Vojenské manévry Číny kolem Tchaj-wanu naznačují jediné – Peking se připravuje na válku. Tak čte napětí ve východní Asii tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu, který poskytl exkluzivní rozhovor pro CNN. V něm se vyjádřil také ke kontroverzním slovům francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Čína v sobotu spustila další z řady masivních vojenských manévrů kolem Tchaj-wanu – ostrova, který si po dekády nárokuje, ale který fakticky neovládá. Cvičení trvalo tři dny a začalo „shodou okolností“ jen den poté, co se prezidentka Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen vrátila ze zahraniční cesty, při které navštívila Latinskou Ameriku i Spojené státy.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Macron jako veřejný nepřítel číslo jedna. Francouzský prezident to schytává doma i v cizině
Čína se podle Tchaj-peje chovala velmi agresivně, dokonce provedla raketové testy nad ostrovem. „Podívejte se na vojenská cvičení a také na jejich rétoriku. Zdá se, že se snaží připravit na zahájení války proti Tchaj-wanu,“ sdělil pro CNN tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu.
„Tchajwanská vláda se dívá na čínskou vojenskou hrozbu jako na něco, co nemůže být akceptováno. Naprosto to odsuzujeme,“ dodal Wu s tím, že Čína nemůže diktovat Tchaj-wanu, jaké si má vybírat přátele.
Přípravy na válku
Napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem v posledním roce mimořádně vystoupalo. Zpravodajské služby Spojených států se domnívají, že k útoku Číny na Tchaj-wan může dojít v roce 2027. Na ostrově ale vědí, že invaze může začít kdykoli.
„Čínští vůdci si to pořádně rozmyslí, než se rozhodnou použít vojenskou sílu proti Tchaj-wanu. A nezáleží na tom, jestli bude rok 2025, 2027 nebo některý jiný. Tchaj-wan se zkrátka musí připravit,“ sdělil ministr zahraničí.
Wu v rozhovoru pro CNN také reflektoval nedávná slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom, že by se Evropa měla vyvázat z područí Spojených států. Slova pařížského státníka mnozí politici (i v Česku) hodnotili jako nahrávání Číně.
Také Tchaj-wan výrok Macrona znepokojil. „Stále se snažíme zjistit, o čem přesně mluvil a jak to ovlivňuje postoj francouzské vlády. Ta totiž v minulosti vyjadřovala Tchaj-wanu podporu,“ sdělil Wu.
Jak by dopadla invaze na Tchaj-wan?
Odborníci z Centra pro strategická a mezinárodní studia před časem pro potřeby Washingtonu provedli simulaci čínské invaze na Tchaj-wan, ze které vyplynula série zásadních informací i užitečných detailů. Překvapivá je už klíčová zpráva, která z válečné simulace vyplývá: Čína by s největší pravděpodobností nedokázala Tchaj-wan obsadit.
Na stranu ostrova by se totiž okamžitě přidaly armády Spojených států a Japonska, které by jej společně s tchajwanskými jednotkami dokázaly ubránit. Cena za takové vítězství by ale byla strašlivá. A to pro všechny strany.
„Spojené státy i Japonsko by ztratily desítky lodí, stovky letadel a tisíce vojáků. Takové ztráty by poškodily globální pozici USA na dlouhé roky dopředu,“ uvádějí experti v závěrečné zprávě s tím, že Bílý dům by musel například oplakat dvě letadlové lodě. Celkem by mohlo za tři týdny bojů padnout přes tři tisíce amerických vojáků. Čína by navíc nejspíše zaútočila na základny USA v Pacifiku.
Ztráty Pekingu by pak byly ještě vyšší. „Čínské námořnictvo by bylo v troskách, samotné jádro obojživelných operací by se rozbilo,“ uvádí zpráva. Peking by měl podle propočtů přijít při invazi o deset tisíc vojáků, ztratil by navíc 155 letadel a 138 lodí.
