Osud, který potkal Ukrajinu, může brzy potkat i Tchaj-wan. Rusko se s Čínou totiž nadále sbližuje a vůdci obou zemí sdílejí stejný pohled na svět. Eskalace na východní polokouli se obává i tchajwanská prezidentská kancelář. Mluvčí pro CNN sdělila, že Vladimir Putin i Si Ťin-pching si myslí, že jsou vyvolení.
„Putin a Si Ťin-pching jsou si podobní. Protože oba věří, že ve svých zemích představují starou imperiální moc. A jsou vybraní vůdci, kteří mohou své země bránit před cizími mocnostmi. Myslí si, že jsou vyvolení. Chtějí zůstat u moci navždy. Ale to je děsivé. A je to nesmysl.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Američanům pomoci nechce, tajně tlačí na Írán. Jak Čína (ne)řeší krizi v Rudém moři
Těmito slovy varovala před rozpínavostí Ruska a Číny Kolas Yotakaová, mluvčí tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen. O riziku čínského útoku na demokratický ostrov, který si Peking nárokuje, se v posledních letech hodně diskutuje. Experti už ani tolik neřeší, jestli k agresi dojde, jako spíše kdy.
Jeden z rozšířených názorů – na Tchaj-wanu i mimo něj – je, že čínský prezident je odhodlaný podrobit si Tchaj-wan do roku 2049, tedy do 100. výročí vlády komunistické strany nad pevninskou Čínou. Pozorovatelé tvrdí, že cokoli jiného by podkopalo autoritu Pekingu. A tedy i velení prezidenta.
Má větší armádu než Hitler
Podobnost Putina a Ťin-pchinga by měla být podle Tchaj-wanu pro Západ alarmující. „Každý, komu záleží na demokracii, každý, komu záleží na lidských právech, musí zpozornět,“ varovala Kolasová.
Zvyšující se riziko evidují i v NATO. Šéf Severoatlantické aliance na mítinku v Německu v polovině února před rozpínavostí Číny varoval. „Co se stalo dnes Ukrajině, může se zítra stát Tchaj-wanu,“ řekl.
Peking odmítl invazi na Ukrajinu odsoudit, přestože se hlásí k podpoře územní celistvosti zemí podle mezinárodních norem. Rovněž prohlašuje, že je v konfliktu nestranný, ale nadále posiluje své hospodářské, strategické a diplomatické vazby s Ruskem. Což se Moskvě zavalené západními sankcemi hodí.
Experti také upozorňují, že podobně jako Putin vnímá Ukrajinu jako umělý stát, považuje Ťin-pching všechny události spojené s Tchaj-wanem za „vnitřní záležitosti“.
Americká CNN také upozornila na nebývalý rozmach čínské armády. Analytik Číny Steve Tsang pro médium sdělil, že Peking má pod palcem větší armádu než mělo nacistické Německo a císařské Japonsko dohromady.
Peking šlape na pedál převážně na poli námořnictva. Sesadil Spojené státy z pozice námořní supervelmoci číslo jedna a násobí své aktivity ve vodách východní polokoule. Vedle toho posiluje vývoj v oblasti jaderných zbraní, vesmíru a války s umělou inteligencí. „A to s rychlostí blesku,“ varuje CNN.
Jak by invaze dopadla?
Experti z amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia provedli loni dosud nejrozsáhlejší analýzu průběhu potenciální čínské invaze na Tchaj-wan. Z válečné simulace, která zahrnovala desítky různých scénářů, vyplynulo, že Pekingu by se nepodařilo ostrov dobýt. Armády všech zúčastněných stran včetně USA by ale utrpěly enormní ztráty.
Odborníci opakovali válečnou simulaci hned 24krát, aby mohli zahrnout všechny možné scénáře útoku. Z analýzy vyplývá, že Číňané, Američané i Japonci by utrpěli tak vysoké ztráty, že by to mohlo ovlivnit jejich politickou prestiž ve světě. Zvláště by se to dotklo Pekingu a Washingtonu.
