
Mladík podezřelý z plánování vražd v Plzni měl na seznamu tisíce jmen. Do vězení zřejmě nepůjde
Koalice Spolu spustila kampaň pod sloganem „děláme, co je třeba“. Na jednom z billboardů se například chlubí tím, že vláda Petra Fialy (ODS) otevře za svého působení 207 kilometrů nových dálnic. Počítá do toho však i dálnici D4, kterou připravilo hnutí ANO.
Stejně jako většina ostatních evropských zemí má i Česko zpoplatněné dálnice. Existuje však více než třicítka úseků, na které můžete vjet i bez elektronické známky a nemusíte se bát vysoké pokuty. Zmapovali jsme je všechny.
Přestože infrastrukturní stavby v posledních dekádách nerostly takovým tempem, jak by si čeští mohli přát, úřady slibují, že by se to mělo v příštích letech změnit. Vláda věří, že základní dálniční síť bude dokončená do roku 2030, ve stejném roce by měli mít lidé také možnost cestovat na prvních úsecích vysokorychlostních železnicí nebo vlakem z centra Prahy na Letiště Václava Havla. Podívejte se, jak by podle slibů mělo Česko v roce 2030 vypadat.
Poslanec SPD Jaroslav Foldyna zůstává nadále členem Správní rady Správy železnic, kam byl před osmi lety jmenován ještě jako představitel vládní ČSSD. Nový ministr dopravy Martin Kupka (ODS) však naznačuje, že by měl být v brzké době odvolán. Sám Foldyna je na svůj odchod připraven.
Nová vláda Petra Fialy opět rozvířila diskusi na oblíbené téma „zvyšování rychlostního limitu na českých dálnicích“. Když pomineme samotnou diskutabilnost návrhů toužících po legální jízdě 150 km/h a více, šli by čeští zákonodárci v případě změny omezení směrem vzhůru především proti tendencím v okolních evropských zemích.
Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) navrhuje, aby se na některých úsecích dálnic mohlo jezdit až 150 km/h. S tím nesouhlasí expředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Bývalý ministr financí se totiž obává, že by se touto změnou zvýšil počet mrtvých a raněných na dálnicích.
Jan Lipavský (Piráti), Jana Černochová (ODS) nebo Petr Gazdík (STAN). To jsou jen některá ze jmen nových ministrů, kteří usednou v nastupující vládě koalice Spolu se Starosty a Piráty. Kdo jsou jejich předchůdci a kdo v české historii ovládal jednotlivé resorty nebo post premiéra nejdéle? Podívejte se na přehledný graf rekordmanů i těch, kteří se v křesle ohřáli jen pár dní.
Nastupující vláda Petra Fialy (ODS) navrhuje, aby se na některých úsecích dálnic mohlo jezdit až 150 km/h. Že by čeští řidiči mohli více šlápnout na plyn, však jde proti trendu, kterým se ubírá západní Evropa. V některých státech naopak zvažují snížení nejvyšší povolené rychlosti. V Česku byl navíc již jednou podobný nápad odmítnut. Bývalý ministr dopravy Dan Ťok tehdy upozorňoval, že české dálnice nejsou na vyšší rychlost stavěné.
Dopravní peklo v Praze! Fakt. Silnice rozkopané jak Berlín, kolony aut delší než fronta před Primarkem. Navíc máme před volbami, takže je kvůli tomu ještě veseleji než obvykle. Aby ne, když je chůze rychlejší než jízda autem nebo jindy vychvalovanou pražskou veřejnou dopravou. Sám jsem si to zkusil. Nevěříte? Podívejte se na video.
Týden před volbami do Poslanecké sněmovny by se měla opět kompletně otevřít dálnice D1. Náhoda? Vicepremiér a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) v pořadu 360° na CNN Prima NEWS nicméně přiznal, že to není jen jeho zásluha. Pochválil své předchůdce, kteří sloužili ve vládách Bohuslava Sobotky (dříve ČSSD) a Andreje Babiše (ANO). Kritiku si od Havlíčka naopak vysloužil kabinet Petra Nečase (dříve ODS).
Ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) čeká úspěšný rok. Zatímco jeho předchůdci byli pravidelně pod palbou kritiky za směšné počty nově otevřených úseků dálnic, současný šéf resortu přestřihne ve volebním roce pásky hned u 46 kilometrů. To je více, než dokázal jeden z jeho předchůdců Dan Ťok za déle než čtyři roky ve funkci. Havlíček za to však může poděkovat především právě Ťokovi, který otevírané úseky začal stavět.
Příprava výstavby první části kanálu Dunaj-Odra-Labe vzbudila v posledních dnech poprask. Projekt, který by celkově stál víc než půl bilionu korun, však pravděpodobně v celém svém rozsahu nikdy nevznikne. Kromě rozporuplného ekonomického přínosu stojí v cestě vodnímu dílu především ekologické otázky. Navržené varianty koridoru se v podstatě nedokážou vyhnout lokalitám Natura 2000, které spadají pod patronaci Evropské unie.