Českých bojovníků na Ukrajině ubývá: Rusy nenávidí, viděli strašné věci a válka je semlela

Ukrajinští vojáci v Luhanské oblasti, 4. září 2023

Ukrajinský voják, který přišel o nohu, se vrátil na frontu

Válka není pro každého – a ideálně by neměla být pro nikoho. Tak komentují čeští bojovníci na Ukrajině už více než rok a půl trvající konflikt s ruskými okupanty. Řady krajanů ve zbraní podle nich prořídly, část z nich odjela v tichosti domů. „Válka je semlela. Rusy nenávidí do krve, ale není to jen o tom. Možná se vrátí po Vánocích,“ dodal „Matouš“ z jižní fronty v Záporoží, kde probíhala velká snaha o průlom v ruských obranných liniích. Společně s dalšími je mu prý smutno z toho, jak internet komentuje ukrajinskou ofenzivu. „Není to věc, která by se vyřešila za jediný večer. Lidi znají válku jen z Call of Duty,“ rýpl si do nejen českých diskutérů.

Oficiálně bojuje na Ukrajině okolo 140 českých občanů, skutečný počet však bude s největší pravděpodobností vyšší. Ne všichni si totiž zažádali o povolení od prezidenta republiky – mnozí vyrazili hned v prvních dnech ruské invaze. Někteří se vzápětí vrátili, jiní vydrželi na frontě i rok. Než tedy zjistili, že život za burácení nepřátelské artilerie ani všudypřítomná smrt zkrátka není pro ně.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Mají obrovské ztráty a pro velitele jsou jen maso. Vagnerovce nahradily jednotky Storm-Z

„Nedávno se v tichosti vracela jedna skupina. Někdy v srpnu pak odjela dvojice, co bojovala na severu, tuším někde za Ivano-Frankivskem. Potkali jsme se před půlrokem v Kyjevě, pak už ne, ale vyměnili jsme si kontakty a psali si přes aplikaci Signal. Prý to na ně už bylo moc. Válka je semlela,“ popsal důvody návratu do vlasti česko-ukrajinský dobrovolný bojovník „Matouš“. Z bezpečnostních důvodů si přál zůstat v anonymitě, redakce jeho identitu nicméně zná.

Kdo jsou Češi bojující na Ukrajině? Idealisté i lidé, co utíkají před problémy a chtějí do Afriky

Vášniví odpůrci Ruska, úspěšní manažeři či bývalí armádní příslušníci. Na Ukrajině působí přibližně dvě stovky Čechů z nejširšího spektra tuzemské společnosti. Mnozí z nich následují ušlechtilé cíle a věří ve spravedlivý výsledek konfliktu, zatímco jiní vnímají válku jako nekonečný zdroj adrenalinu do žil. A pro některé jde o pestré doplnění životopisu. Oficiálně za ukrajinskou armádu bojuje okolo 140 českých občanů, ne všichni si ale zažádali o povolení narukovat do cizí armády.

Za zlé jim to nemá, stejně jako komukoliv, kdo se kdy připojil do obrany Ukrajiny. Sám si častokrát pohrával s myšlenkou odejít z bojiště a vrátit se zpět do České republiky, kde na něj čeká přítelkyně. S tou se vídá prakticky jen jednou za několik měsíců, když si potřebuje doplnit zásoby nebo pořídit nový kus výbavy.

„Vzhledem k tomu, že mám ukrajinské kořeny, tak samozřejmě mám vnitřní potřebu bránit svou zemi. O to víc jsem vděčný za to, když za naši svobodu nasazují krky i Češi a další cizinci, i třeba z Kolumbie nebo Jižní Koreje. Ale chápu, když se rozhodnou odejít. Ti dva, které jsem zmínil, prý přišli o své kamarády v jednotce. Stačil jeden ruský dělostřelecký šrapnel a nic z nich nezbylo, rozletěli se na strany. Válka není pro každého, ideálně by neměla být teda pro nikoho,“ poznamenal smutně.

Na druhou stranu dodal, že se občas objeví nováčci z Česka, třebaže už nejde o tak častý úkaz. „Mnohem více potkávám dobrovolníky z Běloruska nebo Polska. Občas mě překvapí i Američané, ať už na frontě, nebo ve výcvikových centrech. V Kyjevě, když jsme dokončili rotaci, jsem potkal nějakou zdravotnici Rebeku. Taky říkala, že vidí víc lidí se vracet domů než naopak, ale mnohdy jde jen o dočasný ‚odpočinek‘. Některým lidem podle ní válka zůstane v hlavě a s neklidem se pak vrací zpět, aby bojovali dál,“ sdělil CNN Prima NEWS přes Signal.

Na dotaz, zda mezi českými skupinami proběhly konflikty, uvedl, že o ničem konkrétním neví. „Zaznamenal jsem ale, že se nějaké skupiny v minulosti hádaly mezi sebou. Já stojím stranou i díky tomu, že mám ukrajinské občanství a můžu být i v ryze ukrajinské jednotce,“ sdělil „Matouš“.

Pomalá ofenziva? Lidé nevědí, jak funguje válka

Sám se na několik měsíců odmlčel a nereagoval na dotazy redakce. Jednak pomáhal s ukrajinskou protiofenzivou na jihu země, kde si Rusové vytvořili robustní obranné pozice, jednak byl unavený z mediální pozornosti a internetových diskutérů, kteří znevažovali snahy armády o průlom v řadách okupantů. Obzvlášť některé komentáře ho prý dokázaly rozčílit doběla.

„Internet neberu vážně, ale člověku se ta slova prostě zaryjí do paměti. Lidi nejsou schopní pochopit, že ofenziva není věc, která by se vyřešila za jeden večer. Vůbec nemají tušení, jak ta válka vypadá, vidí jenom nějaké mapičky, co sdílí anonymové, a myslí si, že jsou hvězdy světa. Znají to jen z Call of Duty nebo nějakých jiných počítačových her. O dezinformátorech, kteří se radují, že ofenziva jde pomalu, nechci ani mluvit,“ rýpl si do nejen českých diskutérů.

Následně přidal do společné konverzace na Signalu svého českého kolegu ve zbrani, který vystupuje pod přezdívkou Slivka. A ten si nebral servítky, když došlo na téma internetových diskuzí.

„Jsou tam lidi, kteří úplně všemu říkají průlom v obraně a pak se diví, že se fronta zas tolik nehýbe. Strašně mě s*rou. Ale sbírají díky tomu lajky a hrají si na zasvěcené, ve skutečnosti nevědí nic. A pak si dovolí psát, že ukrajinská ofenziva je neúspěšná, jako kdyby čekali izraelský blitzkrieg nebo něco takového. Takhle ale válka už dávno nefunguje,“ napsal rozčíleně.

Kdyby Ukrajina měla převahu ve vzduchu, byla by podle něj ofenziva výrazně rychlejší. „Proto tolik usiluje o stíhačky. Tanky se hýbat nemůžou, když před nimi stojí minové pole. Teď je to válka dělostřelectev. Myslím, že se Ukrajině daří ničit raketomety a houfnice,“ konstatoval na závěr.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ukrajinci představili nový kamikaze dron, který má potrápit ruské černomořské lodě. Podívejte se, co dokáže.

Tagy: