Do Česka bychom měli přijmout afghánské rodiny, které pomáhaly EU, apeluje Petříček

Jaký smysl mělo podle vás 20leté působení spojeneckých armád v Afghánistánu?
Nesmíme zapomínat na to, že jsme měli dva cíle. Prvním a hlavním bylo, aby Afghánistán nebyl nadále místem, odkud operují mezinárodní teroristické organizace jako Al-Káida. Šlo hlavně o boj s terorismem. Ten cíl se za 20 let podařilo naplnit. Druhý cíl – vytvořit stabilní Afghánistán – se nepodařil. Ale možná ten cíl nebyl dostatečně definován, proto stažení vojáků vyvolává celou řadu otázek.

13 fotografií

V Afghánistánu přišel o nohu. Viděl jsem Tálibán popravovat rodiny, říká válečný veterán

Rozhovor

V Afghánistánu měl za úkol eliminovat radikály z Tálibánu a Al-Káidy. Při jedné z operací byl zraněn a přišel o nohu. Bývalý voják Miroslav Lidinský v rozhovoru pro CNN Prima NEWS zavzpomínal na to, co v Afghánistánu zažil a jak probíhaly boje v terénu. Popsal také své dojmy z aktuální situace v Afghánistánu.

Čí je to chyba, že se nepodařilo Afghánistán stabilizovat? Může za to Západ?
To tvrdí ruští představitelé, kteří si s jistou škodolibostí neodpustí komentáře, že za to, kde je dnes Afghánistán, může Západ. Ale obrovský problém byla korupce. Některé zprávy v posledních letech ukazovaly, že stavy afghánské armády byly nadhodnocené, vyplácely se fiktivní mzdy neexistujícím vojákům. Řada afghánských představitelů se na korupci podílela a neměla zájem na stabilním dlouhodobém řešení. Ukázala se naprostá absence vůle afghánské vlády vzdorovat Tálibánu. Prezident Ghání rychle opustil zemi. To je něco, s čím jsme nepočítali. Afghánská armáda po tolika letech výcviku měla být schopná držet s Tálibánem krok a vytvořit podmínky pro další jednání.

Říkáte, že první fáze sloužila k tomu, aby do Evropy neproudili teroristé. Nemůže takový scénář přijít právě teď? Někteří odborníci varují před migrační vlnou, do níž se schovají radikálové, kteří mohou v Evropě zakládat buňky...
Je důležité zdůraznit, že sám Tálibán nebyl tím, kdo by organizoval teroristické útoky vůči Spojeným státům nebo Evropě. Byla to Al-Káida nebo Islámský stát. Hlavním cílem vyjednávání s Tálibánem bylo, aby garantoval, že neumožní extremistickým teroristickým organizacím znovu z Afghánistánu operovat.

Věříte, že to Tálibán neumožní?
Byl bych opatrný Tálibánu cokoliv věřit. Máme zprávy o tom, jak zachází s některými spolupracovníky koaličních vojsk, jak se chovají vůči zajatým vojákům afghánské národní armády...

Je tedy zvýšené riziko, že se do Evropy mohou dostat teroristé?
Určitě bychom vůči tomu měli být obezřetní. Je to především otázka na naše a evropské bezpečnostní služby.

V Afghánistánu jste byl před dvěma lety. Jaké jste si z toho odnesl pocity?
Byl jsem tam v době, kdy už se řešilo, za jakých podmínek by mohli koaliční vojáci zemi opustit. Po dvou desetiletích byla ta debata na místě. Panovala tam jistá nejistota, jestli se budeme stahovat nebo omezovat své angažmá. Už tehdy bylo znát, že jiný svět je Kábul a jiný svět jsou horská území. Tamní společnost funguje jinak než kosmopolitní Afghánci v hlavním městě. Společnost je stále rozdělená, neshoduje se na tom, kam by měla směřovat. Už při své návštěvě jsem v Afghánistánu potkal lidi, kteří spolupracovali s EU nebo NATO a báli se o svoji bezpečnost. Měli strach, že kdyby se něco zvrtlo, mohou přijít o život.

V zemi zůstala spousta takových lidí, o kterých teď mluvíte. Pracovali pro NATO nebo EU a nikdo se jich teď nechce ujmout. Jaké je řešení?
V posledních dnech došlo k velmi rychlé evakuaci spolupracovníků jednotlivých států koalice. Ale v Afghánistánu jsou stále stovky afghánských spolupracovníků evropské delegace nebo NATO. Není problém v tom, že by nebyly kapacity je evakuovat. Je problém zajistit, aby se dostali na letiště. Dnes je to velmi složité a nebezpečné. Druhá část debaty je o tom, jak se o Afghánce postaráme. Mělo by se řešit, jestli Česká republika nevezme několik afghánských rodin, které spolupracovaly s evropskými institucemi nebo NATO. Bohužel z naší strany je zatím pouze ticho, přestože už se tato témata řešila v minulosti. Česká strana na výzvy zatím nereagovala.

Kdybyste byl ještě ministrem zahraničí, lobboval byste za to, abychom vzali některé afghánské rodiny, které pomáhaly EU nebo NATO?
Měli bychom jich alespoň několik přijmout. Nepracovaly sice přímo pro českou armádu, ale pro organizace, jejichž členy jsme. Jedná se asi o 400 lidí, kteří mají co dočinění s evropskými institucemi. O většinu se postarají Spojené státy a Kanada. I některé evropské státy už řekly, že si spolupracovníky EU vezmou. Ale nikdo z české strany neřekl, že jsme připraveni pomoci. Jedná se o tlumočníky, ale také lidi, kteří pomáhali s rozvojovými projekty, stavěli školy, infrastrukturu...