Propaganda o válce na Ukrajině je v Rusku na denním pořádku. Zdroj: Profimedia.cz
Na internetu se objevilo video z rozhovoru ruského důstojníka pro ruskou televizní stanici Zvezda. Voják v něm žádal, aby se oběti války na Ukrajině uctily minutou ticha. Moderátor ale nesouhlasil. „Naši vojáci ničí fašistické zrůdy. Jde o triumf ruských zbraní,“ prohlásil v pořadu. Na informování o válce na Ukrajině dohlíží v Rusku cenzurní úřad.
Rozhovor odvysílala televizní stanice Zvezda, kterou provozuje ruské ministerstvo obrany. Bývá považována za jeden z nejuznávanějších protizápadních kanálů v Rusku. „Mnozí lidé s vojenskou zkušeností si prošli i přes Afghánistán, přes Čečnu i přes Donbas. A naše země teď hyne. Hynou i naši vojáci,“ řekl ruský důstojník.
Moderátor ale vojenskou šarži začal přerušovat. „Nenene, počkejte. Mlčte. Nemůžete se zastavit, nebo co?“ křičel novinář. „Žádám, abychom uctili památku obětí alespoň minutou ticha. Těch obětí vojáků, kteří teď bojují na Ukrajině,“ apeloval důstojník navzdory moderátorovi.
Hlasatel se ale nenechal odbít. „Můžete se zastavit? Nechte mě domluvit. Naši vojáci ničí fašistické zrůdy. Jde o triumf ruských zbraní,“ tvrdil.
Staré záběry i animované video
Pokud Rusové sledují výhradně ruské zpravodajství, mají o válce jiný obrázek než zbytek světa. Příkladem je obří výbuch v Charkově z minulého týdne. Ve zprávách kanálu RT, který je ve světě považován za hlásnou troubu Kremlu, se divák například dozvěděl, že za obří výbuch na charkovském náměstí Svobody může ukrajinské dělostřelectvo.
Válka na Ukrajině
„Vzhledem k rozmístění ruských a ukrajinských sil došli všichni včetně Ukrajinců k závěru, že administrativní budova dostala zásah z ukrajinské strany. Je jasné, že na tom pracovaly ukrajinské tajné služby. Důvody jsou zřejmé, jde o provokaci, kterou chtěly hodit na Rusko,“ tvrdil ruský vojenský reportér Viktor Baranec.
Proruská média neustále připomínají, že armáda útočí pouze na vojenské cíle, nikdy ne na civilní. Výjimkou je televizní vysílač v Kyjevě. Ten prý Rusové sestřelili proto, aby zabránili vysílání ukrajinské propagandy. „Moskva vždycky zdůrazňovala, že nemá v plánu okupovat Ukrajinu a že nebude cílit na obytné oblasti, ale ani to nezabránilo šíření paniky,“ uvedla reportérka RT Maria Finošinová. Záběry z míst konfliktu ale ukazují něco jiného.
Ruské jednotky minulý týden také obsadily největší ukrajinskou jadernou elektrárnu v Záporoží. Na místě došlo i k požáru. Ruská státní televize Rossija 1 však nefiltrovaně citovala Vladimira Putina, který pro veřejnost potvrdil, že nešťastný požár založili neopatrní „ukrajinští sabotéři“.
„To, co byste nyní viděli v ruské televizi, je zaměřené na to, jak mise probíhá podle plánu, ukrajinské ozbrojené síly skládají zbraně a dobrovolně opouštějí bojiště a že ruské síly osvobodily některá města,“ popsal Andrew Lohsen, expert na Rusko z Centra pro strategická a mezinárodní studia.
Dezinformace hrozbou demokracie
Rusko propagandu cílí i na děti. Státní televize připravila krátký animovaný snímek, ve kterém po svém vysvětluje, že za probíhající válku na Ukrajině nemůže stát Vladimira Putina. Ten se prý dlouhé roky snaží přispět k co největšímu míru, ovšem druhá strana mu to kazí a zabíjí lidi. Proto bylo třeba zasáhnout.
Brovary po bitvě, 10. března Zdroj: AP
Mariupol před a po bombardování ve středu 9. března 2022 Zdroj: AP
Raketový útok na ukrajinský Mariupol zanechal po sobě spoušť i mrtvé. Artilerie nešetřila ani porodnici. Snímek z 9. března 2022. Zdroj: AP
Letecký útok na ukrajinský Mariupol zanechal po sobě spoušť i mrtvé. Rusové nešetřili ani porodnici a dětskou nemocnici. Snímek z 9. března 2022. Zdroj: AP
Zničená budova ve městě Mariupol Zdroj: AP
Porodnice v Mariupolu, 9. března Zdroj: AP
Evakuace ve Lvově, 9. března Zdroj: Se svolením agentury Unian
Ukrajinský voják pomáhá seniorce v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Děti si hrají v protiatomovém krytu v ukrajinském Mariupolu, pondělí 7. března 2022. Zdroj: AP
Opuštěné kočárky pod zničeným mostem ve města Irpin na severozápadním předměstí Kyjeva 7. března 2022. Zdroj: Profimedia.cz
Následky ostřelování obytní čtvrti Kyjeva (7.3.) Zdroj: Profimedia.cz
Evakuovaní Ukrajinci přechází přes zničený most při útěku z města Irpiň severozápadně od Kyjeva 7. března 2022 Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinska vojacka ve Lvove Zdroj: AP
Spoušť po dělostřeleckém útoku na Charkov Zdroj: Se svolením agentury Unian
Zničená škola ve městě Černigov. Zdroj: Profimedia.cz
Ruiny Irpini. Právě při obraně tohoto města zemřel i herec Pasha Lee. Zdroj: Getty Images
Vojáci na předměstí Kyjeva. Zdroj: Profimedia.cz
Následky ostřelování ukrajinského města Irpiň (3. března 2022) Zdroj: Getty Images
Lidé utíkají z kyjevského předměstí, ukrajinští vojáci jim pomáhají. (5. března 2022) Zdroj: AP
Ze základny protivzdušné obrany stoupá kouř po zjevném ruském úderu v ukrajinském Mariupolu ve čtvrtek 24. února 2022. Zdroj: AP
Mariupol po ostřelování ruskými vojsky. Zdroj: AP
Člen ukrajinské záchranné služby si prohlíží budovu radnice na centrálním náměstí po ostřelování v ukrajinském Charkově v úterý 1. března 2022. Zdroj: AP
Poškozený automobil na centrálním náměstí po ostřelování budovy radnice v ukrajinském Charkově v úterý 1. března 2022. Zdroj: AP
Jakovlivka se stala terčem leteckého útoku Rusů. Zdroj: CNN Prima NEWS
Zničená vojenská technika Rusů v Černihivské oblasti Zdroj: Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny
Město Buča, 1. března Zdroj: AP
Brovary po bitvě, 10. března Zdroj: AP
Mariupol před a po bombardování ve středu 9. března 2022 Zdroj: AP
Raketový útok na ukrajinský Mariupol zanechal po sobě spoušť i mrtvé. Artilerie nešetřila ani porodnici. Snímek z 9. března 2022. Zdroj: AP
Letecký útok na ukrajinský Mariupol zanechal po sobě spoušť i mrtvé. Rusové nešetřili ani porodnici a dětskou nemocnici. Snímek z 9. března 2022. Zdroj: AP
Zničená budova ve městě Mariupol Zdroj: AP
Porodnice v Mariupolu, 9. března Zdroj: AP
Evakuace ve Lvově, 9. března Zdroj: Se svolením agentury Unian
Ukrajinský voják pomáhá seniorce v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Děti si hrají v protiatomovém krytu v ukrajinském Mariupolu, pondělí 7. března 2022. Zdroj: AP
Opuštěné kočárky pod zničeným mostem ve města Irpin na severozápadním předměstí Kyjeva 7. března 2022. Zdroj: Profimedia.cz
Následky ostřelování obytní čtvrti Kyjeva (7.3.) Zdroj: Profimedia.cz
Evakuovaní Ukrajinci přechází přes zničený most při útěku z města Irpiň severozápadně od Kyjeva 7. března 2022 Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinska vojacka ve Lvove Zdroj: AP
Spoušť po dělostřeleckém útoku na Charkov Zdroj: Se svolením agentury Unian
Zničená škola ve městě Černigov. Zdroj: Profimedia.cz
Ruiny Irpini. Právě při obraně tohoto města zemřel i herec Pasha Lee. Zdroj: Getty Images
Vojáci na předměstí Kyjeva. Zdroj: Profimedia.cz
Následky ostřelování ukrajinského města Irpiň (3. března 2022) Zdroj: Getty Images
Lidé utíkají z kyjevského předměstí, ukrajinští vojáci jim pomáhají. (5. března 2022) Zdroj: AP
Ze základny protivzdušné obrany stoupá kouř po zjevném ruském úderu v ukrajinském Mariupolu ve čtvrtek 24. února 2022. Zdroj: AP
Mariupol po ostřelování ruskými vojsky. Zdroj: AP
Člen ukrajinské záchranné služby si prohlíží budovu radnice na centrálním náměstí po ostřelování v ukrajinském Charkově v úterý 1. března 2022. Zdroj: AP
Poškozený automobil na centrálním náměstí po ostřelování budovy radnice v ukrajinském Charkově v úterý 1. března 2022. Zdroj: AP
Jakovlivka se stala terčem leteckého útoku Rusů. Zdroj: CNN Prima NEWS
Zničená vojenská technika Rusů v Černihivské oblasti Zdroj: Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny
Město Buča, 1. března Zdroj: AP
„Jsme svědky toho, jak pokračuje ruský útok na Ukrajinu. Tento útok bolestně ukazuje, jak nezbytně musíme věnovat pozornost zahraničnímu vměšování a zejména zahraničním dezinformacím a manipulacím s informacemi. Ty představují skutečnou hrozbu pro naši demokracii, stabilitu a bezpečnost, a my se jimi musíme zabývat,“ řekl v úterý šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Podle Borrella je Kreml v propagandě velmi účinný a před invazí si připravoval půdu tím, „že zobrazoval Rusko a ruský lid jako oběti genocidy“. Stovky dezinformací ale podle něj kolují i v Evropské unii.
