Rok do prezidentských voleb. Podívejte se, kdo má v boji o Hrad největší šanci

Do příštích prezidentských voleb zbývá zhruba rok. Vzhledem k tomu, že současné hlavě státu Miloši Zemanovi uplyne už druhé funkční období, nebude moci kandidovat znovu. Redakce CNN Prima NEWS pro vás vybrala na základě volebních preferencí a kurzů společnosti Tipsport jména možných kandidátů, kteří mají zatím v boji o Hrad největší šanci.

Andrej Babiš (kurz: 2,9)

Největším favoritem je šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Podle drtivé většiny průzkumů by měl zamířit do druhého kola. Zda by v něm pak uspěl, závisí podle expertů na tom, kdo by do finále postoupil s ním.

Babiš zatím svou kandidaturu nepotvrdil ani nevyvrátil. Prý se definitivně rozhodne až v září. „Plno lidí by si přálo, abych kandidoval, ale rozhodující pro mě bude názor mé rodiny,” dodal. Mnoho lidí je ale přesvědčeno, že někdejší premiér už prezidentskou kampaň de facto začal, a to koupí obytného vozu, se kterým by chtěl od února objíždět republiku.

Petr Pavel (kurz: 3,3)

Zatímco Babiš svůj finální verdikt odkládá, zatím druhý největší favorit voleb – generál Petr Pavel – už oznámil, že se na kandidaturu připravuje. Předběžné průzkumy ukazují, že by spolu s Babišem měl v předpokládaném lednovém termínu postoupit do druhého kola.

V průzkumech se bývalý předseda vojenského výboru NATO těší často podpoře ze strany voličů koalic Spolu a PirSTAN, ale i od sympatizantů hnutí Přísaha Roberta Šlachty. Podle odborníků by ale Pavlovi mohla v budoucnu prezidentskou kampaň výrazně zkomplikovat jeho komunistická minulost.

Pavel Fischer (kurz: 10)

Touhu znovu kandidovat projevil i senátor Pavel Fischer. Ten v prezidentské volbě v roce 2018 obdržel přes půl milionu hlasů a skončil na třetím místě. Ještě tentýž rok po senátních volbách Fischer oznámil, že své štěstí o pět let později zkusí znovu.

Jeden z nejvýraznějších senátorů však v poslední době o své kandidatuře příliš nemluví. Průzkumy i sázkové kanceláře ho ale ve svých predikcích většinou řadí na třetí místo hned za Babiše a generála Pavla.

Danuše Nerudová (kurz: 10)

Vcelku slibné šance má i rektorka Mendelovy univerzity v Brně a ekonomka Danuše Nerudová. Ta je v souvislosti s bojem o Hrad v médiích zmiňována velmi často. Mohla by se stát českou verzí slovenské prezidentky Zuzany Čaputové?

Nerudová prezidentskou kandidaturu zvažuje od roku 2021. „Přemýšlím o tom, je to velmi vážná a seriózní věc. Své rozhodnutí učiním ve správný čas,“ uvedla v květnu pro Český rozhlas.

Miroslav Kalousek (kurz: 13)

Kandidaturu na Hrad vážně zvažuje také bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). „Měli bychom uvažovat o jiném pojetí výkonu funkce prezidenta, než na které jsme zvyklí. Žádný spasitel nepřijde. Potřebujeme poctivě sloužícího dělníka ústavy, který vykoná mnoho dílčích kroků s jediným cílem – fungující a efektivní demokratický systém,“ uvedl na začátku prosince.

Expředseda TOP 09 se prý definitivně rozhodne do konce zimy. V případě kandidatury by se podle odborníků mohl těšit podpoře především od voličů koalice Spolu. Volební modely i sázkové kanceláře Kalouskovi předpovídají zatím páté místo.

Karel Janeček (kurz: 15)

O post prezidenta se bude ucházet také matematik a miliardář Karel Janeček. V médiích se spekulovalo o jeho zájmu prakticky od listopadu. Tehdy Janeček pronesl kontroverzní projev namířený proti očkování dětí během předávání Českých slavíků.

Podnikatel kandidaturu definitivně potvrdil během minulého týdne. Možnost kandidovat chce získat prostřednictvím podpisů běžných občanů. Spolupráci s různými politickými stranami odmítl, nicméně připustil, že je v kontaktu s některými senátory.

Vít Rakušan (kurz: 15)

V průzkumech se tradičně objevuje i jméno vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Předseda Starostů už ale několikrát avizoval, že zájem a funkci hlavy státu nemá. Ještě před tímto prohlášením byl podle volebních modelů hned po Babišovi a generálu Pavlovi největším favoritem.

Popularitu Rakušana dokazuje i fakt, že v říjnových sněmovních volbách obdržel nejvíc preferenčních hlasů ze všech kandidátů. Ve Středočeském kraji ho kroužkovalo skoro 60 tisíc lidí. „Vítek by byl skvělý prezident. Můj názor je, že by kandidovat měl,“ řekl v prosincovém rozhovoru pro CNN Prima NEWS místopředseda STAN a ministr školství Petr Gazdík.

Miloš Vystrčil (kurz: 15) a Miroslava Němcová (kurz: 16)

Prezidentskou volbu zcela jistě ovlivní, zda se pro kandidaturu rozhodne předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) či jeho kolegyně z horní komory Parlamentu Miroslava Němcová (ODS). Jeden z politiků by se totiž mohl stát kandidátem, kterého by oficiálně podpořila koalice Spolu, možná i Starostové a Piráti.

Vystrčil zatím možnost kandidatury nevyloučil, byť už dříve prozradil jednu důležitou indicii – jeho manželka si prý kandidaturu nepřeje. To senátorka Němcová přímo zvažuje, že o funkci hlavy státu bude usilovat. Ostatně hesla typu „Mirka na Hrad!“ byla z úst demonstrantů často slyšet už před lety na protestech proti Andreji Babišovi

Další často zmiňovaná jména:

Předseda odborů Josef Středula (kurz: 22) – kandidaturu zvažuje

Bývalý prezident Václav Klaus (kurz: 35) – kandidaturu nevyloučil

Senátor Marek Hilšer (kurz: 40) – kandidaturu potvrdil

Senátor Jiří Drahoš (kurz: 55) – kandidaturu nevyloučil

Komik a moderátor Miloš Knor (kurz: 75) – kandidaturu potvrdil

Poslankyně Alena Schillerová (kurz: 75) – kandidaturu nevylučuje

Podnikatel Karel Diviš (kurz: 90) – kandidaturu potvrdil

Velvyslanec v Izraeli Martin Stropnický (kurz: 90) – kandidaturu dřív zvažoval

Skladatel Michael Kocáb (kurz: 100) – kandidaturu zvažuje

Expremiér Jiří Paroubek (kurz: 100) – kandidaturu zvažuje

Tagy:

prezident prezidentské volby kurzy politika Andrej Babiš Miloš Zeman Vít Rakušan Miroslav Kalousek Miloš Vystrčil Danuše Nerudová volby Karel Janeček Petr Pavel Pražský hrad Pavel Fischer Miroslava Němcová prezidentské volby v ČR 2023