Zrno k výsledkům eurovoleb v Německu
Krajní pravice v Evropském parlamentu podle očekávání posílila, centristé ale kormidlo Bruselu udrží. Tak čte výsledek eurovoleb analýza CNN, podle které jsou pravicové strany roztříštěné a nedokážou se s ostatními dohodnout. Zdviženým prstem je ale výsledek voleb pro Francii, Německo i Itálii.
Víkendové volby do europarlamentu jsou minulostí. Největší počet hlasů v nich získali zástupci politického středu, kteří zřejmě utvoří v Bruselu ústřední hybnou sílu. Vedle nich si ale dost polepšili zástupci pravicových stran. Éra, kdy byli euroskeptici v Evropě jen marginálním myšlenkovým proudem, je pryč.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Turek, Vondra i Konečná. Kdo bude hájit české zájmy v europarlamentu?
„Centristé se drží. Je ale také pravda, že extrémní strany na levé i pravé straně politického spektra získaly podporu, a proto je výsledek spojen s velkou odpovědností pro středové strany,“ komentovala výsledky voleb Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise.
Pravice sílí, ale ne tolik
Podle americké CNN krajní pravice neposílila natolik, aby mohla mapu evropské politiky ze dne na den překreslit. Směřování Evropské unie se ale přesto změní.
„Úspěchy krajně pravicových stran nejsou neočekávané a nepředstavují pro EU existenční krizi. Ukazují však, jak by euroskeptická pravice mohla v příštích letech posílit svůj vliv na směřování unie,“ uvádí analýza americké televize.
Analytik CNN Christian Edwards se domnívá, že hlavní nevýhodou zástupců krajní pravice je jejich roztříštěnost, která jim znemožňuje sevřít otěže Evropské unie pevně do svých rukou.
„Zatímco nárůst krajní pravice může dále komplikovat snahu Bruselu o jednotu, samotné krajně pravicové strany zůstávají poměrně rozdělené. Alternativa pro Německo (AfD) je politický bezdomovec – frakce byla vyčleněna z krajně pravicové strany Identita a demokracie (ID) poté, co její hlavní kandidát do Evropského parlamentu Maximilian Krah prohlásil, že nepovažuje všechny členy nacistické skupiny SS za zločince. Několik dalších krajně pravicových stran je ve skupině nezařazených (NI),“ uvedl novinář.
Zemětřesení ve Francii i Německu
Analýza CNN rovněž upozornila, že voliči v Evropě nešli rozhodovat jen o budoucnosti Evropské unie. Unijní volby jsou tradičně referendem o současných vládách v daných unijních zemích. A s výsledky tohoto plebiscitu nemohou být spokojeni v Německu, ani ve Francii.
Prezident Emmanuel Macron po debaklu své strany vyzval k rozpuštění parlamentu a předčasným volbám. Německý kancléř Olaf Scholz naopak čelí kritice, že není schopen podobné sebereflexe.
„Evropské volby se zřídkakdy týkají samotné Evropské unie. Jde o 27 národních voleb, které se konají v politickém kontextu těchto zemí. Často jsou využívány jako protestní hlasování, v němž si dobře vedou skupiny, které by na domácí scéně nebyly zvoleny do mocenských pozic, protože voliči vědí, že ve skutečnosti nebudou nic řídit,“ soudí CNN.
Podle ní se názor euroskeptiků v posledních letech významně vyvinul. Zatímco v dobách brexitu chtěli odpůrci Bruselu blok opustit, teď ho prý chtějí „ovládnout“ a přetvořit k obrazu svému.
VIDEO: Vítězové a poražení voleb do EP
