CNN: Hamás bestiálním útokem dosáhl svého. Izrael byl blízko historického míru, teď je nemožný
Hamás bestiálním útokem na Izrael v loňském roce podle analýzy CNN dosáhl svého – vrátil na stůl otázku Palestiny a paradoxně vystavil židovský stát velké kritice. Především ale Hamás zmařil chystaný smír Izraele a Saúdské Arábie, který už byl téměř ujednaný.
„Je téměř nemožné si vzpomenout na život v Izraeli předtím, než Hamás loni 7. října zahájil brutální útoky, při nichž zahynulo více než 1 200 lidí a dalších více než 250 bylo uneseno. Nemá to smysl, protože ten život je nadobro pryč. A to nejen proto, že více než 100 rukojmích je stále v zajetí,“ napsal analytik CNN Nic Robertson.
K TÉMATU: Žhavý seznam Izraele. Vojenské základny, vesmírná centra i sídlo Chameneího. Kde hrozí útok?
Podle něj 7. říjen uvrhl Blízký východ do největší krize za poslední půlstoletí. Izrael po teroristickém útoku spustil tvrdou odvetnou operaci, kterou teď vede už nejen v Pásmu Gazy, ale také v Libanonu. Za svůj přístup k vedení války často čelí kritice ze strany mezinárodního společenství. Někdy se ale zapomíná na to, kdo to vlastně celé před rokem začal.
Čtěte také
Před rokem nezhasly jen vyhlídky Izraelců na pokojný život, ale také prozatímní naděje na historický mír. Jednou z možných motivací Hamásu pro útok totiž bylo znemožnit usmíření Izraele a Saúdské Arábie, jakožto přední velmoci muslimského světa. Normalizace vztahů obou zemí vedená USA byla před 7. říjnem doslova za dveřmi.
„Ještě před rokem se zdálo, že politická architektura regionu je na pokraji významných změn. Zdálo se, že Saúdská Arábie a Izrael jsou díky pobídkám USA blíže než kdy jindy k historické normalizaci vztahů. Diplomacie a obratnost potřebná k uzavření tak složité dohody byly na vzestupu. Vyhlídka na blížící se mír a prosperitu se však rozplynula, když Hamás za úsvitu onoho sobotního rána prorazil hraniční ploty v Gaze. Začala jatka,“ napsal Robertson.
Byl mezi prvními novináři, kteří řádění Hamásu viděli na vlastní oči.
Obrat o 180 stupňů
Tehdy stál svět při Izraeli. Jenže následné židovské válečné operace v Pásmu Gazy a Libanonu si vysloužily těžkou kritiku a vůči svému klíčovému spojenci na Blízkém východě začaly mít výhrady i Spojené státy.
Čtěte také
„Vztahy židovského státu s Bílým domem amerického prezidenta Joea Bidena, který je jeho nejdůležitějším spojencem, jsou na nejnižší úrovni za celou generaci. Zabíjení a zatýkání Palestinců, z nichž někteří jsou občany USA, na okupovaném Západním břehu Jordánu je neudržitelné pro mnoho evropských spojenců Izraele, kteří po roce vyčkávání začínají omezovat dodávky zbraní,“ uvádí CNN.
Proti posílání zbraní Izraeli se začala vymezovat například Francie pod velením prezidenta Emmanuela Macrona. Jeho stanovisko si pro změnu vysloužilo tvrdou kritiku Izraele. Informoval o tom list The Times of Israel.
V pozadí bombardování Gazy a Libanonu doutná nepřátelství mezi Izraelem a Íránem. Dosud spolu země bojovaly nepřímo. Letos poprvé Írán na Izrael zaútočil, a to hned dvakrát. Právě dynamika sporu těchto dvou zemí bude určovat vývoj dalších měsíců na Blízkém východě. Žádné rychlé řešení současné krize se na obzoru neformuje.
„Prozatím je vzhledem k absenci úspěšných mírových rozhovorů novou jistotou nejistota,“ uzavřela CNN.
PODÍVEJTE SE: Obrana před íránským útokem přišla Izrael draho. Za sestřelení raket zaplatil miliardy
Na otočnou židli v redakci CNN Prima NEWS usedl v dubnu roku 2020. Předtím mapoval zahraniční dění pro Seznam zprávy. (Filip.Kalcak@iprima.cz)
