Ženy coby nevinné oběti i kriminálnice. Jak třaskavé téma potratů ovlivní polské volby?
Výběr redakce
Od roku 2021 je v Polsku podstoupit interrupci takřka nemožné. Legálně mohou potrat požadovat pouze ženy, jejichž život by s těhotenstvím byl ohrožen, či v případě, že se staly oběťmi trestného činu znásilnění. Takzvaná „potratová turistika“ je na vzestupu, mnohé Polky za přerušením těhotenství míří i do Česka. Dle výsledku parlamentních voleb, které se u sousedů na severu konají 15. října, se může rozhodnout o tom, jak bude se ženami, které si z různých důvodů nepřejí dítě donosit, naloženo. Už nyní se mnohdy cítí jako kriminálnice, jak líčí ze svých zkušeností.
Podpora Ukrajiny, ceny v obchodech, bezpečnost či migrace. Taková byla témata předvolebních kampaní v Polsku. Tím nejpalčivějším jsou však potraty. Jak v zemi na interrupci pohlížejí?
Legální potrat jen ve dvou případech
Interrupce, umělé přerušení těhotenství nebo potrat. Ať dostane v Polsku tento zákrok jakékoliv jméno, je takřka vždy nelegální. Výjimky aktuálně platí pouze dvě:
- když pokračování těhotenství ohrožuje život nebo zdraví ženy
- když je těhotenství důsledkem trestného činu
Už dříve velmi tvrdou potratovou legislativu na podzim 2020 zpřísnil polský ústavní soud, a to po stížnosti poslanců strany Právo a spravedlnost (PiS). Z legálních možností na podstoupení interrupce tak zmizela možnost přerušit těhotenství z důvodu těžkého zdravotního postižení nebo onemocnění plodu. Tento důvod přitom patřil mezi nejčastější. Rozhodnutí soudu nakonec nabylo platnosti 27. ledna 2021.
Od té doby se počet podstoupených potratů v souladu se zákonem radikálně snížil. První statistiky k roku 2021, které loni zveřejnil deník Rzeczpospolita, odhalily, že bylo provedeno pouze 107 legálních zákroků umělého přerušení těhotenství, v předchozích letech se jednalo o více než tisíc interrupcí. Jak navíc podotkl deník Rzeczpospolita, skutečný podíl „schválených potratů“ byl zhruba třetinový, konkrétně jich mělo být jen 32 za 11 měsíců. Zbylé zákroky se totiž provedly v lednu před zpřísněním.
Ztráta voličské přízně
Se změnou legislativy se strhla také vlna protestů, které se konají dosud. Například letos v červnu se po celém Polsku konaly demonstrace, kterých se účastnily tisíce lidí. Jak informovala agentura AP, na některých transparentech se objevovaly texty jako „PiS zabíjí“. Výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál pro CNN Prima NEWS přiznal, že se tvrdší legislativa PiS do značné míry vymstila.
Čtěte také
„Řekl bych, že to Právu a spravedlnosti (PiS) ublížilo – a bylo to znatelné i na preferencích. Když k rozhodnutí soudu došlo a následovaly protesty, tak strana PiS ztratila zhruba pět až sedm procent, a to dlouhodobě. Už nikdy se nevrátila na tak vysokou podporu, jako měla před zpřísněním potratového zákona,“ uvedl.
Jaké politické formace tedy mají největší šanci dostat se do parlamentu a jaký je jejich názor na potraty?
- Právo a spravedlnost – PiS
Jedná se o nejsilnější politickou stranu v Polsku, vládne již od roku 2015. PiS za své vlády zpřísnila pravidla pro potraty. Vystupuje i proti registrovanému partnerství a eutanazii.
- Občanská koalice – KO
Představuje hlavní opoziční sílu v Polsku. Tvoří ji Občanská platforma (PO) a dále strany Nowoczesna (Moderní), Zelení, Iniciativa Polsko a menší subjekty. Uskupení slibuje liberalizaci zákona, který ženám fakticky zakazuje podstoupit umělý potrat.
- Levice
Sdružuje levicová politická uskupení v čele s Novou levicí, která vznikla sloučením Svazu demokratické levice (SLD) a strany Jaro. Strana prosazuje genderové kvóty v Radě ministrů, liberalizaci zákona o potratech, zavedení manželství osob stejného pohlaví či zlepšení práv zvířat.
ČTĚTE TAKÉ: PŘEHLEDNĚ: Klíčové volby v Polsku. Kdo uspěje? Čeká nás ostrý střet zkušených matadorů
- Třetí cesta
Představuje alternativu ke dvěma hlavním stranám, lze ji zařadit do středu politického spektra. Tvoří ji Polská lidová strana a strana Polsko 2050. Slibuje například referendum o způsobu regulace potratů. „Dáme polským ženám a Polákům možnost o této otázce hlasovat. Bude to důležitý krok k posílení role občanů v procesu tvorby zákonů,“ hlásí koalice ve svém programovém prohlášení.
- Konfederace
Jedná se o sdružení krajně pravicových a nacionalistických politických stran. Jeho programem prostupují konzervativní hodnoty, například zákaz potratů a obnovení trestu smrti.
Pokud by podle Dostála vládu sestavila systémová opozice – Občanská koalice, Levice a Třetí cesta – mohlo by dojít k „rozvolnění“ nyní velmi přísného zákona. „Mezi jednotlivými subjekty jsou ale různé proudy. Nejkonzervativnější z této skupiny je Třetí cesta, Levice je naopak liberálnějšího přístupu a dovedla by si vzít za svůj takzvaný potratový kompromis, který v Polsku fungoval od 90. let do zpřísnění před dvěma lety. Ale je to možné, záleží na výsledku voleb,“ sdělil.
Když Polky zažívají ponižování
Nyní je polská legislativa o interrupcích jednou z nejpřísnějších v Evropské unii a Evropě obecně. Na rozdíl od jiných zemí, kde je umělé přerušení těhotenství zakázáno, však ženám v Polsku nehrozí za nelegální ukončení těhotenství trest. Přesto si mnohé ženy připadají jako kriminálnice – a to se o potrat ani cíleně nepokusily.
Čtěte také
Polští policisté se totiž stále častěji staví do role ochránců dobrých mravů a důsledně dohlížejí na dodržování předpisů, které ženám prakticky zakazují podstoupit potrat. Při pátrání po lidském plodu údajně dokážou vypumpovat i žumpu. A s ženami podezřelými z toho, že potrat podstoupily, mají nakládat jako se zločinci. O tom vypovídá třeba příběh 41leté Oly (její jméno bylo změněno), která se s jejich přístupem svěřila magazínu Wysokie Obcasy.
Vdaná žena z Varšavy a matka tříletého syna se pokouší s manželem o druhé dítě, samovolně však už dvakrát potratila. Když byla naposledy v 18. týdnu těhotenství, popadla ji nepopsatelná bolest v podbřišku. Na toaletě potratila, záchodová mísa byla plná krve. Následovala operace v nemocnici. Po probuzení z narkózy volala manželovi, aby jej uklidnila, že už má nejhorší za sebou. Telefon však muži vytrhl z ruky policista, který započal výslech.
Na policii se pravděpodobně obrátila záchranářka, která Olu udala s tím, že si potrat vyvolala pomocí léků. Pro doplnění – trestním postihům včetně odnětí svobody podléhá zdravotnický personál, který interrupci nařídí a provede. A i když je umělé přerušení těhotenství možné v případě ohrožení života matky, v praxi existuje „šedá zóna“: lékaři se obávají vyšetřování nebo postihu v hraničních případech. Pomáhat nebo nabádat k interrupci je taktéž trestné.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Poláci mi říkají, že je to u nich kvůli zákazu potratů jako ve středověku, říká Hadrava
Policisté se objevili také v nemocnici, hlídali pokoj a Olu pronásledovali na každém kroku. Vynutili si také odběr krve. Později k Olině domů přijel čerpací vůz – státní zástupkyně nařídila, aby kvůli pátrání po plodu byla vyprázdněna žumpa. Dle všeho měla podezření, že žena nepotratila spontánně. V odpadním potrubí se plod nenašel, prokurátorka žádala posádku fekálního vozu, zda by obsah žumpy prohledala ještě jednou, tentokrát za pomoci síta. Posádka to odmítla. Po necelém půlroce bylo vyšetřování bez výsledku zastaveno.
K tomuto případu došlo již loni, Ola se však rozhodla svůj příběh vyprávět letos po zveřejnění obdobného příběhu, který se týkal Joanny z Krakova. Žena, která trpí psychickými problémy, si během panické ataky vzala „potratovou pilulku“, kterou si koupila přes internet. Zavolala lékařce a ta ji nahlásila policii. Dle popisu německé rozhlasové stanice Mitteldeutscher Rundfunk následovalo naprosté martyrium.
Čtěte také
Policejní eskorta Joannu odvezla do nemocnice. Lékaři byli zastrašováni, se ženou se zacházelo jako s kriminálnicí před ostatními pacienty. Zabavili jí telefon a notebook, aby zjistili, kde pilulky získala. Postup policie byl protiprávní – k takovému závěru nakonec došel soud na Joannin podnět.
„Polsko jedná nerozumně“
Nejedná se však pouze o zacházení po potratu. Veřejností otřásají zejména případy žen, které kvůli přísné legislativě zemřely. Řeč je například o Dorotě, ta letos v květnu přijela do nemocnice v Novém Targu, když jí v pátém měsíci těhotenství praskla voda. O tři dny později v nemocnici zemřela na sepsi. Bylo jí 33 let a s manželem očekávali příchod prvního potomka, píše Gazeta Wyborcza.
„Přišla do nemocnice kvůli předčasnému odtoku plodové vody, netrpěla žádným jiným onemocněním. V průběhu její hospitalizace plod zemřel. Dne 24. května 2023 personál nemocnice zjistil významné zhoršení zdravotního stavu a poté žena zemřela. Jak jsme byli informováni, příčinou smrti byl septický šok se selháním více orgánů,“ napsala rodina v prohlášení. Tvrdí, že je lékaři neupozornili na ohrožení ženina života a oni neměli možnost rozhodnout se, zda ji zachrání pomocí interrupce. A případ Doroty nebyl ojedinělý.
„Musíme si uvědomit, že populace v Polsku je odlišná od české. U nás je přístup velmi liberální a většina lidí považuje za jedno za základních práv žen rozhodnout o své graviditě. V Polsku to tak evidentně není. Většina obyvatel dává hlasy silně konzervativní straně, která považuje umělé ukončení těhotenství za nepředstavitelnou věc. Těžko můžeme kritizovat někoho za jeho smýšlení. Samozřejmě tím ale omezují práva mnohých žen,“ sdělil pro CNN Prima NEWS předseda Sdružení soukromých gynekologů ČR Vladimír Dvořák.
ČTĚTE TAKÉ: Klečela a zvracela. Svědci popsali, co předcházelo smrti Polky, která nemohla na potrat
Polská legislativa mu však nepřijde jako dostatečná – co se bezpečnosti a práv žen týče. „Vede to k potratové turistice a k tomu, že zákroky jsou stejně prováděny, ale v podstatně méně bezpečném prostředí. Z hlediska našeho – české gynekologické a porodnické společnosti i jiných – to není rozumné, ale nelze vnucovat naši legislativu jinému suverénnímu státu,“ doplnil.
Spor o bezpečí a svobodu
Zda téma potratů rozhodne výsledek voleb, nelze podle Dostála říci. „Pro část veřejnosti je to však silné a důležité téma. Zejména progresivně-liberální část společnosti a ženy ho považují za podstatné. Nedokážu ale jednoznačné říci, zda toto téma přitáhne výrazně více voličů k volbám. Co je ale patrné, je společenská debata. Iniciativy spojené s nějakou politickou stranou na téma práv žen upozorňují a říkají, aby šli lidé volit. Jedná se o takové mobilizační kampaně,“ přiblížil.
Největší spor se pak podle něj vede mezi bezpečím a svobodou. „A právě svoboda je pojata ve smyslu, že máme právo rozhodovat o svých věcech, včetně rozhodování o svém těle,“ dodal.
CNN Prima NEWS vysílá k polským volbám speciál plný aktuálního zpravodajství a analýz, v sobotu začíná od 11:45 a od 23:00, v neděli od 20:15.
Věnuje se převážně zdravotnickým tématům. Komunikuje s dárcovskou platformou Znesnáze a zpracovává sociální témata a texty, které pomáhají potřebným. Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Od roku 2025 se stala posilou editorského týmu CNN Prima NEWS. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
