Řekli ne ANO: Nejen Charanzová, Vondrák či Telička. Proč známé tváře daly hnutí sbohem?

Ivo Vondrák, Dita Charanzová a Pavel Telička

Politici, kteří se rozešli s hnutím ANO

Místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová nebude v příštích evropských volbách kandidovat za ANO. Jedna z nejvlivnějších političek v EU není zdaleka jedinou osobou, která se s hnutím, díky němuž uspěla ve volbách, za poslední dobu rozkmotřila. Podívejte se na seznam známých politických tváří, které se s ANO rozešly.

Dita Charanzová

„V Evropském parlamentu jsem devět let prosazovala liberální politiku, donedávna jsem byla místopředsedkyní evropských liberálů. Vidím, že hnutí ANO se teď vydává konzervativním a národoveckým směrem. Tuto politiku já zastávat nebudu. Rozhodla jsem se, že za hnutí ANO už kandidovat nebudu,“ řekla Dita Charanzová v úterý pro Hospodářské noviny.

Zda bude o zvolení usilovat na kandidátce jiné strany, prý zatím neřeší. Že se Charanzová s hnutím ANO ideologicky rozchází, připustila již v květnovém rozhovoru pro CNN Prima NEWS. „Nevím, jestli je liberální středová politika směrem, kterým se hnutí ANO chce nadále ubírat,“ uvedla tehdy. Rovněž přiznala, že se neztotožnila se způsobem, jakým Andrej Babiš vedl svou prezidentskou kampaň.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nevím, jakým směrem se chce ANO ubírat, řekla Charanzová. Kandidaturu stále zvažuje

Za ANO Charanzová do Evropského parlamentu kandidovala v letech 2014 i 2019. V posledních volbách získala skoro 54 tisíc preferenčních hlasů, víc měl z českých zvolených europoslanců jen Luděk Niedermayer (TOP 09).

Martina Dlabajová

Charanzovou brzy následovala i Martina Dlabajová, která sedí v Evropském parlametu také od roku 2014. Příští rok již za hnutí ANO kandidovat nebude. Jako jeden z důvodů uvedla rýsující se spojenectví ANO a SPD na české politické scéně, které pro ni vždy bylo zcela nepřijatelné.

„Rozhodla jsem se, že do dalších voleb na kandidátce ANO už nepůjdu. S kolegyní Ditou Charanzovou zastáváme v Evropském parlamentu liberální a proevropskou politiku celých devět let. Nikdy jsme z tohoto kurzu neuhnuly a nebudeme to měnit ani do budoucna,“ uvedla ve středu v rozhovoru pro Deník.cz.

Ivo Vondrák

Velmi výraznou tváří ANO byl ještě donedávna Ivo Vondrák. Nyní již bývalý moravskoslezský hejtman v minulosti kritizoval, že se hnutí ideologicky posouvá doleva. Pomyslnou poslední kapkou byla chvíle, když Vondrák přiznal, že v obou kolech prezidentské volby podpoří Petra Pavla. Kandidátem ANO byl přitom předseda hnutí Andrej Babiš.

Celý problém poté dostal rychlý spád. Vondrák postupně kvůli vnitrostranickým rozporům skončil jako místopředseda ANO, vystoupil z poslaneckého klubu a později oznámil, že i v samotném hnutí končí. „Důvod je prostý. Myslím si, že situace je rozjitřená. Pro spoustu mých přátel a kolegů to začalo být nekomfortní, protože tlak, který se na ně vyvíjel, byl náročný,“ uvedl. Začátkem června také opustil křeslo moravskoslezského hejtmana.

Tomáš Macura

Součástí zimní „moravskoslezské revolty“ se stal také bývalý ostravský primátor Tomáš Macura. Populární komunální politik stejně jako Vondrák podpořil v prezidentské volbě Petra Pavla. V únoru 2023 ukončil členství v hnutí ANO, protože nesouhlasil s ideologickým směřováním. Následně se rozhodl, že odejde z funkce primátora Ostravy.

„Hnutí ANO je zcela odlišné od situace v době mého vstupu, již jsem ztratil víru v možnost na tom ještě něco změnit,“ napsal na Twitter.

Pavel Telička

Známým „odpadlíkem“ ANO je také diplomat Pavel Telička, který v roce 2014 vedl kandidátku hnutí do Evropského parlamentu. Andrej Babiš tehdy dokonce chtěl, aby se stal eurokomisařem. I když byl Telička jednou z nejviditelnějších tváří hnutí, už během svého mandátu europoslance se dostával do čím dál větších rozporů s vedením ANO.

V říjnu 2017 zcela ukončil spolupráci s hnutím ANO. O dva roky později založil nové politické hnutí HLAS, za které kandidoval do Evropského parlamentu. Sice získal přes 17 tisíc preferenčních hlasů, ale hnutí jako celek obdrželo jen 2,38 procenta hlasů. Telička v poslední době patří mezi ostré kritiky Andreje Babiše i hnutí ANO jako celku.

Adriana Krnáčová

Mezi výrazné členy ANO patřila i Adriana Krnáčová. V letech 2014 až 2018 byla pražskou primátorkou. Do hnutí vstoupila v roce 2015. Na začátku roku 2020 prohlásila, že Andrej Babiš není dobrým lídrem, protože nestojí za svými lidmi, a navíc prokazatelně lže.

„Řídit stát jako firmu je největší hovadina, kterou jsem kdy slyšela,“ uvedla v lednu 2020 s tím, že ale ve hnutí zůstává, „protože někdo musí být opozicí uvnitř ANO“. O dva měsíce později však Krnáčová v ANO skončila, a to kvůli nezaplacení členských poplatků. „Nevidím důvod, abych v hnutí nadále působila,“ dodala.

Robert Pelikán

Mezi viditelné tváře hnutí ANO se řadil také Robert Pelikán, který působil jako ministr spravedlnosti ve vládě Bohuslava Sobotky a pak i v první vládě Andreje Babiše.

V dubnu 2018 oznámil, že odchází z politiky – skončil jako ministr i poslanec. Ve stejný rok také skončilo jeho členství v ANO. Svůj odchod vysvětlil především názorovými neshodami s většinou členů ve hnutí.

Karla Šlechtová

Karla Šlechtová do ANO nikdy nevstoupila. Ve vládách Sobotky a Babiše však sloužila jako ministryně pro místní rozvoj a ministryně obrany. Koncem června 2018 Andrej Babiš oznámil návrh složení svého druhého kabinetu, v němž už s žádným postem pro Šlechtovou nepočítal.

„Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala krok Šlechtová. V roce 2019 uvedla, že v ANO je vše předplánované, PR a populistické. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 již nekandidovala.

Ivan Pilný

Ivan Pilný v roce 2017 nahradil na postu ministra financí Andreje Babiše. Už v té době seděl skoro čtyři roky ve Sněmovně jako poslanec. V parlamentních volbách v roce 2017 měl být dokonce lídrem hnutí ANO na Vysočině. Nakonec se však rozhodl, že kandidovat nebude. Z ANO vystoupil v únoru 2021. Jako důvod svého odchodu tehdy uvedl „absenci demokratické diskuse a výměny názorů na dlouhodobé a aktuální problémy“.

„ANO není ani levicové, ani pravicové hnutí. Jeho mechanismem je populismus a cílem je vyhrát volby. Je to čistý mechanismus k dosažení co nejlepšího volebního výsledku. S levicí či pravicí to nemá co dělat. Řada rozumných lidí už z ANO dávno odešla. Představa o různých frakcích je tam zcela mimo realitu,“ dodal Pilný.

Petr Vokřál

Hnutí v roce 2020 opustil i někdejší primátor Brna Petr Vokřál. Důvodem podle něj bylo „politikaření v hnutí ANO“. Zároveň tvrdil, že některé brněnské organizace jsou údajně napojené na podsvětí. Babiš tehdy pro deník MF Dnes uvedl, že ho odchod Vokřála mrzí.

Jiří Zlatuška

S ANO se rozloučil i někdejší rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška, který do hnutí vstoupil v době jeho vzniku. V roce 2013 se stal poslancem, předtím působil v Senátu jako nestraník. V roce 2017 ale už nekandidoval a následně ze strany vystoupil.

Radka Maxová

Hnutí opustila i europoslankyně Radka Maxová, která v letech 2012 až 2013 působila jako místopředsedkyně hnutí, z něhož nakonec v roce 2020 vystoupila. Před prezidentskými volbami také veřejně uvedla, že svůj hlas dá Petru Pavlovi, soupeři jejího bývalého stranického šéfa.

Antonín Prachař

ANO opustil také exministr dopravy Antonín Prachař, který byl členem hnutí v letech 2012 až 2016. Nyní proti Babišovi vystupuje například na Twitteru. „Možná ten hnůj nevydrží celých 14 dní. Každá muzika má svůj konec. Hlavně se z toho nepo***t,“ napsal na adresu bývalého premiéra po prvním kole prezidentské volby.

Martin Komárek

Novinář Martin Komárek v hnutí ANO působil od roku 2013. Stal se poslancem, ve Sněmovně byl předsedou volebního výboru. V roce 2017 již nekandidoval, hnutí opustil ve stejný rok.

Tagy: