Obvod Cheb

100,00 % okrsků sečteno
36,75 % volební účast




40,08 %

Miroslav Plevný

27,08 %

Sandra Tsoukernik

12,30 %

Štěpánka Černá

10,61 %

Vladimír Keblúšek

6,41 %

Ivan Reis

3,49 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

100,00 % okrsků sečteno
41,45 % volební účast




43,50 %

Ivo Trešl

25,55 %

Jaroslav Mikoláš

10,92 %

Vladislav Hrbáček

10,10 %

Leo Steiner

6,46 %

Ivana Hluštíková

3,43 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

100,00 % okrsků sečteno
40,75 % volební účast




32,86 %

Karel Řehka

27,26 %

Lucie Kantorová

20,10 %

Lumír Aschenbrenner

7,92 %

Daniela Pousková

4,80 %

Július Líška

3,07 %

Jiří Valenta

2,88 %

Bohumír Janský

1,07 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

100,00 % okrsků sečteno
42,51 % volební účast




55,41 %

Tomáš Fiala

23,90 %

Miroslav Ušatý

20,67 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

100,00 % okrsků sečteno
45,89 % volební účast




30,48 %

Ladislav Med

27,15 %

Michal Kozár

25,11 %

Jaroslav Chalupský

8,65 %

Karolína Kubisková

5,69 %

Lucie Pavlů Řádová

2,88 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

100,00 % okrsků sečteno
46,04 % volební účast




43,70 %

Petr Štěpánek

25,21 %

Barbora Daňhová

12,07 %

Simona Luftová

9,40 %

Josef Šorna

5,82 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,77 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

100,00 % okrsků sečteno
45,41 % volební účast




32,54 %

Václav Láska

27,10 %

Radko Sáblík

19,75 %

Zdeněk Šarapatka

13,43 %

Lubomír Brož

4,64 %

Pavel Spirov

1,58 %

Petra Prokšanová

0,93 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

100,00 % okrsků sečteno
44,77 % volební účast




48,92 %

David Smoljak

23,06 %

Dagmar Pecková

14,70 %

Radek Žalud

8,09 %

Bedřich Laube

5,21 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

100,00 % okrsků sečteno
46,48 % volební účast




49,64 %

Jiří Padevět

27,74 %

Jan Čižinský

12,22 %

Ján Dudra

2,90 %

Pavel Čižinský

2,62 %

Jiří Pavel Pešek

1,68 %

Jiří Morštadt

1,38 %

Vojtěch Ryvola

0,98 %

Jan Štern

0,80 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

100,00 % okrsků sečteno
42,14 % volební účast




30,80 %

Adéla Sucharda Šípová

29,44 %

Petr Paták

22,16 %

Aleš Gerloch

8,10 %

Jan Klas

6,14 %

Marcela Machalová

3,34 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

100,00 % okrsků sečteno
35,34 % volební účast




52,22 %

Zbyněk Linhart

20,13 %

Michal Hejcman

10,45 %

Anna Lehká

10,35 %

Jan Skalický

6,83 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

100,00 % okrsků sečteno
38,38 % volební účast




35,05 %

Jitka Volfová

32,66 %

Martin Půta

14,94 %

Jiří Vosecký

13,37 %

Vít Vomáčka

3,95 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

100,00 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




58,42 %

Jan Sobotka

28,61 %

Zuzana Chovancová

7,31 %

Radek Mráz

5,63 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

100,00 % okrsků sečteno
43,97 % volební účast




45,26 %

Michael Kašpar

25,54 %

Andrea Brzobohatá

17,25 %

Roman Schulz

4,19 %

Antonín Dušek

4,14 %

Pavel Sehnal

2,34 %

Jiří Rynekr

1,24 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

100,00 % okrsků sečteno
45,00 % volební účast




25,13 %

Martin Dvořák

21,94 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,40 %

Jana Hůlková

14,99 %

Monika Nebeská

12,18 %

Jan Holásek

5,33 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

100,00 % okrsků sečteno
45,61 % volební účast




62,19 %

Jan Grulich

37,80 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

100,00 % okrsků sečteno
50,14 % volební účast




27,60 %

Michal Šmarda

25,62 %

Josef Klement

25,62 %

Radek Černý

16,49 %

Radek Koten

4,65 %

David Moos

Obvod Znojmo

100,00 % okrsků sečteno
45,03 % volební účast




35,55 %

Tomáš Třetina

22,28 %

Jiří Kyněra

18,67 %

Jindřich Růžička

11,78 %

Petra Rédová Fajmonová

6,65 %

Bohumila Beranová

5,04 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

100,00 % okrsků sečteno
52,40 % volební účast




63,34 %

Jan Grolich

29,99 %

Petra Absolonová

6,66 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

100,00 % okrsků sečteno
49,35 % volební účast




42,08 %

Zdeněk Papoušek

24,45 %

Karel Zitterbart

20,12 %

Jaroslav Štěrba

6,27 %

Jaroslav Turánek

4,11 %

Veronika Holcnerová

2,94 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

100,00 % okrsků sečteno
41,59 % volební účast




38,54 %

Jakub Navařík

37,62 %

Petr Vrána

15,04 %

Marek Obrtel

8,78 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

100,00 % okrsků sečteno
40,02 % volební účast




32,17 %

Marek Ošťádal

28,78 %

Martin Škurek

28,44 %

Michael Kohajda

9,37 %

Pavel Jelínek

1,21 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

100,00 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast




34,75 %

Helena Pešatová

32,47 %

Petr Korč

13,01 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,07 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

100,00 % okrsků sečteno
39,52 % volební účast




46,74 %

Ondřej Šimetka

30,61 %

Lucie Baránková Vilamová

12,75 %

Milan Loprais

6,22 %

Petr Jančík

1,87 %

Štefan Režný

1,16 %

Radoslav Štědroň

0,61 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast




33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

100,00 % okrsků sečteno
45,49 % volební účast




33,54 %

Tomáš Goláň

22,83 %

Ivo Mitáček

18,87 %

Vladimír Sedlařík

12,16 %

Pavel Dlouhý

10,70 %

Lubomír Nečas

1,86 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

100,00 % okrsků sečteno
46,75 % volební účast




47,81 %

Josef Bazala

28,34 %

Jiří Vašica

9,40 %

Kristýna Zelienková

7,12 %

Otakar Březina

4,08 %

David Skyba

3,22 %

Margita Balaštíková

Proč jsou na tom Poláci najednou líp než Češi? Ekonomové nabídli několik důvodů

Výběr redakce


Mnohem víc dálnic, rychlejší hospodářský růst, připravovaná síť rychlovlaků, levnější ceny. Proč jsou na tom Poláci lépe než Češi? Ve speciálním vysílání CNN Prima NEWS o tamních parlamentních volbách, které se konají tento víkend, porovnali životní úroveň dvou blízkých národů ekonomové Lukáš Kovanda a Petr Bartoň. Rozevření nůžek mezi nimi podle nich způsobily faktory jako covid, odlišná legislativa, ale i mentalita. Druhý speciál plný aktuálního zpravodajství a analýz k polským volbám CNN Prima NEWS odvysílá v neděli od 20:15 hodin.

Těsně po sametové revoluci to vypadalo úplně jinak, teď se ale situace obrátila: Poláci jsou na tom v mnoha ohledech líp než Češi. Jak to? „Polská ekonomika lépe prosperuje minimálně posledních patnáct let,“ nastínil Kovanda. „V nultých letech, v době před globální finanční krizí, jsme dravě rostli my. Od té doby ale není náš růst ničím světoborným. Od Poláků se můžeme mnohému přiučit,“ dodal.

ČTĚTE TAKÉ: Poláci v příhraničí volby příliš neřeší. Zajímají se jen o ceny v obchodě, míní prodavačka

Polsko je podle růstu HDP na obyvatele nejúspěšnější zemí celého východního bloku. Každoročně se může pochlubit 220 kilometry nově postavených dálnic či rychlostních silnic, vybudovalo terminál na zkapalněný plyn na břehu Baltského moře, největší továrnu na baterie do elektromobilů na světě, plánuje síť rychlovlaků a hypermoderní letiště u Varšavy.

Těsně před polskými parlamentními volbami se proto znovu nabízí otázka – proč to nejde i v Česku?

„Jádro rozdílu spočívá v době covidu,“ mínil Bartoň. „Teď je Polsko v Evropské unii nejvíce rostoucí ekonomikou. Kvůli covidu mělo jenom krátkodobý pokles ve druhém kvartále 2020, když byla největší pandemická panika. Tehdy klesla každá ekonomika, Poláci se ale v dalším kvartále okamžitě otřepali a navázali na původní růst,“ poznamenal.

„Zato u nás se růst covidem zastavil. Jsme jedinou zemí, která se ještě nevrátila zpátky. Tam se nůžky hodně rozevřely. Nemluvě o tom, že Poláci byli vždycky větší obchodníci. I za komunismu se k nim jezdilo pro džíny a trička se Sandokanem. Svůj komunismus měli trochu kapitalističtější, malý byznys se tam udržel mnohem spíš než u nás,“ uvedl Bartoň.

Dálnice? Raději rozhlednu

Ten rozdíl bije do očí, aniž vůbec vystoupíte z auta. Po hrůzných českých silnicích přejedete do Polska a ocitnete se ve světě komfortních autostrád. Nikoliv jedné, ale mnoha. Spousta českých řidičů nad tím nepoměrem kroutí hlavou.

Důvody jsou přitom celkem jasné. Poláci mají zjednodušené stavební řízení. Dálnice budují ve větších celcích po 100–200 kilometrech. A navíc daleko šikovněji dokáží čerpat evropské fondy.

„U nás jsou místní vlády roztříštěné. Je mnoho úřadů, které se k tomu mohou vyjadřovat. Dávat svá razítka na to, aby byly velké liniové stavby povoleny. V Česku jsou v oblasti stavebnictví snad celosvětově nejdelší povolovací řízení,“ vysvětloval Kovanda. „Z celé Evropské unie máme také největší počet místních samospráv v přepočtu na obyvatele, i to je problém,“ doplnil.

Kovanda pokračoval dál v rozboru. „Výsledkem je, že jste na jednom územíčku schopni postavit nějakou tu rozhlednu v údolí nebo krátkou cyklostezku. Na tom se samosprávy ještě nějak dohodnou. Jakmile se ale mají dohodnout na opravdu dlouhé liniové stavbě, už to nejde,“ uvedl.

„Bohatství země přitom vzniká tím, že dáte velké peníze na hromadu. Pak se vytvořila přidaná hodnota v podobě dálnice. Pokud ale máte ty samé peníze a dáte je raději tu na rozhlednu v údolí, tu na cyklostezku, je to celé roztříštěné. Neakumulujete kapitál. A nemůže vzniknout nic, co má velkou přidanou hodnotu. Dokud se toto nezmění, budeme i nadále za Polskem. Stále dramatičtěji,“ doplnil Kovanda.

Bartoň souhlasil, že si přísnými pravidly škodíme sami. „Hodně se nadává na Evropskou unii a na její příkazy. Jenže ona ve skutečnosti udává jen nějaké rozmezí, do kterého se musíte vejít. A zatímco Poláci si vyberou tu nižší hranici, my naopak tu nejagresivnější, abychom nedej bože něčím Brusel nenahněvali,“ řekl.

Kovanda to popisuje ještě jinak: Poláci si toho nenechají líbit tolik jako Češi. „Více kladou důraz na to, aby je někdo neholil jako ovečky, jak se říká,“ tvrdil. „V Česku sice často lidé nadávají, že je draho, pak tu cenu ale stejně zaplatí. A stejně to funguje i v Bruselu. Poláci tam jedou s tím, že vyjednají něco, co prospěje jejich společnosti a ekonomice. V tomhle jsou mnohem razantnější. My vedeme své žabomyší války. Soupeříme mezi sebou. Výsledek je, že se na důležité posty nedostane žádný Čech, zato je tam spousta Poláků.“

Podobně si prý škodíme i svým zpátečnickým přístupem k digitalizaci, k datům. A tak zatímco v Česku je draho, za levnějšími potravinami, alkoholem, cigaretami či pohonnými hmotami musíme k polským sousedům.

Rychle pro benzin

Ale pozor – třeba právě to poslední se podle obou expertů brzy změní. Po polských volbách totiž ceny benzinu a nafty půjdou nahoru. „U pohonných hmot to bude nevyhnutelné,“ konstatoval Bartoň. „Státní rafinérie, která nyní dominuje polskému trhu, jede pod náklady. Jinými slovy to dotuje budoucí daňový poplatník, protože polostátní společnost eviduje ztráty. Zatím se to lepí tím, že využívá státní povinné rezervy atd. To musí skončit, ať už se stane vítězem jakákoliv strana.“

S tím souhlasil i Kovanda. „V Polsku s největší pravděpodobností nastane skokové zdražení jak u benzinu, tak u nafty,“ potvrdil na CNN Prima NEWS. „Proto doporučuji všem Čechům z pohraničí, aby se na nákupy pohonných hmot k sousedům vydali dnes, případně v neděli. Aby se třeba i předzásobovali, protože ty ceny opravdu nejsou udržitelné. V průměru jsou nyní v Polsku pohonné hmoty na litr levnější asi o osm korun, takže se to určitě vyplatí.“

CNN Prima NEWS vysílá k polským volbám speciál plný aktuálního zpravodajství a analýz, v neděli začíná v 20:15.