Šílená msta v Bohumíně či hotely v plamenech. Jaké jsou nejtragičtější požáry v historii ČR?

Bohumín: byt po požáru

Požár mostecké restaurace si vyžádal sedmou oběť

Tragický požár v severočeském Mostě si vyžádal sedm obětí, dalších sedm lidí odvezli záchranáři s vážnými zraněními do nemocnic. Děsivé záběry přístavby, kterou pohltily plameny, kolují od neděle na sociálních sítích. Incident se zařadil mezi nejhorší případy požárů v historii Česka. Připomeňte si i jiné tragické události, v nichž bral životy nekontrolovatelný živel.

Bohumín, srpen 2020

Dlouhodobá zášť a nenávist k rodinným členům vedla na začátku srpna roku 2020 k největší tragédii spojené s požárem v historii samostatné České republiky. Po neshodách s blízkými odešel Zdeněk Konopka 8. srpna v opilosti na čerpací stanici, načepoval dvě plastové lahve benzínem a vrátil se zpátky do paneláku v Bohumíně.

K TÉMATU: Tragédie v Mostě povede k mimořádným kontrolám, říká Brabec. Zmínil finanční pomoc

Když přicházel ke vchodu do bytu v jedenáctém patře, rozhodl se rozpoutat ohnivé peklo. Dveře polil hořlavou látkou, a když se otevřely dveře, vylil benzín i v předsíni. Poté jen stačila jiskra.

Jeho řádění si vyžádalo 11 obětí, mezi mrtvými byl i jeho vlastní syn a vnuk. Byt byl plný lidí, jelikož se v něm konala rodinná oslava. Šest lidí, včetně tří dětí, přišlo o život přímo uvnitř. Zbylých pět lidí zemřelo poté, co v útěku před plameny skočili z jedenáctého patra.

Konopka podle státního zástupce jednal z pomsty, chtěl se pomstít. Policisté ho zatkli rovnou na místě, kde se jim měl rovnou i přiznat. Krajský soud v Ostravě potvrdil o rok později masovému vrahovi doživotní trest poté, co muž uzavřel se žalobcem dohodu o vině a trestu. Více se o případu dozvíte v podcastovém pořadu Hlasy zločinu.

Vejprty, leden 2020

Devět životů si vyžádal požár, který vypukl v Domově pro osoby se zdravotním postižením ve Vejprtech. V brzkých ranních hodinách ho založil 19. ledna jeden z klientů ve společenské místnosti. „Manipuloval s plynovým zapalovačem, zapálil molitanový polštář na pohovce a zavřel dveře,” uvedl v obžalobě státní zástupce Vladimír Mužík.

Při požáru bylo ohroženo 34 klientů domova a jeden vychovatel, který přivolal pomoc. Na místě přišlo o život osm klientů zařízení, další z nich zemřel v nemocnici. Pacient nebyl trestně stíhán, za obecné ohrožení z nedbalosti ovšem k soudu poputoval ředitel ústavu Viktor Koláček. Státní zastupitelství uvedlo, že ředitel nezařídil potřebnou protipožární ochranu. Šest pozůstalých rodin navíc žádá po Koláčkovi odškodnění 14 a půl milionu korun.

Nové Město, Praha, leden 2018

Jeden z nejhorších požárů u nás vznikl 20. ledna v hotelu na Novém Městě v Praze. Pozdější vyšetřování ukázalo, že k rozšíření plamenů došlo zřejmě po odhození nedopalku cigarety do vnitrobloku. Tam ležely odpadky a popadané listí. Oheň se rozšířil do hal ubytovacího komplexu, jelikož někdo vypnul požární systém. Důvod? Někomu ze zaměstnanců vadilo, že se systém často spouští, když hosté kouřili na pokojích.

Chaos si vyžádal pět obětí, které se nadýchaly zplodin. Smrt ve výtahu našly dvě cizinky, který nebyl evakuační a za normálních okolností by si ho při požáru nikdo nemohl přivolal.

„Když jsme přijeli na místo, zoufalí lidé viseli na parapetech. Všichni volali o pomoc. Někdo házel po hasičích třeba botou, aby upoutal jejich pozornost. Báli jsme se, aby se lidé z oken nevrhali na ulici,“ vzpomínal na zásah v Náplavní ulici vyšetřovatel požárů Martin Kavka ve videopodcastu Spáleniště. Policie obvinila několik lidí, ale obvinění uspěli se stížností.

Florenc, Praha, říjen 2010

V nevyužívané budově na pražské Florenci, kde přespávali bezdomovci, došlo k masivnímu požáru v noci 27. října 2010. Velitel zásahu po příjezdu ihned požádal o další jednotky. Hasiči zachránili z hořícího pekla tehdy devatenáctiletou dívku a jednadvacetiletého muže.

Krátce před třetí hodinou ranní nalezly hlídky první oběti. Během dohašování a kontroly objektu následně našli i další bezvládná těla – celkem si neštěstí vyžádalo život devíti lidí, shrnul web Požáry.cz. Vyšetřování později ukázalo, že se nejednalo o vyřizování účtů, ale o nešťastnou událost. Bezdomovci si totiž dělali svíčky z PET lahví, vosku a toaletního papíru, od nichž neúmyslně vzplála celá budova.

Hotel Olympik, Praha, květen 1995

Další tragická událost v Praze se stala v hotelu Olympik v Karlíně. Hořet začalo v 11. patře kolem šesté hodiny večer. Kouř připravil o život osm zahraničních turistů, dalších třicet se uvnitř zranilo. Čidlo v místnosti, odkud se plameny rozšířily, ihned zalarmovalo zaměstnance. Ti se snažili s živlem bojovat s hasicím přístrojem, ovšem marně. Průvan po otevření dveří navíc přidal ohni na síle.

VIDEO: Muž měl na pražském sídlišti zavřít ženu v bytě, který následně zapálil

„Musel jsem rozdělit síly, část bojovala s plameny, ta větší šla zachraňovat lidi. S těžkou výbavou vážící asi 25 kilo museli jít pěšky do 11. patra a výš,“ popsal minuty po příjezdu velitel zásahu Václav Kratochvíl ve videopodcastu Spáleniště.

K zásahu se připojily i vrtulníky, které zachraňovaly hosty ze střechy. Požár se podařilo dostat pod kontrolu až po deváté hodině večer. Vyšetřovací pokus potvrdil verzi, že za tragédií stála prachovka či jiná snadno hořlavá věc, kterou někdo položil na ledničku v místnosti pokojských. K vzplanutí vedlo teplo z přehřátého agregátu.

Měděnec, listopad 1984

Při požáru v Ústavu sociální péče zemřelo v noci na 2. listopadu 1984 v zařízení 26 chovankyň. Kvůli své nezvladatelné povaze byla umístěna do tohoto ústavu v Měděnci také dívka jménem Eva Kováčová. Jelikož však nevyžadovala péči pro mentálně a tělesně postižené dívky, bouřila se a chovala se k ostatním chladně.

Svůj nesouhlas s umístěním vyjádřila tím, že v osudnou noc zapálila skříň. Oheň se rychle šířil a brzy vzplála celá budova s dřevěnou konstrukcí. K tragické bilanci podle pozdějšího zjištění vedly mimo jiné i uzamčené telefony a nefunkční hasicí přístroje. Koordinace byla těžká i kvůli mentálnímu stavu pacientek, některé se kvůli zvyku vracely do kouře a ohně. V budově scházel únikový východ.

Tuto událost později zfilmoval Filip Renč, ovšem snímek Requiem pro panenku se dočkal kritiky nejen ze strany místních z Měděnce. Podle negativních ohlasů si režisér příběh přibarvil a vybarvil některé aktéry nepříznivě, ač byla skutečnost jiná.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Detaily z vyšetřování v Mostě. Šéf kriminalistů popsal to nejnáročnější, z jeho slov mrazí

Tagy: