Redakce CNN Prima NEWS přináší před výročím začátku války článkový speciál Pár dní do invaze, který připomíná události, jež předcházely ruskému vpádu na Ukrajinu. Přesně před rokem – 20. února 2022 – někdejší premiér Velké Británie Boris Johnson přesně předpověděl, jak děsivá válka v Evropě bude. I v Česku už tušili, co se chystá. Praha posílala Kyjevu munici i zdravotnické vybavení.
Do ruské invaze na Ukrajinu zbývaly čtyři dny. Přesto mnozí politici v Evropě i v USA stále nevěřili, že je Moskva tak brutálního útoku skutečně schopná. Mezi takové ale nepatřil tehdejší britský premiér Boris Johnson, který se ostatně po vypuknutí konfliktu vyprofiloval v jednoho z největších podporovatelů Ukrajiny.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Čtvrthodina, která může ovlivnit válku. Ukrajině hrozí, že přijde o životně důležitý systém
Johnson poskytl BBC velmi vizionářský rozhovor, ve kterém popsal, čeho chce Rusko docílit. „Ten plán už začal. Rusko chystá největší válku v Evropě od roku 1945 a chce obklíčit ukrajinské hlavní město Kyjev,“ sdělil expremiér Velké Británie, jenž následně během války několikrát navštívil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Štáb CNN Prima NEWS byl na Ukrajině, když vypukla válka:
Jak Johnson řekl, tak se i stalo. Když Rusko 24. února zahájilo invazi, jeho hlavním cílem bylo skutečně obklíčení Kyjeva. Obléhání města nakonec trvalo zhruba měsíc. Po neúspěšné operaci se však ruská armáda stáhla na Donbas.
Válku už tušili i Češi
Co dalšího se dělo loni 20. února? Vedle Británie už začali před válkou varovat i politici v Česku. Tuzemský ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) na tiskové konferenci upozornil, že Rusko má u hranic s Ukrajinou zhruba 200 tisíc vojáků. A že nic nenasvědčuje tomu, že by se tak ohromná síla začala z citlivé oblasti stahovat.
Už tehdy se Česko začalo pasovat do role důležitých spojenců a podporovatelů Ukrajiny. Praha potají posílala do Kyjeva tolik potřebnou dělostřeleckou munici i zdravotnické vybavení. Oboje o pár hodin později naneštěstí našlo využití v ukrajinské armádě.
Našli se ale i tací, kteří už před válkou brojili proti tomu, aby Česko materiálně podporovalo Kyjev. V pořadu Partie kritizoval 20. února loňského roku postup vlády šéf SPD Tomio Okamura.
„Nesouhlasím s tím, že vláda posílá munici na Ukrajinu. Tím se zapojuje Česká republika do války. Pokud bude válka, bude tady migrační vlna. Ta podsekne mzdy našich manuálních pracovníků. Taky bude problém s bezpečností,“ řekl tehdy Okamura. Podobné rétoriky se jeho hnutí drží dodnes.
Ukrajina v NATO nebude. Nebo?
To europoslanec a bývalý ministr zahraničí a obrany Alexandr Vondra (ODS) ve stejný den v Partii kroky vlády podpořil. „Je v pořádku Ukrajině dodat zbraně, s tím nemám problém, vojáky bych tam neposílal. Ukrajina není v NATO a nemá šanci se tam dostat,“ podotkl.
V současnosti už by možná výrok formuloval jinak. Ukrajina totiž usiluje o členství v Severoatlantické alianci a podle některých expertů má šanci, aby se členem obranného paktu stala.
„Ukrajina jako země se s armádními složkami de facto stává členem NATO. Nikoli de iure. Protože máme zbraně a víme, jak je použít. Proč by to mělo být kontroverzní? Je to pravda. Je to fakt. Jsem si jistý, že v blízké budoucnosti se staneme členem NATO i po právní stránce,“ řekl v lednu tehdejší ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.
