ANALÝZA: Erdogan jako mírotvůrce. Může být kontroverzní prezident klíčem ke konci války?
Výběr redakce
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan už dlouhou dobu vystupuje jako prostředník mezi Moskvou a Kyjevem. Nyní má v plánu domluvit jednání mezi Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským ohledně krize s dodávkami obilím. Ukazuje se, že oba znepřátelení prezidenti Ruska a Ukrajiny jsou ochotni s Erdoganem hledat společnou řeč. Muže být turecký předák klíčem v řešení války na Ukrajině?
Turecká hlava státu je již několik let důležitým hráčem na mezinárodním poli. Silně na evropské státy tlačí kvůli migrační krizi, neboť přes zemi uprchlíci putují na západ kontinentu, pod taktovkou Erdogana je stát i vojenskou velmocí, minimálně na evropské, respektive blízkovýchodní scéně.
Válka na Ukrajině
Od začátku války na Ukrajině se navíc politik zapojuje do jednání mezi Kyjevem a Moskvou. Ačkoliv Ukrajinci mají ve své výzbroji turecké drony Bayraktar, kterými způsobovali Rusům těžké ztráty, Ankara se v konfliktu snaží působit coby prostředník hledání míru.
Samotný Erdogan je jedním z mála světových politiků, který je pro obě strany přijatelný. Když se před časem Moskva s Kyjevem dohodla na výměně vězňů, jejíž součástí byli i příslušníci ukrajinského pluku Azov, bylo to právě Turecko, kam propuštění ukrajinští velitelé zamířili. Erdogan jim totiž zaručil ochranu přímo na území země a to minimálně po dobu trvání války.
Před několika dny se Erdogan dohodl s ruským prezidentem Putinem na lodním exportu přes Černé moře. Rusko od ní sice později odstoupilo kvůli údajným útokům Ukrajinců na jeho flotilu, k chudým africkým zemím se obilí ale nakonec i tak dostane. „Putin mi řekl, že bychom měli dodávat obilí zdarma zemím, jako jsou Džibutsko, Somálsko a Súdán,“ popsal turecký prezident diskusi s Putinem.
Role v řešení krize na Kavkaze
Svůj diplomatický um Erdogan předvedl i v rámci jiného konfliktu. Když se před několika málo týdny znovu rozhořelo napětí mezi Arménií a Ázerbájdžánem, přičemž na hranicích znovu došlo ke střelbě, turecký prezident se na summitu Evropského politického společenství, které se začátkem října konalo v Praze, dostal přímo do jednání mezi arménským premiérem Nikolem Pašinjanem a ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem.
Erdogan v tomto dlouhotrvajícím konfliktu podstatně straní druhému jmenovanému. Pašinjan se pro změnu doposud mohl spolehnout na podporu Moskvy. V Praze se však státníci dohodli, že na hranice vyrazí evropská mírová mise. Mezi kavkazskými státy trvá napětí již desítky let, ale zmiňované jednání pomohlo aspoň na chvíli zchladit vášně. Je však nutné zmínit, že i nadále dochází na hranicích mezi Arménií a Ázerbájdžánem k incidentům.
Mírotvůrce, nebo diktátor?
Samotný Erdogan se dostává do pozice politika, který je schopen jednat prakticky s kýmkoliv a dosáhnout konkrétních výsledků. Už jen fakt, že udržuje komunikační kanály s Kyjevem a zároveň Moskvou naznačuje, že by to mohl být právě on, kdo v budoucnu iniciuje jednání o míru mezi oběma zeměmi.
Čtěte také
O roli Erdogana si jsou vědomi i představitelé západních mocností. A to i přesto, že je sám vnímán jako kontroverzní a autoritářský vládce. Dlouhodobě se hovoří o tom, jak jeho režim potlačuje ve své zemi média. Aktuálně navíc budí vášně kvůli výrokům o Švédsku a Finsku, které viní z údajné podpory terorismu, přičemž oba státy nechce přijmout do Severoatlantické aliance (NATO). Aby toho nebylo málo, Turecko je aktuálně téměř na nože s Řeckem. Začátkem října v Praze Erdogan kupříkladu řekl, že na jakékoliv mírnění emocí není čas a „s Řeckem se nemá o čem bavit“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s Erdoganem podle všeho problém nemá. Putin je pak očividně schopen překousnout i to, že ho turecký prezident vyloženě ponížil. Před časem se celý svět smál videu, v němž byla ruská hlava státu téměř minutu nucená čekat před novináři na to, než za ním Erdogan ráčí dorazit. Podle zahraničních pozorovatelů tak turecký prezident demonstroval svou silnou pozici.
Na druhou stranu se však nezdá, že by mír na Ukrajině byl otázkou následujících dní či týdnů. Kyjev stále pokračuje ve své protiofenzivě a nyní se mu daří hlavně na jihu země v Chersonské oblasti. Z Moskvy v poslední době zní hlasy, že Putin byl se Zelenským ochoten jednat. Kreml však stále trvá na splnění řady podmínek.
Those 50 seconds that Erdogan made Putin wait, looking frazzled in-front of cameras say plenty of how much has changed after Ukraine: pic.twitter.com/giGirqaYYP
— Joyce Karam (@Joyce_Karam) July 19, 2022
Ukrajinci mají aktuálně iniciativu a dobývají zpět svá ztracená území. Už několikrát uvedli, že se nezastaví až do té doby, než budou lokality, které Ukrajině oficiálně náleží, osvobozeny od Rusů. Na mysli mají Doněckou či Luhanskou oblast, stejně tak poloostrov Krym. V části prvně zmiňovaných oblastí již od roku 2014 působí proruští separatisté, Krym pak Rusko ve stejném roce anektovalo, ačkoliv to Ukrajina společně se Západem nikdy neuznala.
Čtěte také
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
