K VĚCI - 13.7. v 12:30
Co dělat v případě, že se k nám přibližuje žralok? Většina lidí by na takovém místě začala křičet a plácat sebou ve vodě, což ale snižuje jejich šanci na přežití. Ve vysílání pořadu K věci to řekl dokumentarista Steve Lichtag. Ten zároveň potvrzuje, že na žraloka platí úder do rypáku, který podle svých slov už použil mnohokrát při filmování. Publicista se zároveň vrátil k okolnostem nedávné smrti dvou turistek v egyptské Hurghadě, které setkání s tímto mořským predátorem nepřežily.
„Přestanu sebou mrskat a hystericky křičet. Zklidním se, zastavím se a budu se snažit s ním udržovat kontakt. To znamená sledovat ho. Spíš se budu jen točit a pomalými pohyby se budu snažit se dostat někam do bezpečí,“ radí dokumentarista, jak se v případě nebezpečí chovat.
Dokumentarista Steve Lichtag Zdroj: CNN Prima NEWS
Steve Lichtag Zdroj: CNN Prima NEWS
Žralok v Egyptě zabil dvě ženy. Zdroj: Profimedia.cz
Žralok mako zblízka Zdroj: Getty Images
Žralok Zdroj: Getty Images
Na rakouskou turistku zaútočil žralok šedý útesový, jehož délka se pohybuje kolem dvou metrů. Zdroj: Profimedia.cz
Čelisti Zdroj: Universal pictures
Žralok tygří na mořském dně Zdroj: Getty Images
Dokumentarista Steve Lichtag Zdroj: CNN Prima NEWS
Steve Lichtag Zdroj: CNN Prima NEWS
Žralok v Egyptě zabil dvě ženy. Zdroj: Profimedia.cz
Žralok mako zblízka Zdroj: Getty Images
Žralok Zdroj: Getty Images
Na rakouskou turistku zaútočil žralok šedý útesový, jehož délka se pohybuje kolem dvou metrů. Zdroj: Profimedia.cz
Čelisti Zdroj: Universal pictures
Žralok tygří na mořském dně Zdroj: Getty Images
Podle něj se může klidně stát, že žralok k člověku připluje až na dotyk, ale pokud tak učiní v klidu a bez rychlých pohybů, pak se ještě k útoku nechystá. „Eventuálně nás párkrát obkrouží a popluje dál,“ zmínil dále Lichtag. Pokud však na prudké a rychlé pohyby ze strany žraloka skutečně dojde, tak se nejspíš blíží nebezpečí. Pak platí jednoduchá rada. „Pěstí majznout do rypce,“ říká publicista.
Uvědomuje si, že by reakce většiny lidí při pohledu na blížícího se žraloka byla nejspíš opačná, ale řev či zběsilé plavání příliš nepomohou. „Čím méně se ve vodě mrskáme, křičíme, plácáme, tím větší šanci na přežití budeme mít,“ popsal Lichtag v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.
Sám podle svých slov žraloka mnohokrát do rypáku udeřil. Většinou k tomu ovšem mohl použít kameru, kterou měl při natáčení po ruce. V ideálním případě plavcům radí, aby se blížícího žraloka snažili praštit do rypáku nějakým předmětem, popřípadě jej odstrčit. Úder nad čelist popisuje jako velmi úspěšnou zbraň proti žralokům, protože zde má svůj „sonar“. „Tam když ho majznu, tak je úplně zmatený,“ doplnil Lichtag.
V případě, že se žralok skutečně dostane až k člověku a zaútočí, tak byť jde o těžkou situaci, stále se z ní jde podle Lichtaga zachránit. „Najít mu oko a dloubnout ho, klidně rukou,“ zmiňuje dokumentarista a dodává, že ještě lepší místo jsou žábry.
Útok žraloka jako důsledek klimatické změny
Lichtag se zároveň vrátil k případu dvou turistek, jedné Rakušanky a jedné Rumunky, které zabil žralok v egyptské Hurghadě. Podle něj šlo spíš o ojedinělý incident. Minimálně první zmíněná žena navíc udělala velkou chybu v tom, že šla plavat v nevhodnou dobu – v podvečer. „To je přesně ten čas, kdy dravci a predátoři loví,“ vysvětlil dokumentarista.
Žena podle něj také plavala v pásmu ohraničeném bójkami s vědomím, že je v bezpečí. Zde však mnohdy nejsou žádné sítě, které by potenciální predátory zastavily. I když jsou kolem sítě pláže, musejí lidé zůstat obezřetní, například v Jižní Africe podle experta místní dělají dostatečně velké mezery, aby jimi žralok proplul.
Za hlavní důvod útoku žraloka pak považuje následky klimatické změny. „Já si myslím, že teď je bohužel doba, kdy se naše planeta zásadně oteplila, teplota v oceánech je vyšší, než bývala, nebo by měla být. To znamená, že dochází k migraci ryb, které hledají studenější vody, a žraloci nemají dost žrádla,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS dokumentarista.
Samotní žraloci jsou navíc podle jeho slov až neuvěřitelně vnímaví ohledně cizího stresu či strachu. Stejně tak mají dokonale vyvinutý čich a sluch, zvuky v moři či nad hladinou slyší až na vzdálenost dvou kilometrů.
