Kandidáti na prezidenta: Babiš, Kalousek, miliardář, komik, možná i Klaus
Vědce děsí nová mutace omikronu. Měla by získat vlastní řecké písmeno, myslí si
Ledecká má formu: Ve sjezdu v Cortině dojela třetí, jen 26 setin za suverénkou sezóny
Ilustrační foto Zdroj: Profimedia
Ilustrační foto Zdroj: Profimedia
Ve speciálních školách jako by covid neexistoval, děti se učí bez roušek, takže starší kantoři mají z takových žáků strach. Zatímco na základních školách vláda umožňuje výuku jen v prvních a druhých třidách, v těch speciálních musí kantoři učit prezenčně v devíti ročnících. „Děti k nám dojíždějí z celé Prahy a v hromadné dopravě přestupují i třikrát. V našem typu školy je přitom nemůžeme nutit, aby nosily roušky,“ říká Helena Hainová, ředitelka speciální školy v Praze 5.
Ředitelka pražské speciální školy v ulici Na Zlíchově Helena Hainová žádá po ministerstvu školství větší pravomoci. O možnosti přechodu z prezenční na distanční výuku by ráda spolurozhodovala, a nikoli jen slepě poslouchala vládní nařízení. Kabinet Andreje Babiše totiž nařídil zachovat prezenční výuku ve všech devíti ročnících speciálních škol i během aktuálního přísného lockdownu, který potrvá minimálně do 22. ledna.
„Devatenáct ze čtyřiceti učitelů už prošlo covidem,“ informuje Hainová. „Přenašeči infekce jsou u nás především děti, ne dospělí,“ líčí. I ona se před vánočními prázdninami nakazila od žáků. „Měla jsem poměrně vysoké horečky, podobně jako někteří kolegové. Nikdo z nás ale zatím neskončil v nemocnici. Naštěstí.“
Věkový průměr učitelů speciálních škol překračuje padesátku a mnozí mají do penze jen skok. Kantorka v podobném věku z jedné speciální školy na Ostravsku, která se však obává nepříznivé reakce vedení (CNN Prima NEWS její jméno zná), prožívá před odchodem do práce každodenní stres. „Přecházím ze třídy do třidy, ve kterých děti nemusejí nosit roušky. Přitom k nám dojíždějí žáci ze širokého okolí,“ vypráví kantorka, která má navíc problémy s hypertenzí. Na klidu jí nepřidalo, když se na Ostravsku roznesla zpráva, že 3. ledna podlehla infekci COVID-19 teprve 48letá ředitelka Základní školy v Tyršově ulici v Hlučíně.
Není to marginálie, ani ojedinělá obava stárnoucí učitelky. Ve speciálních školách učí téměř 7 tisíc kantorů, kteří už většinou oslavili abrahámoviny. A na rozdíl od kolegů, za kterými se sotva zavřely dveře pedagogických fakult, mají před nemocí COVID-19 opravdový respekt. „Na klidu jim pak nepřidá, že ve speciálních školách žáci skutečně nenosí roušky. Sice je dětem můžeme doporučit, ale nemůžeme nošení roušek vymáhat,“ potvrzuje ředitelka speciální školy v Praze Helena Hainová. A když dítě něco nemusí, tak to většinou nedělá.
Šéfka pražské školy vidí problémy i jinde: „V některý školách mají velké třídy, široké chodby a tělocvičny, u nás se doslova pereme o každý metr čtvereční. Proto se teď musí potkávat i děti různých ročníků, jinak to prostě nejde.“ Do školy v ulici Na Zlíchově přitom denně míří žáci z celé Prahy a v hromadné dopravě přestupují třikrát i vícekrát. Než dojedou do školy, absolvují podle ředitelky doslova slalom v infikovaném prostředí. A občas samozřejmě trefí branku, tedy přijdou do styku s virem.
Hainová proto sdílí strach starších kantorů, zvláště když trpí i dlouhodobými zdravotními problémy: „Mají teď obavy, to je víc než zřejmé.“ Povinnou prezenční docházku pro všech devět ročníků proto v situaci, kdy klasické školy provozují jen bezpečnou distanční výuku, považuje za zbytečné riziko.
Speciální školy jsou určeny pro žáky s mentálními, tělesnými, zrakovými, sluchovými i dalšími handicapy. Ministerstvo zachování prezenční výuky v tomto typu škol odůvodňuje na první pohled logicky. Distanční vzdělávání těchto dětí je prý v praxi skoro nemožné.
K tématu
„Speciálních škol je ale několik typů, což by ministerstvo mohlo alespoň rozlišovat. Naše škola se specializuje na žáky se specifickými poruchami chování, učíme se proto podle stejných osnov jako na klasických základních školách,“ upozorňuje ministerstvo ředitelka Hainová. Za specifickou poruchu chování je považováno třeba nadměrné upoutávání pozornosti, lhaní, šikanování, záškoláctví atd.
Děti z této školy zvládají i distanční způsob vzdělávání. „Naši žáci mají neporušený intelekt a s on-line výukou si dokážou snadno poradit. Samotné je teď uráží, že děti z jiných škol jsou doma a oni musejí do školy,“ vypráví ředitelka. Děti se prý přímo ptají: „A proč my musíme do školy, když oni nemusejí? Jsme ňácí horší, anebo blbí?“
Zdraví učitelů speciálních škol, kteří marně vyhlížejí termíny očkování, je tedy závislé na rozhodnutích vlády. „Přitom všichni víme, že zrovna speciální školy nezachrání české školství. Pokud chce stát někoho nutit k prezenční výuce, ať jsou to spíš maturitní ročníky,“ myslí si ředitelka pražské speciální školy v ulici Na Zlíchově Helena Hainová.
Zda je nutno udržovat v chodu vzdělávací ústavy i v době, kdy Česká republika trhá světové rekordy v počtu obětí koronaviru, o tom pochybuje i ředitel českobudějovické speciální školy Jiří Zemko: „Ředitelé všech typů škol by měli dostat šanci si to dělat trochu po svém. Samozřejmě s ohledem na to, aby docházelo k co nejmenším kontaktům. Optimální se mi zdá třeba varianta, aby se učilo pouze jeden den v týdnu, a to jen půlka tříd, ta druhá zase až za týden.“ Současný systém, kdy jsou základní školy uzavřené a speciální otevřené, prý nemá moc logiku.
Kantoři speciálních škol přesto s rodiči mentálně poškozených dětí soucítí. Vědí, že jsou vysíleni celodenní péčí a prezenční výuka je pro ně oddech na čtyři až pět hodin, kdy naberou nové síly. „Zkušenost z loňského jara a částečně i z podzimu navíc jasně ukázala, že distanční výuka s mentálně postiženými dětmi je skoro nemožná,“ říká českobudějovický ředitel Zemko. Děti ze sociálně slabých rodin také často nedisponují počítačovou technikou ani internetovým připojením.
K tématu
Zástupce ředitele speciální školy v moravském Novém Jičíně David Ježek vidí problém podobně dvojznačně. „Více než šedesát procent našich žáků distanční vzdělávání nezvládá, proto jsme vděčni za každou hodinu, kterou můžeme věnovat té prezenční,“ říká. Rozumí však i obavám učitelů, pro které je práce také nepříjemným rizikem. Zvláště, pokud pečují o rodiče v nejrizikovější kategorii nad 75 let.
„Když to řeknu natvrdo, naše děti nepatří k těm, kterým půl roku dalších nečekaných prázdnin může nějak zásadně změnit jejich budoucí život,“ myslí si Ježek. „Když se ale někdo kvůli distanční výuce nedokáže připravit na přijímací zkoušky na střední školu nebo k maturitě, tak to má asi mnohem fatálnější následky.“
Ministr školství Robert Plaga (ANO) se dilematem, zda na speciálních školách udržovat prezenční výuku déle než na základních, zabývá po celou dobu pandemie. „Od jara se na nás obracejí rodiče s protichůdnými názory. Někteří jsou pro prezenční výuku, jiní jsou spíše proti,“ říká Plaga. Už v květnu totiž ministerstvo čelilo tlaku rodičů, aby speciální školy obnovily prezenční výuku v celé šíři dřív než základky.
K tématu
Rodiče tehdy podpořila i zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková, neboť celodenní péče například o mentálně postižené děti mnohé matky vyčerpávala. Ostravský aktivista Kumar Vishwanathan zase upozorňoval, že distanční výuka pro romské školáky prakticky neexistuje. A proto se svými spolupracovníky již počátkem května spustil vlastní doučování žáků na deseti místech ve městě. Přímo ve vyloučených lokalitách, venku pod slunečníky.
Během podzimní vlny vláda základní školy uzamkla 14. října, ty speciální ale zůstaly v provozu. Opět hrál roli tlak rodičů a neziskových organizací, které argumentovaly, že distanční výuka dětí ze speciálních škol je totéž jako vyhlášení prázdnin. Plaga však už 29. října oznámil, že zavírá i speciální školy. „O uzavření mě požádalo vedení školských odborů, zaměstnanci těchto zařízení upozorňovali na riziko šíření nákazy,“ uvedl ministr.
Po vánočních svátcích Plaga žáky speciálních škol znova usadil do lavic. „Každý den provozu je z mnoha důvodů pro tyto děti důležitý,“ řekl. Část kantorů s jeho postupem nesouhlasí, odbory zatím nahlas neprotestují. A Plaga učitele uklidňuje slibem přednostního očkování: „Obzvláště pracovníci v mateřských a speciálních školách musí být při vakcinaci maximálně upřednostněni,“ uvedl.
K tématu
Západ se stále více obává, že dojde k ruské invazi na Ukrajinu. Americká ambasáda v Kyjevě chce ze země dostat všechny postradatelné diplomatické pracovníky i s jejich rodinami. Španělsko už vyslalo své válečné lodě, které se mají připojit k loďstvu NATO ve Středozemním a Černém moři. Mnoho dalších evropských zemí se snaží na území Ukrajiny dostat vojenskou techniku. V tom jim ale často brání Německo, jehož přístup k Ukrajině by se dal považovat za velmi chladný.
Už za rok budeme volit nového prezidenta republiky a kandidáti na Hrad se začínají pomalu houfovat. O některých se zatím pořád jen spekuluje, jiní se ke snaze nahradit Miloše Zemana otevřeně hlásí. Redakce CNN Prima NEWS přichází s přehledem jmen, která by se mezi sebou mohla utkat o ostře sledovanou funkci.
Irsko učinilo téměř monumentální obrat v souvislosti s pandemií koronaviru. Od soboty tamní úřady zrušily drtivou většinu omezení vyhlášených kvůli covidu. Restaurace a noční kluby mohou prodloužit otevírací dobu. Lidé se nemusí prokazovat očkováním a nemusí dodržovat rozestupy.
Ukrajina patří Rusku. Anebo ne? Územní spor mezi dvěma národy se táhne už od dávného středověku, v listopadu se rozhořela jeho další etapa, když začal ruský prezident Vladimir Putin podle mnohých expertů plánovat invazi na Ukrajinu. Co ho k tomu může vést? Proč je Ukrajina důležitá? A jakou roli v tom hraje Krym, plyn nebo Černé moře?
Elitní český MMA bojovník Jiří Procházka zná termín svého životního zápasu. 7. května ho čeká titulový souboj proti úřadujícímu UFC šampionovi v polotěžké váze. Tím je v současnosti Brazilec Glover Teixeira. Dějiště akce UFC 274 ještě promotér oficiálně neoznámil, galavečer by se ale měl uskutečnit v Riu de Janeiru. Teixeira by tak měl obhajovat titul v domácím prostředí.
Vědci objevili možnou souvislost mezi pandemií koronaviru a sníženým počtem blesků. Jejich počet totiž na jaře 2020 meziročně poklesl. Aktivita blesků se podle studie globálně snížila téměř o osm procent. Analýza byla prezentována na zasedání Americké geofyzikální unie, která podporuje zkoumání Země a vesmíru.
Karel Vlček se v roce 2017 s rodinou rozhodl, že postaví dům. Věděl, že kvůli třem dětem potřebuje minimálně pět pokojů a nechtěli opustit lokalitu Prahy 4. Zároveň měli omezený rozpočet, proto řešili, jaká cesta bude nejschůdnější. O tom, jaká nakonec byla, vypráví v rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem v pořadu CNN Prima NEWS Jak postavit dům.
Změní českou justici případ bývalé ministryně Vlasty Parkanové? Na otázku budou hledat odpovědi hosté Partie Terezie Tománkové ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a jeho předchůdkyně ve vládě Marie Benešová (za ANO). Následovat bude velká diskuse o testování, očkování a nových protipandemických opatřeních, které se zúčastní hned několik zástupců různých politických stran. Pořad můžete sledovat v neděli od 11 hodin na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.
Kriminalisté obvinili cizince, který před Vánoci brutálně napadl lékařku a zdravotní sestru v litoměřické nemocnici. Třiadvacetiletý muž ukrajinského původu zůstává na svobodě, hrozí mu pětiletý trest vězení. Podobných útoků na lékaře podle odborníků přibývá.
Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) navrhuje, aby se na některých úsecích dálnic mohlo jezdit až 150 km/h. S tím nesouhlasí expředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Bývalý ministr financí se totiž obává, že by se touto změnou zvýšil počet mrtvých a raněných na dálnicích.
Volba jména dítěte je ve světě i v Česku stále liberálnější. Jana, Jiřího nebo Annu nahrazuje Ohňon, Trinity nebo Jazz. Rodiče by však měli myslet na to, že jméno, které dají svému dítěti, si jejich potomek ponese celý život. Podle odborníků může výběr jména dokonce negativně ovlivnit život dítěte. Experimentování s neobvyklými nebo úplně novými jmény se navíc nemusí setkat s pochopením úřadů.
Děsivý incident se odehrál v sobotu v Thajsku. Na dva britské turisty tam zaútočil srpem muž kvůli tomu, že měli nahlas puštěnou hudbu. Jednoho zabil, druhý byl v kritickém stavu převezen do nemocnice. Policie uvedla, že útočník, který měl psychické problémy, byl zadržen.
Vyšetřovatelé Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) stíhají osm dozorců z věznice Valdice na Jičínsku. Viní je z toho, že fyzicky napadali odsouzené nebo násilí přihlíželi. Dvěma dozorcům hrozí až desetileté tresty. GIBS zahájila trestní stíhání po vyhodnocení důkazů i znaleckých posudků loni v říjnu, informovala v sobotu mluvčí inspekce Ivana Nguyenová.
V souvislosti s onemocněním COVID-19 přišla česká kulturní scéna o řadu významných umělců. Nejen těch starších, ale i mladších ročníků. Někteří se z obavy z nakažení uzavřeli doma, přesto si je vir našel.
Neznámý lupič v Brně napadl a okradl muže s postižením, hledá ho policie. Napadený muž skončil s vážným zraněním v nemocnici. Policie zveřejnila video z domovních kamer, na kterém je útok zaznamenán.
Vysoce nakažlivá varianta omikron si v příštích týdnech najde podle odhadů až statisíce Čechů. Přestože pravděpodobně nezpůsobuje vážnější průběh nemoci jako předchozí typy covidu, může vyvolat velmi nepříjemné stavy. Jak chorobu léčit v domácích podmínkách a kdy zvážit cestu do nemocnice?
První víkendový den se ponese v duchu sněhu nebo smíšených srážek. Nejvyšší denní teploty se budou pohybovat mezi bodem mrazu a 4 °C, na severovýchodu však mohou klesnout k -6°C. V platnosti je také výstraha před sněhovými jazyky, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Koronavirová varianta omikron začíná převládat v české populaci a vytlačuje předešlou variantu delta. Příznaky onemocnění jednotlivých variant se přitom v některých aspektech liší. Jaké se nejčastěji spojují s omikronem a jak je pravděpodobné, že se s nimi po nákaze setkáte?
Přehrajte si nejnovější filmy - již od 49 Kč
zoom
living
fresh
autosalon
zeny
cool
doma
iprima
