Biden a Trump ovládli volební superúterý
Volební superúterý ve Spojených státech se chýlí ke konci, v nejvíce sledovaných prezidentských primárkách a volebních shromážděních u demokratů i republikánů podle očekávání bodovali současný prezident Joe Biden a exprezident Donald Trump. Biden podle projekcí získal podporu demokratů ve všech 15 státech, ačkoli se značným podílem protestních hlasů, porážku mu přichystala pouze Americká Samoa – nezačleněné území USA, kde vyhrál podnikatel Jason Palmer. Jedinou porážku utrpěl také Trump, a to ve Vermontu, kde vyhrála republikánka Nikki Haleyová.
Poslední volební místnosti zavřely v 06:00 SEČ na Aljašce, kde se konalo republikánské shromáždění. Aljaška s Utahem jsou poslední dva státy, kde ještě z projekcí nevyplynul jasný republikánský vítěz. Poslední demokraté mohli hlasovat v 05:00 SEČ v Kalifornii, kde bylo sice kolem 08:00 SEČ sečtených pouhých 35 procent hlasů, avšak s jednoznačným Bidenovým vítězstvím. Tématu se podrobně věnuje americká CNN.
ČTĚTE TAKÉ: Bidenovi láme vaz podpora Izraele. Pár hlasů muslimů může rozhodnout volby, píše CNN
Co bylo jasné už týdny, po superúterý nemůže být předmětem rozumné diskuze – Biden a Trump jsou jednoznační favorité na zisk nominací svých stran do listopadového prezidentského finále, podotýká agentura AP. Ačkoliv se výsledky primárek i stranických shromáždění alespoň v některých státech zdály být předem rozhodnuté, Biden i Trump v nich čelí jistým problémům.
Bývalá diplomatka a guvernérka Haleyová svým ziskem nižších desítek procent republikánských hlasů v některých státech prokázala, že alespoň pro určitou část umírněných republikánů není čtyřnásobně trestně stíhaný Trump preferovaným kandidátem. Haleyové se nicméně kromě Vermontu nepodařilo zvítězit ani v oblastech, které jí byly demograficky nakloněné, například ve Virginii, kde značnou část elektorátu tvoří vysokoškolsky vzdělaní lidé z předměstí větších měst, uvádí AP.
Biden na druhé straně čelí protestnímu hnutí složenému především z amerických muslimů, kteří nesouhlasí s jeho přístupem k válce v Pásmu Gazy, byť Bidenova administrativa se v posledních týdnech uchýlila k ostřejší rétorice vůči Izraeli. Protestující voliči místo hlasu pro Bidena na svém volebním lístku uvedli, že nehlasují pro žádného kandidáta. Například v Minnesotě to bylo nejméně 45 tisíc voličů, tedy téměř 19 procent všech hlasů.
Agentura Reuters už dříve informovala, že další volební souboj mezi Bidenem a Trumpem si nepřeje velká část Američanů. To potvrdili i voliči v Dallasu, kterých se dotazovala spolupracovnice CNN Prima NEWS ve Spojených státech Lenka White: „Jedna paní mi dokonce řekla, že neví, co bude dělat, že se snad odstěhuje z USA,“ nastínila.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trump má jistou podporu bohatých, říká Zaorálek. Svoboda varoval před chybou Haleyové
