Proč jsou na tom Poláci najednou líp než Češi? Ekonomové nabídli několik důvodů

Těsně po sametové revoluci to vypadalo úplně jinak, teď se ale situace obrátila: Poláci jsou na tom v mnoha ohledech líp než Češi. Jak to? „Polská ekonomika lépe prosperuje minimálně posledních patnáct let,“ nastínil Kovanda. „V nultých letech, v době před globální finanční krizí, jsme dravě rostli my. Od té doby ale není náš růst ničím světoborným. Od Poláků se můžeme mnohému přiučit,“ dodal.

ČTĚTE TAKÉ: Poláci v příhraničí volby příliš neřeší. Zajímají se jen o ceny v obchodě, míní prodavačka

Polsko je podle růstu HDP na obyvatele nejúspěšnější zemí celého východního bloku. Každoročně se může pochlubit 220 kilometry nově postavených dálnic či rychlostních silnic, vybudovalo terminál na zkapalněný plyn na břehu Baltského moře, největší továrnu na baterie do elektromobilů na světě, plánuje síť rychlovlaků a hypermoderní letiště u Varšavy.

Těsně před polskými parlamentními volbami se proto znovu nabízí otázka – proč to nejde i v Česku?

„Jádro rozdílu spočívá v době covidu,“ mínil Bartoň. „Teď je Polsko v Evropské unii nejvíce rostoucí ekonomikou. Kvůli covidu mělo jenom krátkodobý pokles ve druhém kvartále 2020, když byla největší pandemická panika. Tehdy klesla každá ekonomika, Poláci se ale v dalším kvartále okamžitě otřepali a navázali na původní růst,“ poznamenal.

„Zato u nás se růst covidem zastavil. Jsme jedinou zemí, která se ještě nevrátila zpátky. Tam se nůžky hodně rozevřely. Nemluvě o tom, že Poláci byli vždycky větší obchodníci. I za komunismu se k nim jezdilo pro džíny a trička se Sandokanem. Svůj komunismus měli trochu kapitalističtější, malý byznys se tam udržel mnohem spíš než u nás,“ uvedl Bartoň.

Dálnice? Raději rozhlednu

Ten rozdíl bije do očí, aniž vůbec vystoupíte z auta. Po hrůzných českých silnicích přejedete do Polska a ocitnete se ve světě komfortních autostrád. Nikoliv jedné, ale mnoha. Spousta českých řidičů nad tím nepoměrem kroutí hlavou.

Důvody jsou přitom celkem jasné. Poláci mají zjednodušené stavební řízení. Dálnice budují ve větších celcích po 100–200 kilometrech. A navíc daleko šikovněji dokáží čerpat evropské fondy.

„U nás jsou místní vlády roztříštěné. Je mnoho úřadů, které se k tomu mohou vyjadřovat. Dávat svá razítka na to, aby byly velké liniové stavby povoleny. V Česku jsou v oblasti stavebnictví snad celosvětově nejdelší povolovací řízení,“ vysvětloval Kovanda. „Z celé Evropské unie máme také největší počet místních samospráv v přepočtu na obyvatele, i to je problém,“ doplnil.

Kovanda pokračoval dál v rozboru. „Výsledkem je, že jste na jednom územíčku schopni postavit nějakou tu rozhlednu v údolí nebo krátkou cyklostezku. Na tom se samosprávy ještě nějak dohodnou. Jakmile se ale mají dohodnout na opravdu dlouhé liniové stavbě, už to nejde,“ uvedl.

„Bohatství země přitom vzniká tím, že dáte velké peníze na hromadu. Pak se vytvořila přidaná hodnota v podobě dálnice. Pokud ale máte ty samé peníze a dáte je raději tu na rozhlednu v údolí, tu na cyklostezku, je to celé roztříštěné. Neakumulujete kapitál. A nemůže vzniknout nic, co má velkou přidanou hodnotu. Dokud se toto nezmění, budeme i nadále za Polskem. Stále dramatičtěji,“ doplnil Kovanda.

Bartoň souhlasil, že si přísnými pravidly škodíme sami. „Hodně se nadává na Evropskou unii a na její příkazy. Jenže ona ve skutečnosti udává jen nějaké rozmezí, do kterého se musíte vejít. A zatímco Poláci si vyberou tu nižší hranici, my naopak tu nejagresivnější, abychom nedej bože něčím Brusel nenahněvali,“ řekl.

Kovanda to popisuje ještě jinak: Poláci si toho nenechají líbit tolik jako Češi. „Více kladou důraz na to, aby je někdo neholil jako ovečky, jak se říká,“ tvrdil. „V Česku sice často lidé nadávají, že je draho, pak tu cenu ale stejně zaplatí. A stejně to funguje i v Bruselu. Poláci tam jedou s tím, že vyjednají něco, co prospěje jejich společnosti a ekonomice. V tomhle jsou mnohem razantnější. My vedeme své žabomyší války. Soupeříme mezi sebou. Výsledek je, že se na důležité posty nedostane žádný Čech, zato je tam spousta Poláků.“

Podobně si prý škodíme i svým zpátečnickým přístupem k digitalizaci, k datům. A tak zatímco v Česku je draho, za levnějšími potravinami, alkoholem, cigaretami či pohonnými hmotami musíme k polským sousedům.

Rychle pro benzin

Ale pozor – třeba právě to poslední se podle obou expertů brzy změní. Po polských volbách totiž ceny benzinu a nafty půjdou nahoru. „U pohonných hmot to bude nevyhnutelné,“ konstatoval Bartoň. „Státní rafinérie, která nyní dominuje polskému trhu, jede pod náklady. Jinými slovy to dotuje budoucí daňový poplatník, protože polostátní společnost eviduje ztráty. Zatím se to lepí tím, že využívá státní povinné rezervy atd. To musí skončit, ať už se stane vítězem jakákoliv strana.“

S tím souhlasil i Kovanda. „V Polsku s největší pravděpodobností nastane skokové zdražení jak u benzinu, tak u nafty,“ potvrdil na CNN Prima NEWS. „Proto doporučuji všem Čechům z pohraničí, aby se na nákupy pohonných hmot k sousedům vydali dnes, případně v neděli. Aby se třeba i předzásobovali, protože ty ceny opravdu nejsou udržitelné. V průměru jsou nyní v Polsku pohonné hmoty na litr levnější asi o osm korun, takže se to určitě vyplatí.“

CNN Prima NEWS vysílá k polským volbám speciál plný aktuálního zpravodajství a analýz, v neděli začíná v 20:15.