reklama

Čtvrtý operátor ani 5G sítě v Česku ještě dlouho nebudou, kritizuje expert Havlíčka

Aukce kmitočtů pro budoucí mobilní sítě páté generace budí rozporuplné reakce. Podle ministerstva průmyslu a obchodu šlo o velký úspěch, lidé z telekomunikačního sektoru hovoří o fiasku. Naplano vyšly také naděje na příchod čtvrtého operátora, který by mohl pomoci snížit ceny dat. „Když příchod čtvrtého operátora zpochybňoval předchozí šéf Českého telekomunikačního úřadu Jaromír Novák, Karel Havlíček začal tlačit na jeho odchod,“ říká Jakub Rejzek, prezident Výboru nezávislého ICT průmyslu. Proč si na 5G sítě ještě dlouho počkáme? A jak hodnotí prostředí českého telekomunikačního trhu?

reklama

Nedávno proběhla aukce kmitočtů pro budoucí 5G sítě. Co se vlastně dražilo?
Dražily se především uvolněné frekvence po televizním vysílání DVB-T v kmitočtovém úseku 700 MHz. Proto jsme museli přejít na digitální vysílání DVB-T2, aby se uvolnilo místo právě pro frekvence pro mobilní sítě páté generace. Zároveň se dražily mnohem méně hodnotné frekvence 3400-3600 MHz, vhodné pro kapacitní dokrytí a připojování rodinných domů. Držitel méně hodnotné frekvence má podle pravidel aukce možnost využívat národní roaming (možnost využít stávající sítě, pozn. red.) v 5G síti to jsou ale vzdušné zámky. Ještě mnoho let nebudou 5G kmitočty pokrývat území celé ČR. Chybí také masové rozšíření mobilních zařízení s podporou příslušných 5G kmitočtů.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček aukci označil za úspěch. Ze strany lidí z branže naopak zaznamenávám kritiku a řeči o fiasku. Jak to tedy je?
Pan ministr ani nemůže hovořit jinak. Za úspěch to v žádném případě označit nelze. A to z několika důvodů. Aukce měla proběhnout už minimálně před rokem, stát měl inkasovat minimálně asi o 1,5 miliardy více, než za kolik kmitočty nakonec vydražil a v neposlední řadě nepřišel ani ten slibovaný čtvrtý operátor. Ten byl mimochodem vlajkovou lodí této vlády.

Ale stát od zájemců o volné frekvence získá 5,6 miliardy korun. To je málo?
Je. Původně to mělo být asi sedm miliard, ale jen vyvolávací cena. Navíc nesmíme zapomenout započítat náklady, které stát vynaložil v souvislosti právě s přechodem televizního signálu na DVB-T2. Odhadují se až na jednu miliardu korun, proplácet se bude podle skutečnosti. Skutečný výtěžek pro stát nakonec může být i podstatně nižší, někde kolem 4,5 miliardy korun.

Předsedkyně Českého telekomunikačního úřadu Hana Továrková v pořadu K věci na CNN Prima NEWS řekla, že čtvrtý operátor je nesmysl. Obávám se, že obyčejný občan se v tom nemůže vyznat, když jeden státní úřad si ze čtvrtého operátora dělá vlajkovou loď a od jiného státního úřadu slyší, že je to nesmysl. Jak to tedy se čtvrtým operátorem bude?
Paní Továrková má v tomto pravdu. Čtvrtý operátor sem nepřijde, dokud se zásadně nepromění prostředí, v němž se v telekomunikacích u nás podniká. Máme tady slabou regulaci, což znamená, že prakticky neexistuje vynutitelnost vstupu operátora do sítí, které provozují stávající operátoři. Zákonná opatření jsou nefunkční. Jinak řečeno, čtvrtý operátor by si musel vybudovat vlastní infrastrukturu, protože současní hráči ho do své infrastruktury pustí jen za takových komerčních podmínek, které si sami stanoví. Nový hráč nemůže počítat s nákladově orientovanou cenou, byl by nucený pronajímat službu – nikoliv fyzickou infrastrukturu. Nepomohli by mu ani energetici, do páteřní optické sítě ČEZu nebo EONu se za vyhovujících podmínek nedostanete. Energetici budují Smart Grid a při vynucování přístupu odkazují na nedostatek kapacity pro vlastní potřeby. Dostane-li se nový hráč do situace, ve které musí pokrýt rychle velkou část území, tvrdě narazí. Logicky by velká trojka na příchod čtyřky reagovala snížením cen svých služeb a rychle by čtvrtého operátora vypudila z trhu. Smutnou vizitkou této vlády také je, že když příchod čtvrtého operátora zpochybňoval předchůdce paní Továrkové v čele ČTÚ, Jaromír Novák, Karel Havlíček začal tlačit na jeho odchod. A paní Továrková říká, že čtvrtý operátor je nesmysl a nevadí to.

Máme šílený stavební zákon, který prakticky znemožňuje vybudovat tak robustní síť, která by dokázala konkurovat sítím stávajícím

Promiňte, takže když to srovnám s trhem s energiemi, je u telekomunikací situace diametrálně odlišná, protože když chce někdo prodávat elektřinu nebo plyn, tak využívá existující distribuční síť. To tedy u mobilních telekomunikací za nějakých normálních podmínek nelze – chápu to správně?
Ano, je to tak. Pokud by chtěl přijít další operátor, musel by postavit z velké části vlastní síť. A i kdyby do toho hypoteticky šel, narazil by na to, že se u nás nemůže skoro nic postavit. Máme šílený stavební zákon, který prakticky znemožňuje vybudovat tak robustní síť, která by dokázala konkurovat sítím stávajícím. Rekodifikace stavebního práva je sice aktuálně projednávaná ve Sněmovně, ale vůbec nic nezmění. Spíše naopak, je to paskvil.

Hana Továrková také hovořila o tom, že ceny mobilních služeb včetně dat klesnou. Jak to?
Ceny dat klesají dlouhodobě, takže budou určitě nižší i příští rok. Ale nebude to v žádném případě zásluha paní Továrkové nebo ministra Havlíčka. S cenami dat je to navíc složitější. Operátoři jdou dnes cestou balíčků, kdy se snaží zákazníkům prodat fixní internet třeba s kabelovou televizí a v rámci toho balíčku jsou data levná. Pak zde máme ceny mobilních dat. Už i tam se dají vyjednat dobré podmínky, protože ony známé neveřejné nabídky jsou stále více neveřejné jen na oko a záleží na každém, jestli s operátorem bude trochu vyjednávat. Spousta lidí už funguje i na firemních datech, kdy jednatel eseróčka dokáže sjednat laciná data pro své rodinné příslušníky a podobně.

A pomohl by tedy zlevnění dat právě ten čtvrtý operátor?
Nepomohl. Jak už jsem říkal, české prostředí to neumožňuje.

I třeba kvůli tomu, že jsme příliš malý trh?
To vůbec ne. Jsou v Evropě daleko menší země než Česká republika a mají čtyři operátory. Třeba Lotyšsko nebo Slovensko.

Evropská komise vytváří jednotný evropský digitální trh. Já si pod tím představím situaci, kdy si právě budu moci koupit SIM kartu třeba společnosti Orange a tím pádem mě nemusí trápit ceny tuzemských operátorů. Tohle není cesta?
Ne, jednotný digitální trh je něco jiného. O čem vy hovoříte, je mezinárodní roaming. A pokud by to mělo fungovat, jak popisujete, museli by všichni operátoři v celé Evropské unii výrazně zdražit svoje atraktivní tarify nebo přestat používat penetrační ceny. Právě kvůli poplatkům za využívání sítí konkurenčních operátorů. My si dnes můžeme za domácí ceny zavolat domů ze zahraničí. Nebo cizinec si může zavolat domů za jeho domácí ceny. To je výsledek cenové regulace roamingu, kterou se před lety podařilo prosadit. Ale pokud byste si dal do svého mobilu třeba polskou SIM kartu, ale fungoval byste většinu roku v České republice, už by se na vás cenová regulace roamingu nevztahovala a operátor, který vydal SIM kartu, by vás mohl odpojit. Jednotný digitální trh naproti tomu znamená, že si například můžete ze zahraničního e-shopu objednat zboží za tamní ceny. Že zkrátka na webech zahraničních internetových obchodů vidíte cenu a za tu nakupujete. To dříve nešlo, protože dříve existovala takzvaná blokace zahraničních IP adres.

Jakub Rejzek (42)

Většinu své dosavadní profesní dráhy se věnuje plánování a výstavbě telekomunikační infrastruktury. Zaměřuje se na rozvoj vysokorychlostního internetu v regionech České republiky. V roce 2016 spoluzaložil Výbor nezávislého ICT průmyslu, jehož je prezidentem. Výbor sdružuje firmy a organizace působící v sektoru informačních a komunikačních technologií, které usilují o rozvoj konkurenčního prostředí a vytváření podmínek pro digitální průmysl v Česku. Jakub Rejzek je zastupitelem ve Středočeském kraji za ODS a zároveň je stranickým expertem na oblast telekomunikací. Je ženatý a má čtyři děti.

Tagy:

Hlavní zprávy

Jurečka: Lidi nejsou padlí na hlavu. Vláda nemá vydávat spoustu neefektivních opatření
360°

Jurečka: Lidi nejsou padlí na hlavu. Vláda nemá vydávat spoustu neefektivních opatření

Někdy má smysl mít méně opatření, které ale fungují. Ne všichni lidé jsou padlí na hlavu, hájil vládní strategii v boji s pandemií koronaviru ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V pořadu 360° na CNN Prima NEWS bránil také zrušení vyhlášky o povinném očkování proti covidu – kabinet prý nechtěl jít cestou, kdy by odmítnutí vakcinace mohlo znamenat ztrátu zaměstnání.

Přišel, viděl, nevylepšil. USA si připomínají rok s Bidenem v úřadu, výročí je trpké

Před rokem se ujal vlády nad Spojenými státy nejstarší prezident v historii – dnes 79letý Joe Biden. Tehdy většina amerického národa doufala v lepší zítřky, prosperitu a sebevědomé chování hlavy státu. Jenže po roce už Biden dávno nemá na své straně většinu Američanů. Za rok v úřadu totiž nedokázal prosadit žádné silné reformy a obtěžkala ho i série přešlapů.

Maďarský ministr mě pozval do Budapešti, chlubí se Okamura. Prý díky omluvě za Pekarovou

Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura dostal pozvánku do Budapešti od maďarského ministra zahraničí. Prý se tak stalo na základě dopisu, v němž se český opoziční politik omluvil za slova předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), informuje web iRozhlas.cz. Šéfka dolní komory na sociálních sítích napsala, že doufá, že se Maďarům podaří ve volbách „vyhnat“ premiéra Viktora Orbána, jako se to podařilo v Česku v případě Andreje Babiše (ANO).

reklama

Domácí zpravodajství

Někdo se zbláznil, nebo je to sabotáž. Flegr nechápe méně časté testování zdravotníků

Pro zaměstnance platí od 17. ledna povinnost se kvůli omikronu dvakrát týdně testovat. Současně navíc začala platit vyhláška ministerstva zdravotnictví, která ulevuje pracovníkům sociálních služeb a zdravotníkům. Očkovaní se nemusí testovat vůbec a ostatní jen jednou týdně. Podle ministerstva stačí, že používají ochranné pomůcky. Fanouškem tohoto opatření není evoluční biolog Jaroslav Flegr. Podle něj jde o hazard s lidskými životy.

Válek: Nemalujme si situaci s omikronem na růžovo. Máme plán opatření až do léta

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na tiskové konferenci po jednání vlády naznačil, jak by mohla vypadat covidová situace v příštích týdnech. Pokud budou lidé aktuální opatření dodržovat, můžeme být podle něj v půlce února za vodou. Zároveň však varuje před podceňováním varianty omikron. Vláda připravuje plán opatření, který by mohl platit až do letních prázdnin.

Silný vítr udeří v téměř celém Česku. Meteorologové varují i před sněhovými jazyky

Na většině území Česka bude do čtvrtečního večera foukat silný vítr, který v nárazech může dosáhnout přes 65 kilometrů v hodině. Vítr bude postupně zesilovat od středečního odpoledne, kdy zasáhne Slezsko. Od druhé poloviny noci pak bude foukat i v dalších regionech. V polohách nad 500 metrů nad mořem bude vítr tvořit sněhové jazyky, kvůli kterým mohou být některé silnice nesjízdné. Vyplývá to z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

reklama