Rozhovor s Marianem Jurečkou
Povinné spoření na stáří, které kdysi fungovalo v rámci tzv. druhého pilíře důchodového systému. To je podle odborníků jediná cesta, jak systém dlouhodobě udržet stabilní. I proto se k debatě o jeho znovuzavedení politici pravidelně vrací. Aktuálně se zdá, že se v úvahách sbližuje i současná vláda s opozicí a možná se schyluje k historické shodě. Cesta k ní bude ale ještě složitá a klíčovou roli bude muset sehrát i prezident Petr Pavel.
„Na začátku tohoto volebního období byl druhý pilíř něco naprosto nereálného. Nikdo se o tom nechtěl vůbec bavit. Situace se ale mění a najednou je ta debata možná. Obzvlášť pokud by byla i podpora od hnutí ANO, která se rýsuje,“ řekl CNN Prima NEWS zdroj z Poslanecké sněmovny. Hledání společné cesty je ale ještě na začátku a oficiálně se to obě strany přiznat zdráhají.
Druhý pilíř důchodového systému jednoduše zavádí formu povinného spoření občanů na důchod, což zatím v Česku nefunguje. Lidé si mohou v tzv. třetím pilíři důchodového systému v rámci penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření či DIP (dlouhodobý investiční produkt) spořit dobrovolně, získat příspěvek státu i zaměstnavatele, ale povinnost by byla revoluční novinkou, o kterou se už ale pravicové vlády v minulosti snažily.
Druhý pilíř důchodového systému, který zavedla vláda Petra Nečase (ODS), nabízel lidem od roku 2013 možnost snížit si odvody na sociálním pojištění s tím, že si tyto peníze budou sami spořit na stáří. Vstup do II. pilíře byl pro každého občana České republiky dobrovolný. Po vstupu do něj zaměstnanec odváděl na sociální pojištění jen 3,5 procenta a 21,5 procenta zaměstnavatel ze své hrubé mzdy státu (namísto původních 28 procent). Pět procent si poté zaměstnanec posílal do svého vybraného penzijního fondu.
Druhý pilíř zrušila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) a od té doby je debata o něm společenské i politické tabu, jehož prolomení by znamenalo zásadní změnu v uvažování nad udržitelností důchodového systému.
„Uvažuje se o tom, že by se část třetího pilíře transformovala do druhého. Dala by se tam povinnost minimálně pro zaměstnavatele. V praxi by to znamenalo, že v okamžiku, kdy mám zaměstnance, tak mám povinnost mu přispívat na penzijní spoření. Zavedení povinnosti je v podstatě druhý pilíř,“ řekl CNN Prima NEWS poslanec STAN Viktor Vojtko, který se možnými změnami v důchodovém systému aktivně zabývá.
Byrokratické náklady na změnu by podle něj měly být minimální. „Institucionálně je to v principu vybudované. Máme penzijní společnosti, které umí vše administrovat, a za mě je určitě nejlepší využít DIP (dlouhodobý investiční produkt),“ doplnil Vojtko.
ČTĚTE TAKÉ: Juchelka k diskusi o penzích: Pro vládu jsme fíkový list. Tak přijďte s návrhy, vyzvala Vaňková
Jurečka: Podpora pro mladé do 40 let
To, že se o něčem takovém skutečně uvažuje, potvrdil redakci i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), nicméně by nechtěl jít cestou zavedení nového pilíře, ale spíše úprav ve stávajícím třetím pilíři, kde si lidé spoří dobrovolně a ve kterém se od července 2024 chystají již schválené změny.
„Vytvářet teď druhý pilíř a dělat zásadní změny není na pořadu dne. Ale jsou za mě na místě ke zvážení věci, které by mohly zvýšit atraktivitu ve třetím pilíři. Jde třeba o podporu pro mladé lidi, kteří po škole zakládají rodiny, platí hypotéky a už jim nezbývá na to, aby si dokázali spořit v rámci penzijního připojištění,“ řekl pro CNN Prima NEWS šéf resortu práce.
Rád by, aby zaměstnavatelé svým zaměstnancům do 35 nebo 40 let přispívali na důchod i ve chvíli, kdy toho sami pracující nebudou schopni. „Abychom zvýšili atraktivitu pro zaměstnavatele, tak bychom jim umožnili připsat státní příspěvek i v momentě, kdy bude spořit jen zaměstnavatel a nikoliv zaměstnanec. Princip by byl stejný jako u penzijního připojištění,“ doplnil Jurečka s tím, že debatu už otevřel i s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS).
Šlo by tak o to, že za zaměstnance by spořil nějakou část života zaměstnavatel a stát. Sám zaměstnanec by se do systému zapojil třeba až ve zmíněných 40 letech.
Změny ve spoření na stáří ve třetím pilíři už současná koalice odhlasovala loni. Od července 2024 se podmínky v rámci penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření mění. Minimální částka spoření pro státní podporu je 500 korun. V takovém případě stát přidá 100 korun. Maximální pak 340 korun při spoření 1700 korun měsíčně.
Celý rozhovor s předsedou KDU-ČSL a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou nejen o důchodové reformě, ale třeba i o tom, jak si představuje skloubení práce a rodiny, zda by nastoupil na rodičovskou dovolenou nebo zda vidí budoucnost lidovců v jedné straně s ODS a TOP 09 si budete moci na CNN Prima NEWS přečíst již ve středu.
Havlíček prosazuje státní pilíř
Aby měl návrh znovuzavedení druhého pilíře smysl a zajistil si dlouhodobou podporu, je nutně třeba hledat cestu společně s opozicí. Hnutí ANO je připraveno o návrhu jednat.
„Je to k diskuzi. Byl bych zatím spíš toho názoru, aby to bylo na dobrovolné bázi a bylo to motivačně udělané. Rád bych, aby se jednalo o pilíř státních investic, který bude vázán na klíčové státní investice a bude tam nastavená státní garance. To je věc, nad kterou jsme připraveni si sednout,“ řekl CNN Prima NEWS místopředseda Poslanecké sněmovny za hnutí ANO Karel Havlíček s tím, že koncem března by se o celé důchodové reformě měla opět vést debata i s prezidentem Petrem Pavlem.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Reforma podle Havlíčka: Ať si lidé spoří na důchod ve státních investicích, třeba do jádra
STAN: Veřejnoprávní fond má smysl
O zjednodušení systému a zavedení jednoho státního fondu před časem v rozhovoru pro CNN Prima NEWS hovořil i poslanec STAN Viktor Vojtko.
„Jako hnutí STAN podporujeme prověření možnosti vzniku jednoho státního nebo řekněme veřejnoprávního fondu. U státního by se předpokládalo, že za to převezme plnou garanci, zatímco veřejnoprávní by nebyl pod přímou kontrolou státu a byl by na něm do jisté míry nezávislý podobně jako třeba vysoké školy. Na rozdíl od komerčních fondů by jeho cílem mělo být maximalizovat při nějaké míře rizika výnos pro žadatele,“ uvedl Vojtko.
Otevření debaty o druhém pilíři a příspěvku ze strany zaměstnavatele vítá i Asociace penzijních společností, upozorňuje ale i na slabá místa návrhu.
„Povinný zaměstnavatelský příspěvek je určitě téma k diskuzi, aby ale mohl v praxi fungovat, je třeba vyřešit klíčovou otázku – jakou kompenzaci za to zaměstnavatelé dostanou. Pokud žádná nebude, nebo nebude dostatečná, bude to ve výsledku znamenat pouze to, že zaměstnavatelé přenesou břemeno na zaměstnance a z povinného příspěvku zaměstnavatele se stane povinný příspěvek zaměstnance. Navíc je otázka, jak do takového systému zapojit OSVČ,“ vysvětlil Aleš Poklop, prezident asociace.
Zástupci zaměstnavatelů v pátek odmítli redakci zmíněné návrhy komentovat. „Kolegové, kteří se tomuto tématu věnují, jsou dnes zaneprázdnění, takže nás pro tentokrát budu muset omluvit,“ uvedl tiskový mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR, který se prezentuje jako nejsilnější zaměstnavatelský svaz a má jednoho prezidenta a sedm viceprezidentů.
Průběh debaty nechtělo zatím blíže komentovat ani ministerstvo financí. „Ministerstvo financí je připraveno se zabývat relevantními návrhy na úpravy penzijního systému z pera MPSV či NERVu, nicméně průběh debaty jako obvykle nebude komentovat. Rozhodující bude případná konečná dohoda všech koaličních stran,“ uvedl pro CNN Prima NEWS tiskový mluvčí Filip Běhal.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Česko je Kocourkov bez vlastní obrany, míní Zaorálek. Sankce vůči Rusku jsou jako cedník
