Charanzová: V systému protiruských sankcí jsou díry. Při odsouzení invaze nelze zůstat u slov

Co by měla Evropská unie udělat, aby Rusko v budoucnu již nemohlo obcházet sankce uvalené Západem? Europoslankyně Dita Charanzová (za ANO) v rozhovoru pro CNN Prima NEWS uvedla, že se EU musí zaměřit především na obchodníky ze třetích zemí, kteří obcházení ruských sankcí napomáhají. „Bylo by dobré, kdyby u některých států odsuzování invaze nezůstávalo jen u slov na papíře,“ zdůraznila.

Jednání o 11. unijním balíčku protiruských sankcí již probíhají na půdě evropských institucí. „Ladí se detaily. Jako vždy ta jednání nejsou úplně jednoduchá. Doufám, že nakonec budeme opět postupovat jednotně, jako se to dařilo v minulosti. Nejdůležitější otázkou je, jak zajistit, aby sankce nebyly obcházeny. V systému jsou totiž díry,“ připustila Charanzová v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: PŘEHLEDNĚ: Které společnosti nadále působí v Rusku? Podívejte se na „seznam hanby“

Podle české europoslankyně během jednání panuje například rozpor v tom, jak by Evropská unie měla přistupovat k zemím, jako je Čína, Indie, Írán, Brazílie či Turecko, které Kremlu umožňují unijní sankce částečně obcházet, čímž Rusku pomáhají.

„Chápu argumenty lidí, kteří říkají, že když teď ‚půjdeme‘ po třetích zemích, tak na mezinárodní úrovni vznikne ještě větší napětí. Já bych se spíš více zaměřila na konkrétní firmy – tím lze zabránit fungování mechanismu, díky němuž lze ty sankce obcházet,“ uvedla Charanzová.

Podívejte se na speciální debatu s českými europoslanci z 19. dubna 2023.

Západní země se snaží Rusko ekonomicky izolovat, aby jej oslabily v agresivní válce, kterou Moskva v únoru 2022 rozpoutala invazí na Ukrajinu. Kromě zmíněných států, jako je Čína nebo Indie, Rusko drží nad vodou i několik západních firem, které v této zemi nadále podnikají.

Hrozí eskalace mezinárodního napětí

„Od ukrajinské strany máme k dispozici seznam společností, které podle Kyjeva pomáhají ruskému režimu. V tom výčtu naleznete i celou řadu evropských firem, například maďarskou banku,“ upozornila Charanzová. Podle české místopředsedkyně europarlamentu nikdo nechce, aby konflikt na mezinárodní scéně ještě více eskaloval.

„Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, kdo je v této válce agresorem. Z hlasování v OSN je zřejmé, že celá řada (nezápadních) zemí se podepsala pod konstatování, že je Rusko agresorem. Bylo by dobré, kdyby to nezůstalo jen u slov na papíře. Chápu, že tyto státy třeba nechtějí přijímat tak tvrdé sankce jako Evropa, ale přesto by měly nějak konkrétně konat – minimálně by nám mohly pomáhat tak, aby naše sankce byly účinnější,“ dodala Charanzová.

Takzvaný „seznamu hanby“ – tedy výčet západních firem, které stále působí na ruském trhu – pravidelně zveřejňuje například institut CELI patřící pod americkou Yaleovu univerzitu, což je prestižní soukromá škola v New Havenu ve státě Connecticut.

Bezprecedentní reakce

Už v březnu 2022 z Ruska odešel obrovský počet světových automobilek, společností z oblasti telekomunikace či IT, bank, firem ze zábavního či módního průmyslu, energetických gigantů nebo potravinářských firem.

Na sklonku třetího dne války dospěl Západ ke shodě na do té doby bezprecedentních sankcích proti Moskvě. Západní země sankční seznam průběžně rozšiřují.

Po prvních uvalených sankcích brzy následovaly i společné dodávky zbraní a diplomatická podpora Ukrajiny ve všech možných sférách. Mnozí západní politici dokonce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi ironicky gratulovali, že se mu povedlo celý Západ sjednotit jako nikomu před ním.

Zatím poslední – 10. sankční balík schválila Evropská unie na konci letošního února, rok po ruském vpádu na Ukrajinu. Opatření se týkala bankovního sektoru, exportu technologií využitelných pro vojenské účely nebo vývozu ruských surovin.

Tagy: