Paradox modernizace na trati Praha–Brno: Cesta vlakem trvá déle, dráhy sklízí posměch

Oprava koridoru mezi Prahou a Brnem, která trvala přes dva roky, velmi omezovala dálkovou dopravu a přinesla nemalé problémy. Především loni v létě vlaky nabíraly mnohahodinová zpoždění. Cestování mezi Prahou a Brnem trvalo i bez zpoždění přibližně o půl hodiny déle, jelikož bylo nutné jezdit přes Vysočinu. Web zdopravy.cz však upozorňuje, že nákladná modernizace za 10 miliard korun nepřinese žádné zrychlení. Naopak lidé budou ve většině případů cestovat o několik minut déle než před rekonstrukcí (viz tabulka níže).

ČTĚTE TAKÉ: Řidičák bude přežitkem, říkají experti. Udržitelnosti dosáhneme skrze veřejnou dopravu

Vyvolalo to spoustu reakcí na sociálních sítích. „Když už to stálo 10 miliard, tak si té cesty musíme užít déle, to dá rozum,“ uvedl na Twitteru sarkasticky bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Nový jízdní řád začne platit od 1. července.

„No tak hurá, plnou parou vzad!“ komentoval zprávu jeden z uživatelů sociálních sítí. „To je k smíchu, investovalo se 10 mega míčů a vlaky jsou pomalejší. Dobře utracené peníze,“ přisadil si ironicky další. „Pat a Mat v akci,“ uzavřel lakonicky jiný.

Srovnání časů:

Podle Správy železnic za to může několik faktorů. „Jízdní doby vlaků neodrážejí pouze schopnost vozidel projet určitý úsek trati za daný čas. Je nutné v nich zohlednit také časové rezervy nebo úpravy časů z pohledu kapacity dráhy, abychom byli schopni uspokojit všechny žádosti dopravců o přidělení kapacity dráhy. To se týká především okolí Prahy, Brna a dalších aglomerací, ve kterých nabývá popularity příměstská doprava. Ta bývá v některých úsecích tak intenzivní, že je obtížné až nemožné, aby dálkový spoj mezi osobními vlaky nezpomalil,“ sdělil pro CNN Prima NEWS Jan Nevola ze Správy železnic.

Podle Českých drah je problémem právě důležitost konkrétní tratě. „Vlaky Praha – Česká Třebová – Brno projíždějí po jedné z nejzatíženějších tratí v Česku, kde je třeba respektovat i trasy dalších regionálních a rychlíkových spojů a nákladních vlaků,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS mluvčí národního dopravce Petr Šťáhlavský.

Cestu tak podle něj výrazně zrychlí až vysokorychlostní tratě. „Pro laika může být představitelné srovnání s provozem na dálnici. Pokud je prázdná, můžete tam jet svým vozem rychlostí 130 km/h, pokud však provoz zhoustne, jsou tam kamiony, pomalejší auta atp., můžete se stejným autem ve stejném úseku dálnice jet rychlostí třeba jen 100 km/h. Také na železnici jezdí stále více vlaků a provoz je stále hustší, což má vliv na sestavu jízdních řádů, a proto se také hovoří o potřebě výstavby nových rychlých tratí, které zajistí dobu jízdy Praha-Brno v délce cca jedna hodina,“ doplnil.

Stavební práce neskončily

Podle ministerstva dopravy je dalším důvodem nutnost zohlednit časové rezervy. „Považujeme za žádoucí, aby byly, zejména na nejvytíženějších tratích, do jízdních dob započítány i určité rezervy, neboť to přispěje ke stabilitě provozu. Řád má být opakovatelný a spolehlivý, předvídatelnost a spolehlivost  je pro cestující klíčová, když plánují svou cestu,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS za rezort Filip Medelský.

„Je třeba si rovněž uvědomit, že neustále přibývá vlaků zejména na koridorových tratích a také se zvyšují počty cestujících, což má například dopady na délku pobytů ve stanicích,“ dodal.

Stavební práce navíc úplně neskončily. „V tomto konkrétním případě je důležité zmínit, že délka jízdních dob bude i nadále ovlivněna stále probíhající stavební činností na I. koridoru, zejména se jedná o rozsáhlou modernizaci uzlu Pardubice a další dílčí akce,“ popsal Medelský.