Covid neexistuje, věří mnozí Romové z vyloučené lokality u ostravského hlavního nádraží. Anebo si myslí, že nemoc napadá jen majoritu. Olašský korunní princ a předseda Unie olašských Romů Josef Stojka před podobnými dezinformacemi důrazně varuje: „Popírání infekce je hrozná hloupost, covid už mi zabil dva příbuzné a další leží ve vážném stavu v nemocnicích.“ Stojka ovšem překvapivě hlásá, že vakcínu proti koronaviru odmítne.
Obyvatelé ghetta kolem Jílové ulice v Ostravě považují infekční nemoc COVID-19 za velký podvod. „To máte marné, prostě tomu nevěřím,“ říká 35letá Markéta Horváthová. „Už tu byla prasečí a ptačí chřipka a teď zase koronavir. Nic z toho neexistuje,“ rázně pokračuje. Statistiky považuje za výmysl. A je zbytečné ji strašit, že koronavirus už si v České republice vzal sedm tisíc životů. „Neznám žádného nakaženého, natož mrtvého. Nevěříme tomu, vůbec, všechno je to podvod,“ myslí si Horváthová. A totéž opakují i její příbuzní Monika a Viliam: „Tady je to v klidu. Covid je blbost. Všechno je to vymyšlené.“
Facebookové ghetto
Oslovená trojice se dušuje, že ve vyloučené lokalitě u hlavního nádraží v Ostravě znají nejméně dvě stovky Romů. „A nikdo z nich to nedostal, protože nemůžou dostat něco, co není. Ani moje děcka to neměly,“ stojí si několikanásobná maminka Markéta za svým. A ghettem srdnatě prochází bez roušky, stejně jako Monika a Viliam. V obchodech nebo v autobusech ale neprovokují. „Když to musí být, tak si roušky nasadíme, ale je to k ničemu.“
Jilovou, Spodní, Cihelní a další ulice před ostravským nádražím lemují předválečné činžovní domy i bytovky z padesátých let. Některé fasády mají vymlácená okna, jiné se pyšní poměrně čerstvým nátěrem. Ještě kolem roku 2000 tady Romové tvořili sotva polovinu z tisícovky nájemníků, zbytek kvartýrů si pronajímali bývalí dělníci z protější rafinérie, nádražáci a horníci. Teď je to skoro výhradně romská čtvrť, v níž se televiznímu zpravodajství moc nevěří. A nejdůležitějším zdrojem informací jsou facebookové profily kamarádů a hlas ulice.
Na barvě pleti nezáleží
Ostravský olašský princ Josef Stojka však Romy důrazně varuje, že nemoc COVID-19 kosí stejně „černé“ i „bílé“. „Není to vůbec sranda, ten covid, je to velmi vážné. Na barvě pleti vůbec nezáleží a mrzí mě, že to rumungři moc nechápou,“ říká 54letý Stojka. Olašští Romové totiž jiné Romy označují za takzvané rumungry. „Na covid mi teď na podzim zemřeli už dva příbuzní, další jsou ve vážném stavu na kyslíku anebo na ventilátoru,“ svěřuje se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Romové v čase koronaviru. Dluhy rostou, harmoniky mlčí a roušky mizí z tváří
Přicházejí o práci, narůstají jim dluhy a museli ztišit i housle a harmoniky. „Bez muziky jsem jak bez rukou, teď se nesmí dělat žádné taneční zábavy ani velké svatby,“ stěžuje si akordeonista Vasil Karala z Ostravy. Nejvíc však ostravským Romům vadí tváře zastřené kusem látky, ten „hadr na ksichtu“ je dusí a bere jim svobodu. Aktuální uvolňování restrikcí proto pochopili jako výzvu k odhození roušek i na veřejných místech.
Nemoc COVID-19 napřed Stojkovi vzala 48letého bratrance z Brna. „Ještě udělal live na Facebook, aby promluvil s rodinou, než ho dali na ventilátor a do umělého spánku,“ líčí případ Stojkova neteř. „Už se ale neprobral, zemřel dva dny nato, je to strašně smutné.“
Olašská komunita tvoří mezi Romy šlechtu a Josef Stojka je synovcem olašského krále Jana Lipy, který zemřel v roce 2012. Je považován za korunního prince, zastává funkci předsedy Unie olašských Romů a dlouhá léta sedí i v Radě vlády pro národnostní menšiny. Králem Olachů je sice toho času Robert Beneš z Brna, princ Stojka ale patří k jeho potenciálním nástupcům.
Smrt slovenského bratrance
Stojkova neteř pokračuje v líčení rodinných tragédií. „Předevčírem zemřel můj bratranec ze slovenských Piešťan, a to měl teprve 25 let. Byl úplně zdravý, nepil, nekouřil, nebyl obézní – a přece ho ta infekce zabila,“ vypráví. Onemocnělo také patnáct členů rozvětvené rodiny, kteří žijí v severoirském Belfastu. A do Spojeného království odcházeli z České republiky od devadesátých let především kvůli stupňujícímu se rasismu. „Někteří jsou teď dokonce na ventilátorech, modlíme se za ně, aby přežili.“
Aktivista Kumar Vishwanathan: Někteří Romové kvůli nouzovému stavu i hladovějí
Ve vyloučených lokalitách jsou stále hlasitěji slyšet stesky na dopady nouzového stavu. „Dneska mi zrovna volali z jedné rodiny, že už doma nemají co jíst,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ředitel obecně prospěšné společnosti Vzájemné soužití Kumar Vishwanathan. Aktivista indického původu s ostravskými Romy pracuje od roku 1997 a za svoji činnost s minoritou získal řadu ocenění.
Nemoc COVID-19 napadla se vší silou i dalšího ze synovců bývalého romského krále Jana Lipy. „Přežil jen zázrakem,“ říká Josef Stojka. „Už je sice z nejhoršího venku, ale pořád leží v nemocnici. V pětapadesáti letech mu covid způsobil oboustranný zápal plic a selhalo mu i srdce. Bude to trvat měsíce, než se dá do pořádku.“
Podrobnosti k případu přidává i jeho neteř: „Už byl v bezvědomí, ale ve vítkovické nemocnici mu nedokázali pomoc, až tady můj strejda zařídil jeho převoz do ostravské fakultní nemocnice. Ale to musel napřed volat primátorovi, poslancům a pak i Babišovi,“ vypráví. „Zachránili ho, až když mu dali nějaký lék, který běžným lidem nedávají.“
V Jílové se nemoci dál nevěří
Olašský princ Josef Stojka z vděčnosti za záchranu příbuzného tento týden daroval Fakultní nemocnici v Ostravě hmotný dar. „Takový menší náklaďák plný ovoce, cukrovinek a nápojů, prostě něco pro sestry a lékaře, aby se jim lépe sloužilo. Nemocnici jsem strašně moc vděčný a věřím, že se stejnou péčí budou lékaři zachraňovat každého Roma,“ vypráví Stojka.
Deset let od exemplárních trestů pro žháře: Popálená Natálka má pořád v očích hrůzu
Přelomový rozsudek padl ve středu 20. října 2010. Čtyři žháři, kteří zápalnými lahvemi zapálili dům obývaný romskou rodinou, odešli ze soudní síně s více než dvacetiletými tresty. Exemplární tresty tehdy zastavily sérii útoků molotovovými koktejly vůči Romům. Oběti ze slezského Vítkova je nyní třináct let, reportér CNN Prima NEWS kontaktoval její rodinu.
Romové z vyloučené lokality u hlavního nádraží ovšem vyprávění olašské šlechty berou pořád s rezervou. A smrtelné nebezpečí covidu je pro ně báje z jiného světa. Z toho bílého. Přitom prý před týdnem přijela do ghetta sanitka pro staršího pacienta. A svědci teď o překot líčí, jak byli záchranáři oblečeni do neprodyšných bílých obleků a obličeje jim chránily respirátory a brýle. A i když soused podle lékařské zprávy podlehl koronaviru, obranný mechanismus ghetta říká, že to není možné.
Tohle jsme zaznamenali na diktafon. Hlas A: „To byl můj strejda, co umřel. Nezabila ho ale korona, měl v sobě vodu a rakovinu.“ Hlas B: „Nebereme to vážně, co tam napsali doktoři, že zemřel na ten koronavirus. To není pravda, byla to rakovina.“ Hlas A: „Nevím, proč to dělají, že tak lžou.“ Hlas C: „Tady nemůže být žádná infekce, když to nenakazilo nikoho z nás. Umírá se pořád jako dřív, rakovina a tak. Každý jednou umře.“
Strach se proměnil v negaci
„Na jaře se Romové koronaviru opravdu strašně báli, někdy až panicky. Měli z toho všeho hrůzu,“ vzpomíná Helena Balabánová, ředitelka neziskové společnosti Společně-Jekhetan, která v lokalitě kolem Jílové ulice provozuje komunitní centrum. V létě se ale na infekci úlevně zapomnělo a nyní si Romové její návrat odmítají přiznat. „Aby znova nemuseli prožít ten strach. Tahle negace jim teď pomáhá přežívat,“ míní Balabánová. Sama se však snaží postavit komunitu před tvrdou realitu. „Děláme, co můžeme. Když třeba dětem pomáháme s distanční výukou, pořád dokola jim vysvětlujeme, jak jsou důležité roušky.“ Mnohdy marně. A roušky, které dětem rozdají, záhy najdou vyhozené na ulici.
Stovky Romů se opět sešly u věžáku v Bohumíně. Organizátor plánuje romské hlídky
Ve středu vpodvečer se v místě bohumínské tragédie znovu sešly stovky Romů. „Oběťmi neštěstí byli Romové i bílí. Přátelili se, společně slavili narozeniny a společně i zemřeli. Takový osud by nás měl spojovat, a ne rozdělovat,“ přeje si organizátor akce Slavomír Burianský. Zároveň vyzývá k vytváření romských hlídek, které budou potírat kriminalitu.
Část majority přitom jedná podobně. „Navíc ji v tom podporuje exprezident Klaus, řada umělců i jiné celebrity,“ připomíná Balabánová. Práh strachu z nemoci COVID-19 se podle ní oproti jaru výrazně posunul. „Teď musí umřít někdo opravdu blízký, aby popírači nemoci uznali, že to není chřipečka.“ I někteří Romové ve vyloučené lokalitě už museli do karantény s pozitivním testem, přesto lékařům nevěří.
Také Kumar Vishwanathan, nejznámější ostravský humanitární pracovník, který pracuje s Romy již od roku 1997, říká, že minoritě se covid nijak nevyhýbá. „Naše společnost Vzájemné soužití třeba nakaženým Romům i těm v karanténě vozí nákupy. Hygienikům také pomáháme trasovat kontakty nemocných,“ říká.
Napíšou covid, byl to zápal plic
Argumentace přímo mezi Romy v Jílové ulici a okolí se ale zdá být marná. A téměř všechny výpovědi, které jsou v ghettu slyšet, mají podobný scénář. Stefanie Horvátová, 20 let: „Tady to ještě nikdo nedostal. Je to výmysl. Oni už v tom státě neví, co mají dělat.“ Helena Horvátová, 59 let: „Chtějí vyhladit lidi, tak je straší.“ Stefanie: „Je to chřipka, obyčejná chřipka, ale dělají z toho smrtelnou nemoc.“ Helena: „Znám tu všechny, to tady není, ten covid. Dneska na něco umřete a oni tam napíšou, že to byla ta infekce.“ Stefanie: „Teď jsem to chtěla říct. Jak tady ten pán umřel, napsali covid, ale byl to zápal plic.“
Další žena tvrdí, že jde o nemoc, kterou Romové nemohou dostat, protože „černí“ mají přece lepší imunitu než „bílí“. Alespoň tedy připouští, že covid existuje, i když se prý Romům vyhýbá. A také slečna Siváková a její potenciální tchyně, která patří k majoritě, zazpívají starou známou písničku: „Koronavirus je blbost.“
Princ vakcínu odmítá
I když olašský princ Stojka ostravské romské komunitě důrazně doporučuje, aby nosila roušky, nelíbí se mu příprava vakcíny a plánované očkování proti covidu. „Jako věřící křesťan tvrdím, že očkování jde proti Písmu svatému. Bible před ním varuje,“ prohlásí poněkud tajemně. „Já sám vakcínu nikdy nepřijmu, je to byznys nejbohatších lidí světa, kteří chtějí nastolit nový světový řád.“ Josef Stojka sice nabádá Romy, aby nevěřili falešným zprávám, že koronavirus neexistuje, sám ale jiné spiklenecké teorii uvěřil.
Když je olašský princ na rozpor upozorněn, smířlivě dodá: „Nechci v této vážné situaci působit jako nějaký fanatik. Chci teď všem Romům hlavně doporučit, aby nosili roušky a zbytečně se nestýkali na velkých rodinných akcích. A s pomocí Boha pak pandemii přečkáme ve zdraví.“
Ivan Motýl
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
