Barbie-pig“, je jedním z největších bezobratlých živočichů žijících na hlubokomořském dně. Spolu s průhlednou „unicumber“ je tento tvor druhem čeledi zvané Elpidiidae. „‚Barbie-pig‘ se živí malým množstvím detritu (forma neživé organické hmoty, pozn. red.), který sestupuje z povrchových vod na mořské dno a je důležitý z hlediska koloběhu organických látek,“ vysvětlil Drennan, který se expedice přímo neúčastnil.
Chovateli z New Yorku zabavili obřího aligátora Alberta. Slepý plaz měl v domě i bazének
Hodně neobvyklého mazlíčka měl muž ze severní části státu New York. V domě choval více než třímetrového aligátora Alberta. Plaz, který vážil přes 300 kilogramů, měl ve svém přístavku i vlastní bazén. Úřady nicméně rozhodly, že ho muž chová nelegálně a zvíře zabavily, informoval web americké CNN.
„U mnoha druhů této čeledi se vyvinuly dlouhé silné nohy, které jim umožňují chodit po mořském dně, a prodloužená ústa, která jim dávají schopnost vybírat a sbírat detrit, jímž se živí,“ pokračoval Drennan pro CNN. Expedice také pořídila snímky mořských sasanek či skleněných hub ve tvaru pohárků či váz, o nichž se předpokládá, že žijí nejdéle ze všech živočichů na planetě – až 15 tisíc let, ačkoli tým expedice netuší, jak staré jsou houby, které vyfotografoval.
Podle britského Přírodovědného muzea existuje nespočet forem života, které žijí v těchto hlubinách, závislých na polymetalických konkrecích, které se tvoří chemickými procesy, při nichž se kovy srážejí z vody kolem úlomků lastur a žraločích zubů.
Kritici tvrdí, že hluk z těžby by mohl rušit mořské savce, jako jsou velryby a delfíni, zatímco chuchvalce sedimentů – potenciálně obsahujících toxické sloučeniny – se mohou rozptýlit a poškodit středomořské ekosystémy. Vědci také varují, že hlubinná těžba může narušit způsob ukládání uhlíku v oceánu a přispět tak ke klimatické krizi.
