Válka není pro každého – a ideálně by neměla být pro nikoho. Tak komentují čeští bojovníci na Ukrajině už více než rok a půl trvající konflikt s ruskými okupanty. Řady krajanů ve zbraní podle nich prořídly, část z nich odjela v tichosti domů. „Válka je semlela. Rusy nenávidí do krve, ale není to jen o tom. Možná se vrátí po Vánocích,“ dodal „Matouš“ z jižní fronty v Záporoží, kde probíhala velká snaha o průlom v ruských obranných liniích. Společně s dalšími je mu prý smutno z toho, jak internet komentuje ukrajinskou ofenzivu. „Není to věc, která by se vyřešila za jediný večer. Lidi znají válku jen z Call of Duty,“ rýpl si do nejen českých diskutérů.
Oficiálně bojuje na Ukrajině okolo 140 českých občanů, skutečný počet však bude s největší pravděpodobností vyšší. Ne všichni si totiž zažádali o povolení od prezidenta republiky – mnozí vyrazili hned v prvních dnech ruské invaze. Někteří se vzápětí vrátili, jiní vydrželi na frontě i rok. Než tedy zjistili, že život za burácení nepřátelské artilerie ani všudypřítomná smrt zkrátka není pro ně.
„Nedávno se v tichosti vracela jedna skupina. Někdy v srpnu pak odjela dvojice, co bojovala na severu, tuším někde za Ivano-Frankivskem. Potkali jsme se před půlrokem v Kyjevě, pak už ne, ale vyměnili jsme si kontakty a psali si přes aplikaci Signal. Prý to na ně už bylo moc. Válka je semlela,“ popsal důvody návratu do vlasti česko-ukrajinský dobrovolný bojovník „Matouš“. Z bezpečnostních důvodů si přál zůstat v anonymitě, redakce jeho identitu nicméně zná.
Za zlé jim to nemá, stejně jako komukoliv, kdo se kdy připojil do obrany Ukrajiny. Sám si častokrát pohrával s myšlenkou odejít z bojiště a vrátit se zpět do České republiky, kde na něj čeká přítelkyně. S tou se vídá prakticky jen jednou za několik měsíců, když si potřebuje doplnit zásoby nebo pořídit nový kus výbavy.
„Vzhledem k tomu, že mám ukrajinské kořeny, tak samozřejmě mám vnitřní potřebu bránit svou zemi. O to víc jsem vděčný za to, když za naši svobodu nasazují krky i Češi a další cizinci, i třeba z Kolumbie nebo Jižní Koreje. Ale chápu, když se rozhodnou odejít. Ti dva, které jsem zmínil, prý přišli o své kamarády v jednotce. Stačil jeden ruský dělostřelecký šrapnel a nic z nich nezbylo, rozletěli se na strany. Válka není pro každého, ideálně by neměla být teda pro nikoho,“ poznamenal smutně.
Na druhou stranu dodal, že se občas objeví nováčci z Česka, třebaže už nejde o tak častý úkaz. „Mnohem více potkávám dobrovolníky z Běloruska nebo Polska. Občas mě překvapí i Američané, ať už na frontě, nebo ve výcvikových centrech. V Kyjevě, když jsme dokončili rotaci, jsem potkal nějakou zdravotnici Rebeku. Taky říkala, že vidí víc lidí se vracet domů než naopak, ale mnohdy jde jen o dočasný ‚odpočinek‘. Některým lidem podle ní válka zůstane v hlavě a s neklidem se pak vrací zpět, aby bojovali dál,“ sdělil CNN Prima NEWS přes Signal.
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku
Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024.
Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února.
Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé.
Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024.
Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady.
Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024.
Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé.
Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024.
Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024.
Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března.
Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024.
Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024.
Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024.
Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024.
Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024.
Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024.
Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024.
Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024.
Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku.
Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky.
Zdroj: AP
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku
Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024.
Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února.
Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé.
Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024.
Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady.
Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024.
Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé.
Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024.
Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024.
Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března.
Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024.
Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024.
Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024.
Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024.
Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024.
Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024.
Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024.
Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024.
Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku.
Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky.
Zdroj: AP
Na dotaz, zda mezi českými skupinami proběhly konflikty, uvedl, že o ničem konkrétním neví. „Zaznamenal jsem ale, že se nějaké skupiny v minulosti hádaly mezi sebou. Já stojím stranou i díky tomu, že mám ukrajinské občanství a můžu být i v ryze ukrajinské jednotce,“ sdělil „Matouš“.
Pomalá ofenziva? Lidé nevědí, jak funguje válka
Sám se na několik měsíců odmlčel a nereagoval na dotazy redakce. Jednak pomáhal s ukrajinskou protiofenzivou na jihu země, kde si Rusové vytvořili robustní obranné pozice, jednak byl unavený z mediální pozornosti a internetových diskutérů, kteří znevažovali snahy armády o průlom v řadách okupantů. Obzvlášť některé komentáře ho prý dokázaly rozčílit doběla.
„Internet neberu vážně, ale člověku se ta slova prostě zaryjí do paměti. Lidi nejsou schopní pochopit, že ofenziva není věc, která by se vyřešila za jeden večer. Vůbec nemají tušení, jak ta válka vypadá, vidí jenom nějaké mapičky, co sdílí anonymové, a myslí si, že jsou hvězdy světa. Znají to jen z Call of Duty nebo nějakých jiných počítačových her. O dezinformátorech, kteří se radují, že ofenziva jde pomalu, nechci ani mluvit,“ rýpl si do nejen českých diskutérů.
Následně přidal do společné konverzace na Signalu svého českého kolegu ve zbrani, který vystupuje pod přezdívkou Slivka. A ten si nebral servítky, když došlo na téma internetových diskuzí.
„Jsou tam lidi, kteří úplně všemu říkají průlom v obraně a pak se diví, že se fronta zas tolik nehýbe. Strašně mě s*rou. Ale sbírají díky tomu lajky a hrají si na zasvěcené, ve skutečnosti nevědí nic. A pak si dovolí psát, že ukrajinská ofenziva je neúspěšná, jako kdyby čekali izraelský blitzkrieg nebo něco takového. Takhle ale válka už dávno nefunguje,“ napsal rozčíleně.
Kdyby Ukrajina měla převahu ve vzduchu, byla by podle něj ofenziva výrazně rychlejší. „Proto tolik usiluje o stíhačky. Tanky se hýbat nemůžou, když před nimi stojí minové pole. Teď je to válka dělostřelectev. Myslím, že se Ukrajině daří ničit raketomety a houfnice,“ konstatoval na závěr.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ukrajinci představili nový kamikaze dron, který má potrápit ruské černomořské lodě. Podívejte se, co dokáže.